IV.ÚS 1910/22 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 1910/22 ze dne 15. 11. 2022   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Filipa, soudce Radovana Suchánka a soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka ve věcech ústavních stížností stěžovatelů 1) Jaroslava Míči, 2) Josefa Spáčala, 3) Ing. Radky Chudové, MBA, 4) Ing. Martiny Zdražilové, 5) Ing. Miroslava Kabelky, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. dubna 2022 č. j. 68 Co 62/2022-150, vedené pod sp. zn. IV. ÚS 1910/22, a 6) Romany Bitnarové, 7) Adély Macháčkové, 8) Martina Hakaufa, 9) Jana Šímy, 10) Josefa Zicha, 11) Jany Minářové, 12) Ireny Záviškové, 13) Romany Růžičkové, 14) Věry Halamové, 15) Lenky Hejdukové a 16) Roberta Šrédla, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. června 2022 č. j. 70 Co 194/2022-117, vedené pod sp. zn. IV. ÚS 2688/22, všech zastoupených Mgr. Lucií Tycovou Rambouskovou, advokátkou se sídlem Národní 973/41, Praha 1, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a České republiky - Ministerstva spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, Praha 2, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. IV. ÚS 1910/22 a sp. zn. IV. ÚS 2688/22 se spojují ke společnému řízení a nadále budou vedeny pod sp. zn. IV. ÚS 1910/22. Odůvodnění: 1. Ústavní soud obdržel v záhlaví uvedené ústavní stížnosti, jimiž se stěžovatelé domáhají zrušení výše uvedených rozhodnutí Městského soudu v Praze s tvrzením, že jimi došlo k porušení jejich ústavně zaručených základních práv a svobod. 2. Podle § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 112 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, může Ústavní soud spojit ke společnému projednání věci, které u něho byly zahájeny a skutkově spolu souvisejí, nebo se týkají týchž účastníků. 3. Uvedené ústavní stížnosti tyto požadavky splňují. V obou případech jde o tvrzený nárok stěžovatelů na náhradu nemajetkové újmy způsobené postupem vedlejší účastnice podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, jenž byl novelizován zákonem č. 14/2017 Sb. a zákonem č. 112/2018 Sb. do znění, jehož některá ustanovení byla nálezem Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2020 sp. zn. Pl. ÚS 38/17 (N 22/98 SbNU 257; 149/2020 Sb.) uplynutím dne 31. 12. 2020 zrušena. Na základě zrušené právní úpravy byly neomezeně, dlouhodobě, systematicky a plošně zveřejňovány citlivé osobní údaje stěžovatelů z důvodu jejich postavení jako veřejných funkcionářů, čímž měla být porušena jejich ústavně zaručená práva. Argumentace stěžovatelů je v obou ústavních stížnostech vzhledem k obdobnému předmětu řízení a skutkovému stavu totožná. 4. Návrhu stěžovatelů na spojení výše uvedených věcí ke společnému řízení vedenému pod sp. zn. IV. ÚS 579/22 nelze vyhovět, neboť nálezem Ústavního soudu ze dne 18. 10. 2022 sp. zn. IV. ÚS 579/22 bylo řízení o tam projednávaných ústavních stížnostech již pravomocně skončeno. 5. Řízení o obou ústavních stížnostech se v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Ústavního soudu spojuje k řízení vedenému pod v pořadí první spisovou značkou, což je v tomto případě řízení vedené pod sp. zn. IV. ÚS 1910/22. Pro spojené řízení zůstává soudcem zpravodajem soudce určený v souladu s rozvrhem práce Ústavního soudu na období od 1. 1. 2022 č. Org. 1/22, v účinném znění, jímž je soudce Jaroslav Fenyk. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 15. listopadu 2022 Jan Filip v. r. předseda senátu