IV.ÚS 1926/22 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 1926/22 ze dne 6. 9. 2022   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Filipa, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Radovana Suchánka o ústavní stížnosti M. B., zastoupeného Mgr. Pavlem Grünerem, advokátem, sídlem Bělehradská 1094/4, Karlovy Vary, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. května 2022 sp. zn. 14 To 36/2022 a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. března 2022 č. j. 1 Nt 102/2022-21, za účasti Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Plzni jako účastníků řízení a Vrchního státního zastupitelství v Praze a Krajského státního zastupitelství v Plzni jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 18. 7. 2022, stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví uvedených usnesení z důvodu tvrzeného porušení jeho základních práv zaručených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). II. Shrnutí napadených rozhodnutí 2. Usnesením Krajského soudu v Plzni (dále jen "krajský soud") ze dne 30. 3. 2022 č. j. 1 Nt 102/2022-21 bylo podle § 95 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, rozhodnuto, že je přípustné vydání stěžovatele do Moldavské republiky k trestnímu stíhání pro trestný čin obchodování s lidmi podle čl. 165 odst. 2 písm. b), d) moldavského trestního zákoníku. Trestného činu se měl stěžovatel dopustit po předchozí dohodě společným jednáním s A. R. a M. O. v úmyslu vykořisťovat několik osob formou nucených prací a služeb. S tímto cílem měli vylákat do České republiky celkem pět poškozených pod vědomě lživým tvrzením o zajištění legálního dobře placeného zaměstnání jako pomocných pracovníků v hotelech v České republice s měsíčním platem ve výši 1 000 - 1 200 eur a se zajištěním stravy a ubytování v dobrých podmínkách. 3. Konkrétně měli jednat tak, že A. R. zveřejnil na internetových stránkách XXX inzerát týkající se zaměstnání s textem "Práce v zahraničí, Česká republika, ve stavebnictví a hotelech". Následně najal poškozené I. Ch. a O. Ch., dne 3. 10. 2016 se s nimi setkal poblíž vlakového nádraží v Kišiněvě, kde mu tito zaplatili provizi ve výši 200 eur za poskytnuté služby. Každý zaplatil zvlášť i částku 100 eur za dopravu. Dne 4. 10. 2016 dorazili do Karlových Varů, odkud je stěžovatel přepravil do Chebu. Tam oba poškozené přijal M. O., který je ukryl v uvedeném regionu, lživě jim předstíral, že nejsou volná místa v hotelnictví, a nechal je provádět různé práce v ovocnářství až do 27. 12. 2016 s příslibem mzdy ve výši 1 000 - 1 200 eur měsíčně na osobu. Obdobně byli najati a následně dne 9. 10. 2016 odcestovali z Kišiněva do Karlových Varů a poté do Chebu poškození I. M. a Z. M. Všichni tito poškození se nacházeli v cizině na základě biometrického cestovního pasu, kdy zákonná doba pobytu byla 3 měsíce, a nebyly s nimi uzavřeny pracovní smlouvy umožňující pobyt a pokračování v pracovní činnosti. Na konci tříměsíční pracovní doby požádal poškozený I. Ch. M. O., aby mu zaplatil celou mzdu, ale dostal pouze 550 eur na jídlo a na dopravu zpátky do Moldavské republiky. Na základě podobné žádosti dostal poškozený I. M. pouze 4 500 Kč na jídlo a ubytování a 200 eur na dopravu zpátky do Moldavské republiky. Zbývající mzda jim nebyla vyplacena. Tato skutečnost donutila všechny uvedené poškozené se postupně vrátit do Moldavské republiky. 4. Současně krajský soud přijal ujištění Generální prokuratury Moldavské republiky ze dne 28. 12. 2021 sp. zn. 5/1-280/21-4351, že - trestní stíhání nebude vedeno z důvodů rasy, náboženství, pohlaví, národnosti, etnického původu nebo politických názorů, - bez souhlasu České republiky nebude stěžovatel vydán třetímu státu, nebude stíhán ani souzen za činy předcházející vydání s výjimkou těch, pro které bylo požádáno o jeho vydání, - nebude stěžovatel vystaven mučení, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení a bude mít přístup ke spravedlivému procesu v Moldavské republice. 5. Stížnost proti uvedenému usnesení krajského soudu byla usnesením Vrchního soudu v Praze (dále jen "vrchní soud") ze dne 5. 5. 2022 sp. zn. 14 To 36/2022 podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítnuta. 6. Vrchní soud dospěl k závěru, že orgány činné ve vydávacím řízení v posuzované věci respektovaly zákonná pravidla řádného extradičního procesu. V řízení, v němž má být vyslovena přípustnost vydání, nelze suplovat pravomoci cizozemského soudu a provádět dokazování, zda je vyžádaný vinen extradičním trestným činem. Tento závěr nezpochybnil ani Ústavní soud v nálezu ze dne 11. 9. 2013 sp. zn. III. ÚS 1354/13 (N 161/70 SbNU 501). Konstatoval jen, že česká strana má z hlediska mezinárodních lidskoprávních závazků povinnost požadovat, aby extradiční materiály poskytnuté dožadující stranou svědčily o zachování obecně přijímaných standardů trestního řízení. Při vydání k trestnímu stíhání do ciziny se to týká především rozhodnutí cizozemských orgánů, na jejichž základě bylo v dožadujícím státě trestní řízení zahájeno. Z těchto rozhodnutí, resp. jejich úředních překladů, musí být zřejmé, že podezření ze spáchání trestného činu, pro který se trestní stíhání vyžádaného v dožadujícím státě vede, je rozumným způsobem odůvodněno. 7. V posuzované věci je podle vrchního soudu popis extradičního skutku, z jehož spáchání je stěžovatel podezřelý, i přes jeho ne zcela obratný překlad do českého jazyka, srozumitelný a s dostatečnou mírou jistoty v něm lze rozpoznat znaky zločinu obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 písm. e), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku. Z extradičních materiálů také vyplývá, že trestní řízení v Moldavské republice není vykonstruováno a není dílem politicky motivované libovůle, jakkoli lze přisvědčit stěžovateli, že součástí těchto materiálů nejsou důkazy, ze kterých státní zástupce a soud v Moldavské republice vycházeli. Z obsahu návrhu státního zástupce na předběžné opatření v podobě vydání zatýkacího rozkazu k uvalení předběžné vazby a z rozhodnutí, kterým soud v Kišiněvě tomuto návrhu vyhověl, je patrné, že stěžovatel není dlouhodobě dostupný pro moldavské orgány činné v trestním řízení, které zahájily jeho trestní stíhání na základě podezření plynoucího z výpovědí poškozených. V souladu s moldavským trestním řádem dal soud v Kišiněvě prostor k vyjádření nejen státnímu zástupci, ale i obhájci stěžovatele, který se seznámil i s důkazy, o které státní zástupce svůj návrh opíral. V soudním rozhodnutí je uvedeno, že bylo vydáno v souladu s čl. 308 odst. 1 až 7 moldavského trestního řádu, který mimo jiné ukládá povinnost státnímu zástupci, aby v návrhu na vydání opatření k předběžné vazbě uvedl důkazy, ze kterých vyplývá, že se skutek, pro který se trestní stíhání vede, stal a že ho spáchal obviněný. 8. Kromě toho nemohl vrchní soud pominout, že jeden ze spoluobviněných, M. O., byl v České republice odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 25. 3. 2019 sp. zn. 2 T 3/2019 za zločin, který ve své podstatě potvrzuje podezření o aktivní účasti stěžovatele na kořistění z práce cizinců přijíždějících do České republiky z východních ekonomicky méně zdatných zemí. 9. Čtyřletý časový odstup mezi spácháním skutku, pro který se trestní stíhání vede, a vznesením obvinění je pak dobře vysvětlitelný tím, že orgány činné v trestním řízení v Moldavské republice nejprve pátraly po tamním pobytu stěžovatele a dalších podezřelých osob a pak cestou právního dožádání v místě jejich evidovaného bydliště na Ukrajině. Teprve poté, co zjistily, že se stěžovatel nezdržuje na území Moldavské republiky, ani v místě evidovaného bydliště na Ukrajině, a že se pravděpodobně dobrovolně nedostaví před vyšetřovací orgán, byl vydán předběžný zatýkací rozkaz a po stěžovateli bylo vyhlášeno mezinárodní pátrání. 10. Vrchní soud dále uvedl, že v posuzované věci nelze učinit závěr o reálně hrozící diskriminaci a pronásledování stěžovatele v Moldavské republice, ani závěr o tom, že tam bude vystaven mučení nebo jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a bude mu odepřen spravedlivý proces. Z veřejně přístupných informací je zřejmé, že v průběhu uběhlých 19 let došlo v Moldavské republice k řadě pozitivních reforem zahrnujících i justiční a vězeňský systém. Současná vláda podle nezávislých expertů projevuje upřímnou snahu o zlepšení celkové úrovně soudnictví a dostala pozitivní hodnocení za to, že se jí podařilo schválit ústavní změny posilující nezávislost justice. Soud prvního stupně proto správně vycházel při svém rozhodování ze zprávy o stavu lidských práv v Moldavsku z 22. 3. 2022, poskytnuté Velvyslanectvím České republiky v Kišiněvě. V této zprávě zmíněné prodlevy při získávání odpovědí na dotazy Velvyslanectví Spolkové republiky Německo nebo odepření účasti zástupců tohoto velvyslanectví při soudním jednán