IV.ÚS 1973/18 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 1973/18 ze dne 26. 7. 2018   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Musila, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jana Filipa o ústavní stížnosti M. P. , t. č. Věznice Plzeň-Bory, P. O. BOX 335, zastoupené JUDr. Jiřinou Lužovou, advokátkou se sídlem v Praze, Dušní 22, proti usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 4. 2018, sp. zn. 8 To 37/2018, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2018, sp. zn. 1 T 4/2013, za účasti Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: Stěžovatel brojí včas podanou ústavní stížností proti napadeným rozhodnutím, kterými byl zamítnut jeho návrh na obnovu trestního řízení, v jehož rámci byl stěžovatel k 8. 1. 2014 pravomocně odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmnácti let, zejména pro spáchání zločinu těžkého ublížení na zdraví, v jednom případě s následkem smrti. Novou skutečnost odůvodňující obnovu řízení spatřuje stěžovatel v obsahu rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 19. 5. 2015, sp. zn. 53 C 261/2014. V tomto řízení byl proti stěžovateli vypořádáván občanskoprávní nárok Všeobecné zdravotní pojišťovny na náhradu škody za léčbu poskytnutou poškozenému v době od útoku stěžovatele do úmrtí poškozeného, tj. v období od 28. 3. 2013 do 5. 6. 2013. Na třetí straně rozsudku je přitom uvedeno období poskytnuté zdravotní péče v období 28. 3. 2018 až 13. 5. 2014, z čehož stěžovatel dovozuje, že v původním trestním řízení nebylo dostatečně prokázáno datum úmrtí poškozeného. Ústavní soud nenalezl v podání stěžovatele žádnou ústavně právní argumentaci. Stěžovatel v ústavní stížnosti pouze pokračuje v polemice se závěry trestních soudů a odmítá přijmout skutečnost, že den úmrtí poškozeného byl v původním trestním řízení řadou důkazů spolehlivě prokázán a na této skutečnosti nemění nic citovaný občanskoprávní rozsudek, ať již datum v něm uvedené bylo způsobeno písařskou chybou či v důsledku jiného pochybení. Vůči tomuto pochybení se mohl stěžovatel vymezit v rámci uvedeného občanskoprávního řízení; na výsledku trestního řízení v jeho věci však mylně uvedené datum v rozsudku civilního soudu nemohlo nic změnit. Obecné soudy postupovaly z pohledu Ústavního soudu standardním způsobem. Návrh na obnovu řízení neodmítly z procesních důvodů, věcně jej projednaly, a přijaté závěry, vyznívající v neprospěch vyhovění návrhu, řádně zdůvodnily. Z jejich postupu ani z jejich rozhodnutí není patrno pochybení žádné, natož takové, které by dosahovalo ústavně právní dimenze a bylo způsobilé porušení základních práv stěžovatele. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 26. července 2018 Jan Musil v. r. předseda senátu