IV.ÚS 2009/20 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 2009/20 ze dne 23. 2. 2021 N 38/104 SbNU 396 Neoprávněné zadržení řidičského průkazu jako nesprávný úřední postup   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Pavla Šámala a soudců Josefa Fialy a Jana Filipa (soudce zpravodaj) o ústavní stížnosti stěžovatele Daniela Jozefiaka, zastoupeného Mgr. Tomášem Maxou, advokátem, sídlem Petrská 1136/12, Praha 1 - Nové Město, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. dubna 2020 č. j. 30 Co 27/2020-66, za účasti Městského soudu v Praze jako účastníka řízení a České republiky - Ministerstva dopravy, sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1 - Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto: I. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 14. dubna 2020 č. j. 30 Co 27/2020-66 bylo porušeno základní právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 11 odst. 1 a čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. dubna 2020 č. j. 30 Co 27/2020-66 se ruší. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí 1. Stěžovatel se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") domáhá zrušení shora uvedeného soudního rozhodnutí s tvrzením, že jím byla porušena jeho základní práva zaručená v čl. 36 odst. 1 a 3 a v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. Z ústavní stížnosti, z obsahu napadeného rozhodnutí a z vyžádaných správních spisů vedených Magistrátem hlavního města Prahy (dále jen "magistrát") pod sp. zn. S-MHMP 730941/2018/Sla a S-MHMP 847480/2018/Sla a soudního spisu vedeného Obvodním soudem pro Prahu 1 (dále jen "obvodní soud") pod sp. zn. 27 C 126/2019 se podává, že stěžovatel (podnikající fyzická osoba - viz k tomu sub 24) byl dne 6. 5. 2018 zastaven při řízení motorového vozidla hlídkou Policie České republiky (dále jen "policie"), která u něj provedla silniční kontrolu, během níž také podstoupil orientační test DrugWipe. Podle jeho výsledku byl pozitivní na látku amfetamin a metamfetamin. Stěžovatel popřel, že by byl pod vlivem návykových látek, a na výzvu policistů se podrobil lékařskému vyšetření v Nemocnici Na Bulovce, během něhož poskytl vzorek moči, který byl podroben imunochemickému testu s negativním výsledkem. Stěžovateli byla následně odebrána krev, jejíž toxikologické vyšetření bylo rovněž negativní. Během silniční kontroly byl stěžovateli zadržen řidičský průkaz podle § 118b zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o silničním provozu") a došlo k vydání oznámení o zadržení řidičského průkazu ze dne 6. 5. 2018 č. j. KRPA-169612-9/PŘ-2018-001422, které bylo dne 11. 5. 2018 doručeno magistrátu. Následně magistrát vydal oznámení o zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu ze dne 14. 5. 2018 č. j. MHMP 735846/2018/Sla. 3. Usnesením ze dne 4. 6. 2018 č. j. MHMP 868058/2018/Sla magistrát vydal záznam o usnesení, kterým rozhodl o zastavení řízení o zadržení řidičského průkazu stěžovatele, neboť v pravomocně skončeném řízení o skutku ze dne 6. 5. 2018, pro který byl uvedený řidičský průkaz zadržen, nebyl uložen trest zákazu řízení motorových vozidel a věc přestupku byla záznamem o usnesení ze dne 4. 6. 2018 č. j. MHMP 868252/2018/Sla podle § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, odložena. Dne 4. 6. 2018 převzal právní zástupce stěžovatele předmětný řidičský průkaz, což značí, že stěžovatel jej neměl v držení od 6. 5. 2018 do 4. 6. 2018. 4. Stěžovatel uplatnil dne 12. 11. 2018 u vedlejší účastnice nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy, jež mu byla způsobena neoprávněným zadržením řidičského průkazu. Dne 24. 5. 2019 vedlejší účastnice odmítla uplatněné nároky s tím, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ani k vydání nezákonného rozhodnutí. 5. Stěžovatel se následně žalobou podanou u obvodního soudu domáhal po vedlejší účastnici náhrady nemajetkové újmy a škody, která mu vznikla v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení o zadržení jeho řidičského průkazu. 6. Obvodní soud rozsudkem ze dne 12. 11. 2019 č. j. 27 C 126/2019-31 uložil vedlejší účastnici zaplatit stěžovateli částku 36 534 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 36 534 Kč od 13. 5. 2019 do zaplacení (výrok I) a dále uložil vedlejší účastnici zaplatit stěžovateli na náhradě nákladů řízení 19 424 Kč (výrok II). Obvodní soud shledal, že řízení o zadržení řidičského průkazu má akcesorickou povahu ve vztahu k přestupkovému řízení, a proto není podstatná otázka zákonnosti postupu správního orgánu. Dojde-li k zadržení řidičského průkazu v souvislosti se skutkem, ohledně kterého bylo přestupkové řízení následně zastaveno, anebo dokonce ani nebylo zahájeno, stát musí převzít odpovědnost za vyřazení řidiče ze silničního provozu. Zadržení řidičského průkazu má podobnou povahu jako výkon vazby, za jejíž výkon vzniká nárok i osobě, která byla následně zproštěna obžaloby. Nemožnost řídit motorové vozidlo stěžovatele výrazně omezovala při výkonu jeho podnikatelské činnosti. Při ní nezbytně potřeboval dojíždět na místa realizace svých zakázek, k jednání se zákazníky a pro materiál. Nemožnost řídit motorová vozidla jej omezovala i v osobním životě. Šlo-li o výši přiměřeného zadostiučinění, stěžovatel měl za to, že za každý den, kdy v důsledku neoprávněného zadržení řidičského průkazu nemohl řídit motorová vozidla, mu náleží odškodnění ve výši 1 000 Kč, což obvodní soud považoval za adekvátní a na náhradě nemajetkové újmy přiznal stěžovateli zadostiučinění 30 000 Kč. Stěžovatel si pro řízení o zadržení řidičského průkazu zvolil za svého právního zástupce Mgr. Tomáše Maxu, advokáta. Náklady vynaložené na právní zastoupení činily 6 534 Kč, tyto mu obvodní soud rovněž přiznal, když je považoval za odpovídající vyhlášce č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. 7. K odvolání vedlejší účastnice Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") napadeným rozsudkem změnil rozsudek obvodního soudu ve výroku I tak, že žalobu, kterou se stěžovatel domáhal po vedlejší účastnici zaplacení 36 534 Kč s úrokem z prodlení z této částky, zamítl (výrok I). Stěžovateli uložil povinnost zaplatit vedlejší účastnici na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů 1 800 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II). Městský soud shledal, že v posuzované věci došlo k zadržení řidičského průkazu stěžovatele při silniční kontrole dne 6. 5. 2018 v souladu s § 118b odst. 1 zákona o silničním provozu, neboť s ohledem na výsledek orientačního testu na přítomnost návykových látek zde byl dán důvod uvedený v § 118a odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu, kdy stěžovatel byl podezřelý, že řídil motorové vozidlo bezprostředně po užití jiné návykové látky. Stěžovatel se poté s časovým odstupem několika hodin podrobil v nemocnici imunochemickému testu (poskytnutím vzorku moči) s negativním výsledkem. Následně byla stěžovateli odebrána i krev, jejíž toxikologické vyšetření bylo sice rovněž negativní, ale tento výsledek byl znám až následující den (7. 5. 2018), a nemohl již proto ovlivnit rozhodnutí příslušného policisty o zadržení řidičského průkazu. Následoval postup (oznámení zadržení řidičského průkazu magistrátu a zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu), který korespondoval s úpravou obsaženou v § 118b odst. 1 a § 118a odst. 1 zákona o silničním provozu, včetně zachování příslušných zákonných lhůt. Poté byl bez zbytečného odkladu stěžovateli vrácen zadržený řidičský průkaz, neboť s ohledem na odložení ve věci přestupku nerozhodl magistrát o zadržení řidičského průkazu stěžovatele podle § 118c odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu. V řízení o zadržení řidičského průkazu tak bylo postupováno v souladu s příslušnou právní úpravou obsaženou v zákoně o silničním provozu. Nejde tak o nesprávný úřední postup ve smyslu § 5 a 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon č. 82/1998 Sb."), jak chybně uzavřel obvodní soud. II. Argumentace stěžovatele 8. Stěžovatel v ústavní stížnosti zejména konstatoval, že městský soud vyzval účastníky řízení k udělení souhlasu s rozhodnutím bez nařízení jednání. S tímto postupem stěžovat