IV.ÚS 2012/23 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 2012/23 ze dne 14. 2. 2024   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Josefa Baxy (soudce zpravodaje) a Zdeňka Kühna o ústavní stížnosti stěžovatelky Pavly Černé, zastoupené Mgr. Jiřím Hrbkem, advokátem, sídlem U Nového dvora 1076/2, Praha 4 - Lhotka, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 4. května 2023 č. j. 57 C 175/2022-77, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 4, jako účastníka řízení, a Mgr. Pavla Rybníčka a Ing. arch. Evy Rybníčkové, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadeného rozhodnutí 1. Stěžovatelka se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále jen "obvodní soud") z důvodu tvrzeného porušení jejích práv ve smyslu čl. 12 odst. 1 a 3 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 1 odst. 1 Ústavy. 2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka užívá nemovitosti ve vlastnictví vedlejších účastníků z titulu věcného břemene doživotního užívání. Věcné břemeno bylo zřízeno kupní smlouvou se smlouvou o zřízení věcného břemene (dále jen "smlouva"), v níž je v čl. V upraveno užívání nemovitosti a výkon práv z věcného břemene. V čl. V bodu 3 smlouvy bylo dohodnuto, že náklady spojené s údržbou a opravou nemovitostí nad rámec běžné údržby budou hradit vedlejší účastníci, a to v rozsahu 24 000 Kč za rok, v případě částky vyšší než 24 000 Kč se stěžovatelka a vedlejší účastníci zavázali uzavřít dohodu o způsobu úhrady takové částky. Podle čl. V bodu 6 smlouvy mají vedlejší účastníci bez zbytečného odkladu odstranit závady na nemovitostech, které jim byly stěžovatelkou nahlášeny a brání řádnému užívání nemovitosti. 3. Stěžovatelka dne 15. 11. 2022 uhradila částku 48 350 Kč za opravu komína na nemovitosti. Tomu předcházela e-mailová komunikace mezi právním zástupcem stěžovatelky a právní zástupkyní vedlejších účastníků, během které se stěžovatelka domáhala toho, aby opravu komína zajistili vedlejší účastníci, ale nakonec došlo k dohodě a stěžovatelka opravu zajistila sama. Dne 25. 11. 2022 stěžovatelka prostřednictvím právního zástupce vedlejší účastníky vyzvala e-mailovou zprávou k zaplacení částky 48 350 Kč za opravu komína, částky 800 Kč za revizi komína a částky 35 332 Kč za právní služby, a to do 30. 11. 2022. Žalovaní zprávou ze dne 30. 11. 2022 prostřednictvím jejich právní zástupkyně sdělili, že jsou ochotni uhradit částku 24 000 Kč a částku 24 350 Kč za opravu komína, přestože přes jejich opakovanou žádost nedošlo k vzájemnému odsouhlasení rozpočtu oprav a výše předmětné částky, jak je to sjednáno ve smlouvě. Náklady na právní služby uhradit odmítli. 4. Dne 5. 12. 2022 podala stěžovatelka žalobu, kterou se po vedlejších účastnících domáhala zaplacení částky 48 530 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu ode dne 1. 12. 2022 do zaplacení. Zároveň uplatnila náhradu nákladů řízení, do kterých zahrnula i právní služby advokáta spojené se zajištěním opravy komína. Dne 7. 12. 2022 stěžovatelka žalobu vzala částečně zpět, neboť vedlejší účastníci dne 6. 12. 2022 zaplatili částku 48 350 Kč. Stěžovatelka trvala na žalobě co do zákonného úroku z prodlení z částky 48 350 Kč za dobu od 1. 12. 2022 do 6. 12. 2022, tedy na částce 119 Kč a na náhradě nákladů řízení. 5. Rozsudkem ze dne 4. 5. 2023 č. j. 57 C 175/2022-77 obvodní soud zamítl žalobu stěžovatelky na zaplacení částky 119 Kč (I. výrok) a uložil vedlejším účastníkům povinnost společně a nerozdílně zaplatit stěžovatelce na náhradě nákladů řízení částku ve výši 17 270,40 Kč (II. výrok). Obvodní soud uvedl, že § 151n zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, byl dispozitivní a umožňuje, aby úprava práv a povinností spojených s náklady na opravu a údržbu byla upravena dohodou odchylně. Podle čl. V. bod 3 smlouvy se vedlejší účastníci zavázali hradit náklady do výše 24 000 Kč, v případě vyšší částky měla být uzavřena mezi vedlejšími účastníky a stěžovatelkou dohoda. Vedlejší účastníci se tedy nezavázali k úhradě částky převyšující částku 24 000 Kč. K uzavření dohody o úhradě nákladů za opravu komína došlo konkludentně úhradou nákladů stěžovatelce. Vedlejší účastníci se tak nemohli dostat do prodlení s plněním závazku. Shrnul, že náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku a nákladů zastoupení advokátem za 4 úkony právní služby (převzetí, výzva k úhradě, sepis žaloby, účast u ústního jednání dne 27. 4. 2023), včetně čtyř paušálních náhrad výdajů. Požadovanou odměnu za další úkony právní služby obvodní soud nepřiznal, neboť podle něj šlo o úkony provedené před podáním žaloby, s předmětem řízení nesouvisející a některé z nich ani nespadaly pod úkony stanovené v advokátním tarifu. II. Argumentace stěžovatelky 6. Stěžovatelka napadá oba výroky rozsudku obvodního soudu. Namítá, že rozsudek obvodního soudu je nepřezkoumatelný. Obvodní soud nevzal v potaz, že podle čl. V bodu 6 smlouvy mají vedlejší účastníci odstranit bez zbytečného odkladu závady na nemovitostech, které jim byly nahlášeny a brání řádnému užívání nemovitostí. Obvodní soud dále zcela pominul, že dohoda o úhradě nákladů rekonstrukce se podle čl. V bodu 3 smlouvy nemohla týkat částky 24 000 Kč z celku 48 350 Kč, ale jen části ji převyšující, tedy částky 24 350 Kč. V napadeném rozsudku je zjevný rozpor mezi skutkovými zjištěními (vedlejší účastníci dle smlouvy hradí náklady spojené s údržbou a opravou nemovitostí nad rámec běžné údržby do částky 24 000 Kč ročně) na straně jedné a právními závěry (nedůvodnost vymáhání úroku z prodlení z částky 24 000 Kč za dobu ode dne 1. 12. 2022) na straně druhé. 7. Svévolná konstrukce obvodního soudu umožňuje, navzdory obsahu platné smlouvy, vedlejším účastníkům v rozporu se zásadou pacta sunt servanda vyhnout se plnění povinností, které pro ně nejsou výhodné. Vedlejší účastníci se snadno zbaví svých povinností vyplývajících z čl. V bodů 3 a 6 smlouvy i zákona a odpovědnosti za jejich protiprávní jednání už jen tím, že budou se stěžovatelkou dostatečně dlouhou dobu vyjednávat o obsahu dohody o úhradě nákladů spojených s údržbou a opravami nemovitostí nad rámec běžných oprav a údržby nejenom v částce převyšující 24 000 Kč ročně, ale i částky do 24 000 Kč ročně. Takový závěr stěžovatelka považuje za absurdní. 8. Obvodní soud fakticky jako právně přijatelnému přisvědčil jednání vedlejších účastníků, kteří starou, zdravotně indisponovanou osobu s omezenými příjmy vystavili situaci, kdy jí sice přímo nebránili v užívání předmětných nemovitostí, ale vědomým a záměrným neplněním svých povinností vlastníka nemovitostí a osob povinných z věcného břemene možnost osobního užívání zejména rodinného domku stěžovatelkou výrazně ohrozili (po dobu, kdy je s ohledem na klimatické poměry stavba závislá na vytápění). Tím obvodní soud stěžovatelce nepřímo zasáhl do práva do jejího práva na ochranu obydlí dle čl. 12 odst. 1 a odst. 3 Listiny. 9. Stěžovatelka učinila vše, aby předešla vzniku sporu. Řádně a včas vyrozuměla vedlejší účastníky o nezbytnosti opravy komínu, opakovaně je žádala o splnění jejich povinnosti k umožnění užívání nemovitostí a o zjednání nápravy. Nakonec byla ale nucena opravu komínu provést sama. Je ale téměř osmdesátiletou starobní důchodkyní s velmi omezenou pohyblivostí a sama nebyla schopná zajistit právně ani fakticky činnosti nezbytné pro opravu komína, které měli vykonat vedlejší účastníci. Přestože tyto skutečnosti byly obvodnímu soudu známy, tak výslovně popřel § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 11 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), když stěžovatelce nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení za úkony právní služby právního zástupce učiněné před podáním žaloby, které nepochybně mají povahu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Tím obvodní soud jako právně přijatelné zhojil jednání vedlejších účastníků, spočívající ve vědomém a záměrném neplnění jejich povinností z věcného břemene, které je podle přesvědčení stěžovatelky v rozporu s dobrými mravy. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 10. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny procesní předpoklady projednání ústavní stížnosti. Dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí napadené ústavní stížností, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Její ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario), neboť vyčerpala všechny zákonné proc