IV.ÚS 2060/23 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 2060/23 ze dne 31. 10. 2023   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka a soudců Josefa Baxy (soudce zpravodaje) a Josefa Fialy o ústavní stížnosti stěžovatele D. V., t. č. ve Vazební věznici Brno, zastoupeného JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem, sídlem Na strži 2102/61a, Praha 4 - Krč, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. května 2023 č. j. 9 To 177/2023-51 a usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne 5. května 2023 č. j. 4 Nt 403/2023-29, za účasti Krajského soudu v Brně a Okresního soudu ve Vyškově, jako účastníků řízení, a Krajského státního zastupitelství v Brně, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadených rozhodnutí 1. Stěžovatel se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí z důvodu tvrzeného porušení jeho práv podle čl. 8, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 90 Ústavy, čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a čl. 1 protokolu 12 k Úmluvě. 2. Za účelem posouzení ústavní stížnosti stěžovatele si Ústavní soud vyžádal od Okresního soudu Vyškov (dále jen "okresní soud") soudní spis, předchozí rozhodnutí o vazbě a usnesení o zahájení trestního stíhání a od Krajského soudu v Brně (dále jen "krajský soud") předchozí rozhodnutí o stížnostech proti rozhodnutím okresního soudu. 3. Ústavní soud z obsahu ústavní stížnosti a jejích příloh, napadených rozhodnutí a přechozích rozhodnutí o vazbě, usnesení o zahájení trestního stíhání a spisu okresního soudu zjistil, že stěžovatel je trestně stíhán pro zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. b) a c) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Tohoto jednání se měl stěžovatel dopustit tím, že se jako člen organizované skupiny osob podílel na vyvážení léčiv, která obsahovala omamné a psychotropní látky, z Brazilské federativní republiky do České republiky a z České republiky do Slovenské republiky, kde léčiva prodávali koncovým uživatelům. Na základě usnesení okresního soudu ze dne 27. 9. 2022 č. j. 4 Nt 303/2022-15, ve spojení s usnesením krajského soudu ze dne 20. 10. 2022 č. j. 9 To 351/2022-36, byl stěžovatel vzat do vazby, a to z důvodů uvedených v § 67 písm. a) a c) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. Usnesením okresního soudu ze dne 17. 1. 2023 č. j. 4 Nt 401/2023-49 ve spojení s usnesením krajského soudu ze dne 9. 2. 2023 č. j. 9 To 40/2023-69 bylo rozhodnuto o ponechání stěžovatele ve vazbě, neboť i nadále trvaly důvody vazby podle § 67 písm. a) trestního řádu ("útěková vazba") a § 67 písm. c) trestního řádu ("předstižná vazba"). 4. Usnesením ze dne 5. 5. 2023 č. j. 4 Nt 403/2023-29 okresní rozhodl o dalším trvání vazby stěžovatele. K útěkové vazbě okresní soud uvedl, že stěžovatel je ohrožen trestem odnětí svobody ve výši deseti až osmnácti let. Nadále je dána možnost, že uprchne a ani tvrzený špatný zdravotní stav mu v tom nezabrání. Má rozsáhlou síť spolupachatelů, s nimiž spolupracoval ve Slovenské republice a v Brazilské federativní republice, kteří by mu mohli pomoci. To souvisí i s předstižnou vazbou. I pokud je stěžovatel podle lékařských zpráv ze 70 % omezen ve výkonu obvyklé práce, pak zbývajících 30 % představuje dostatečnou kapacitu na to, aby se svými kontakty v zahraničí oželel bagatelní výši sociálních dávek, kterou představuje jeho invalidní důchod. Z dosavadního šetření je osvědčeno, že v Brazilské federativní republice byl schopen opatřit léčiva, nechat je vybalit, převézt a následně prostřednictvím sítě distributorů rozeslat. Stěžovatel má takové schopnosti, že by v trestné činnosti mohl pokračovat. 5. Usnesením ze dne 25. 5. 2023 č. j. 9 To 176/2023-49 krajský soud zamítl stížnost stěžovatele proti usnesení okresního soudu. Od té doby, co byl stěžovatel vzat do vazby, nedošlo k takovým změnám, které by důvody vazby vyprázdnily nebo oslabily natolik, že by bylo možno vazbu nahradit jiným opatřením, a to i s ohledem na šetřenou trestnou činnost a dosavadní působení stěžovatele. Vyšetřovaná trestní věc je závažná, dlouhodobě páchána, organizovaně s mezinárodním přesahem, což představuje určité zvýšené nároky na provádění úkonů v přípravném řízení. Hrozba vysokého trestu odnětí svobody v rozsahu deseti až osmnácti let je reálná. Je zřejmé, že stěžovatel v zahraničí opatřoval léčiva, která potom byla distribuována a sloužila k trestné činnosti. I přes stěžovatelovy zdravotní potíže nelze vyloučit, že by se na svobodě mohl pomocí rozsáhlé sítě spolupachatelů skrývat, případně uprchnout, aby se vyhnul trestnímu stíhání a trestu. Z trestního spisu se podává, že měl určitou vůdčí roli. Z opisu rejstříku trestů vyplývá, že dosavadní trestní stíhání na něj neměla takový pozitivní vliv, aby se nezapojoval do činností, které je možno hodnotit s vysokou pravděpodobností už nyní jako protiprávní. II. Argumentace stěžovatele 6. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že obecné soudy nedostály požadavkům judikatury Ústavního soudu ohledně dostatečného odůvodnění vazby. Krajský soud nepřihlédl k dálce trvání vazebního stíhání, přičemž v době podání ústavní stížnosti je stěžovatel ve vazbě už devět měsíců. Obecné soudy rezignovaly na posouzení jeho zdravotního stavu, přestože uznaly, že v době rozhodování nebyl dobrý. Zdravotní stav stěžovatele je dlouhodobě nepříznivý, a to jak psychický, tak i fyzický, přičemž pokračováním vazby se dále zhoršuje. Stěžovatel sám nezvládne ani základní každodenní činnosti. Obava, že by se skrýval, uprchl do zahraničí nebo pokračoval v trestné činnosti, není důvodná. 7. Tvrzení o rozsáhlé síti spolupachatelů a kontaktech v zahraničí jsou pouhé prázdné pojmy, bez konkrétního obsahu, který by se vztahoval ke stěžovateli. Dosavadní vyšetřování odhalilo především odběratele léčiv ze Slovenské republiky. Ti nemají motiv ani možnosti stěžovatele ukrývat nebo mu pomáhat, aby se vyhýbal trestnímu řízení. Totéž platí o dodavatelích léků a o zahraničních kontaktech v Brazilské federativní republice. Krajský soud měl povinnost tyto neurčitě označené subjekty konkrétně uvést a doložit, že skutečně existují. Důvodnou obavu, že stěžovatel bude opakovat trestnou činnost, dovodil pouhým konstatováním, že v minulosti již v trestním řízení vytýkanou trestnou činnost páchal. Při rozhodování o předstižné vazbě ale nelze vycházet ze samotné skutečnosti, že obviněný byl v minulosti za podobné jednání odsouzen. Krajský soud nezohlednil doktrínu zesílených důvodů. Nezabýval se ani tím, v jaké fázi je přípravné řízení a nepřihlédl k tomu, že tvrzená činnost dovozované organizované skupiny již byla odhalena a její členové jsou trestně stíháni. Stěžovatel spáchání skutku popsaného v usnesení o zahájení trestního stíhání nepopírá. Tento skutek ale nemůže naplnit skutkovou podstatu trestného činu § 283 trestního zákoníku, případně není na místě ho trestat vysokým trestem, jelikož nedocházelo k obchodu s drogami, nýbrž s léky, které tak byly i užívány. Obecnými soudy tvrzená hrozba vysokým trestem neexistuje. 8. Obecným soudům stěžovatel vytýká i to, že se dosud nevypořádaly s jeho podáním ze dne 1. 6. 2023. Podle § 59 trestního řádu se podání posuzuje vždy podle svého obsahu, i když je nesprávně označeno. Stěžovatel v podání uváděl nové důvody, týkající se nesprávné kvalifikace vytýkaného skutku. Obecné soudy si jej měly posoudit jako žádost o propuštění z vazby podle § 71a trestního řádu. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 9. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny procesní předpoklady projednání ústavní stížnosti. Dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí napadené ústavní stížností. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Jeho ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario), neboť vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva. IV. Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti IV. a) Obecná východiska 10. Obsahem institutu vazby je vymezení ústavně přípustných důvodů dočasného zbavení osobní svobody obviněného, respektive obžalovaného podle čl. 8 odst. 1 a 2 Listiny s cílem znemožnit zmaření nebo ztížení dosažení účelu trestního řízení [nález ze dne 12. 10. 1994 sp. zn. Pl. ÚS 4/94 (N 46/2 SbNU 57), rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz]. Vždy musí jít o opatření nezbytné k tomu, aby mohl