NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu
IV.ÚS 2074/16 ze dne 31. 8. 2016
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dne 31. srpna 2016 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy a soudců Jana Musila (soudce zpravodaje) a Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti: a) R. D. a b) R. B., zastoupených JUDr. Ing. Miroslavem Madejem, advokátem se sídlem Polská 4, 120 00 Praha 2, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. května 2016 č. j. 20 Co 219/2016-36 a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 3. května 2016 č. j. 14 Nc 21/2016-18, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 4, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
V ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soud dne 28. 6. 2016, napadají stěžovatelé v záhlaví usnesení označená rozhodnutí a tvrdí, že jimi byla porušena jejich ústavně zaručená práva ve smyslu čl. 1 (lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech; základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné), čl. 3 odst. 1 (uvádějící, že základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení), čl. 4 odst. 4 (zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky), čl. 10 odst. 2 (každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života), čl. 32 odst. 4 (péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči; práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu a na základě zákona), odst. 5 (rodiče, kteří pečují o děti, mají právo na pomoc státu) a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, dále jen "Listina"), zaručující každému domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu, čl. 6 odst. 1 (právo na spravedlivý proces), čl. 8 (právo na respektování rodinného a soukromého života), čl. 13 (právo na účinné opravné prostředky) a čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, které garantuje zákaz diskriminace) a čl. 2 (respektování a zabezpečení práv každého dítěte bez výjimky a jeho ochrana před všemi formami diskriminace nebo trestání), čl. 3 odst. 1 (zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí), čl. 5 (respektování odpovědnosti, práv a povinností rodičů), čl. 7 (právo na jméno, státní příslušnost, a pokud je to možné, právo znát své rodiče a právo na jejich péči), čl. 8 (právo na respektování a zachování totožnosti dítěte, včetně jeho státní příslušnosti, jména a rodinných svazků v souladu se zákonem a s vyloučením nezákonných zásahů, pomoc a ochranu pro opětovné nabytí totožnosti) a čl. 9 Úmluvy o právech dítěte (státy úmluvy zajistí, aby dítě nemohlo být odděleno od svých rodičů proti jejich vůli, leda na základě soudního rozhodnutí a v souladu s platným právem a že takové oddělení je potřebné a v zájmu dítěte; právo všech dotčených stran se zúčastnit řízení a sdělit svá stanoviska; právo dítěte žijícího odděleně od druhého rodiče udržovat s nimi pravidelné osobní kontakty, ledaže by to bylo v rozporu se zájmy dítěte, právo na informace o odděleném rodiči).
II.
Ústavní soud si k projednávané ústavní stížnosti vyžádal připojení spisu vedeného Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp. zn. 14 Nc 21/2016, z něhož zjistil následující skutečnosti.
Stěžovatelé R. D. a R. B. jsou nesezdanými rodiči nezletilé V. B. (dále rovněž "nezl. V.").
Ve věci péče o nezletilou V. probíhá u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 14 Nc 21/2016 opatrovnické řízení.
Ústavní stížnost byla podána za procesní situace, v níž řízení před obvodním soudem nebylo meritorně ukončeno.
Městská část Praha 11, zastoupená Úřadem městské části (dále rovněž "navrhovatelka"), podala návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by byla nezl. V. předána do Dětského centra s komplexní péčí a podpůrnou rodinnou terapií, Sulická 120, Praha 4. V návrhu navrhovatelka uvedla, že matka nezl. V. je částečně omezena ve způsobilosti k právním úkonům a podle sdělení porodnice, v níž se nezl. V. narodila, zřejmě není schopna samostatné péče o dítě. Proto jí byl i s nezl. V. zařízen pobyt v Dětském centru Kladno (dále jen "DC Kladno") na doporučení opatrovnice a následně bylo zajištěno bydlení v Azylovém domě v Plzni. Matka nezl. V. s tímto umístěním souhlasila a dne 11. 4. 2016 do DC nastoupila i s nezletilou. Dne 2. 5. 2016 byla matka i s nezl. V. z DC Kladno propuštěna, avšak o dítě se řádně nestarala.
Navrhovatelka dále poukázala na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 27. 6. 2013 č. j. 14 Nc 2836/2012 jímž byla matka částečně omezena ve způsobilosti k právním úkonům s tím, že matka trpí hraniční poruchou osobnosti, která je trvalá. Projevuje se impulsivností a agresivitou. O své poruše má matka pouze částečný náhled. Od DC Kladno bylo zjištěno, že matka zvládala péči o nezl. V. jen s odbornou pomocí, v průběhu pobytu byly řešeny příznaky její psychiatrické diagnózy. Telefonickým hovorem s otcem nezl. bylo zjištěno, že bydlí na ubytovně, je pracovně vytížen, nemá vhodné podmínky pro převzetí nezletilé do své péče. Důvodem pro nařízení výše uvedeného předběžného opatření byla obava, že nezl. V. je neznámého pobytu, je v ohrožení na životě a na zdraví, matka nemá žádné finanční prostředky, nemá potřeby pro dítě a není známo, jestli je medikována. Tato tvrzení navrhovatelky potvrzují listiny založené na č.l. 6, 11 a 13 spisu.
Obvodní soud pro Prahu 4 návrhu vyhověl a nařídil předběžným opatřením ze dne 3. 5. 2016 sp. zn. 14 Nc 21/2016, aby nezl. V. byla umístěna do Dětského centra s podpůrnou rodinnou terapií v Praze 4 na ul. Sulická 120, což se také téhož dne v nočních hodinách stalo.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. 5. 2016 č. j. 20 Co 219/2016-36 k odvolání rodičů usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně měl za splněné podmínky ustanovení § 452 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen "z. ř. s.") a i když bylo odůvodnění usnesení soudu prvního stupně o nařízení předběžného opatření strohé, jsou jeho závěry vzhledem ke všem okolnostem projednávané věci správné. Odvolací soud zdůraznil, že tvrzení odvolatelů nekorespondují s obsahem spisu a nevystihují specifika daného případu. Odvolací soud konstatoval, že námitka o údajném "alternativním způsobu život" matky je ryze účelová.
III.
Ústavní soud si vyžádal vyjádření obecných soudů k ústavní stížnosti.
Za Obvodní soud pro Prahu 4 vystupující JUDr. Dana Svobodová, předsedkyně senátu, ve svém vyjádření ze dne 5. 8. 2016 uvedla, že odkazuje na rozhodnutí obsažená ve spise, ve věci rozhodovala podle svého nejlepšího vědomí, nepodjatě a při respektování všech práv účastníků.
Městský soud v Praze v zastoupení JUDr. Michala Fridricha, předsedy senátu, se vyjádřil dne 17. 8. 2016 v tom smyslu, že navrhuje podanou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítnout. Argumentace je shodná jako v odvolání stěžovatelů proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Z tohoto důvodu odkazuje účastník řízení na odůvodnění svého usnesení ze dne 27. 5. 2016 č. j. 20 Co 219/2016-
36.
Vzhledem k tomu, že vyjádření účastníků řízení neobsahovala žádné nové skutečnosti, které by účastníkům řízení již nebyly známy z průběhu řízení před oběma soudy, nepovažoval Ústavní soud za nutné je rozesílat účastníkům řízení k replice.
IV.
Stěžovatelé v ústavní stížnosti namítají, že soud prvního stupně neměl pro závěr, že matka nezl. V. neskýtá dostatečné záruky řádné péče o dítě, oporu v obsahu spisu. Z údajně krátkodobého časového úseku, v němž stěžovatelka cestovala za otcem nezl. V. z Prahy vlakem do Plzně a měla v té době údajně nefunkční mobil, prý nelze usuzovat, že stěžovatelka nemá kladný vztah k nezl. V., a že se o ni neumí postarat, resp. že nezl. V. byla v této době v ohrožení života a zdraví. Případ, v němž orgán sociálněprávní ochrany dětí (dále též "OSPOD") konstatoval, že nezl. V. nebyla nakrmena a přebalena, prý byl rovněž výjimečným vybočením z jinak standardně dobré péče stěžovatelky. I když byla stěžovatelka pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 27. 6. 2013 č. j. 14 Nc 2836/2012-45 omezena ve způsobilosti k právním úkonům, šlo o nedostatky v chování stěžovatelky týkající se majetkové roviny a nejde tedy o žádnou souvislost s výkonem péče o její dítě. Oba dva zájmy - majetkový a výkon péče o dítě se totiž nijak nekříží a omezení stěžovatelky proto nemůže být vykládáno v neprospěch výkonu rodičovské péče o nezletilou dceru stěžovatelů.
Stěžovatelé jsou přesvědčeni, že pochybnosti soudů, zda je stěžovatelka scho
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.