IV.ÚS 2108/23 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 2108/23 ze dne 31. 10. 2023   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka a soudců Josefa Baxy (soudce zpravodaje) a Josefa Fialy o ústavní stížnosti stěžovatele T. Č., zastoupeného Mgr. Tomášem Výborčíkem, advokátem, sídlem Huťská 1383, Kladno, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. června 2023 č. j. 13 To 163/2023-801 a usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 13. dubna 2023 č. j. 26 T 183/2018-779, za účasti Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Kladně, jako účastníků řízení, a Krajského státního zastupitelství v Praze a Okresního státního zastupitelství v Kladně, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadených rozhodnutí 1. Stěžovatel se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), výslovně domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Krajského soudu v Praze ("krajský soud") z důvodu tvrzeného porušení jeho práv ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Stěžovatel zároveň navrhuje odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí krajského soudu. 2. Ústavní soud z obsahu ústavní stížnosti, napadených rozhodnutí a vyžádaného soudního spisu Okresního soudu v Kladně ("okresní soud") sp. zn. 26 T 183/2018 zjistil, že stěžovatel byl rozsudkem okresního soudu ze dne 22. 8. 2019 sp. zn. 26 T 183/2018, ve spojení s rozsudkem krajského soudu ze dne 26. 11. 2019 sp. zn. 13 To 263/2019, odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin pro trestný čin výtržnictví podle § 358 odst. 1, odst. 2 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Výkon trestu byl stěžovateli nařízen dne 9. 3. 2020. Šlo již o druhý trest obecně prospěšných prací. Stěžovatel ale s výkonem trestu ihned nezapočal. Od 16. 3. 2020 do 6. 5. 2020 nebylo trest možné vykonávat z důvodu plošných epidemiologických opatření. Teprve v srpnu 2020 se stěžovatel dostavil k poskytovateli prací a domluvil si jejich pokračování, přičemž z prvního trestu mu zbývalo vykonat ještě dvacet šest hodin. Následně však až do prosince 2020 s výkonem trestů nepokročil. V lednu 2021 vykonal stěžovatel první trest v celém rozsahu a prvních šest hodin z druhého trestu, jehož přeměna byla předmětem napadených rozhodnutí. Během dubna 2021 zvýšil stěžovatel počet vykonaných hodin obecně prospěšných prací ze čtrnácti na padesát dva. Lhůta k výkonu trestu uplynula v květnu 2021. Stěžovatel nicméně dostal další šanci trest vykonat. V červenci 2021 byl ale fyzicky napaden a trest přestal vykonávat, přičemž do té doby stihl vykonat sto devatenáct hodin. Stěžovatel pak průběžně sděloval, že trest nemůže vykonávat ze zdravotních důvodů. 3. Napadeným usnesením okresní soud rozhodl, že podle § 65 odst. 3 trestního zákoníku se stěžovatelův zbytek trestu obecně prospěšných prací přeměňuje v trest odnětí svobody v trvání sto osmdesáti jednoho dne a že se stěžovatel pro výkon tohoto trestu podle § 56 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku zařazuje do věznice s ostrahou. Jádro posouzení okresního soudu spočívalo v tom, od kdy mohl stěžovatel trest obecně prospěšných prací opět vykonávat. Okresní soud nechal pro zodpovězení této otázky vypracovat znalecký posudek. Podle soudního znalce byl stěžovatel neschopen práce od 24. 7. 2021 do července 2022. Během veřejného zasedání dne 13. 4. 2022 se soudní znalec, mimo jiné, vyjádřil i k psychickým potížím stěžovatele, přičemž uvedl, že registrující praktik hodnotí stav stěžovatele jako reaktivní depresi. Dávka předepsaných léků při dlouhotrvajících potížích stěžovateli nebrání vykonávat obecně prospěšné práce, neboť jde o dávku udržovací. Neurotické potíže pokrývá praktický lékař antidepresivem. Co se týče neurologických potíží, neuroložka z funkčního hlediska nehodnotila situaci jako významnou. Současné obtíže stěžovatele znalec neodmítl, avšak nepřisuzoval jim posudkový význam. 4. Okresní soud na základě zpráv probační a mediační služby poukázal na časté výkyvy ve výkonu trestu. Stěžovatel si domluvil jednoduchou práci, k jejímu výkonu se však nedostavil. Mohl vykonávat i jinou práci, kdyby s poskytovatelem prací či s probačním úředníkem přikročil k účinnému dialogu. V okamžicích, kdy podle odborných závěrů již jednoduchou práci mohl vykonávat, zůstal pasivním. Od vypracování znaleckého posudku do vydání napadeného usnesení uběhlo téměř tři čtvrtě roku, během něhož měl prostor trest vykonat. Stěžovatel však neposkytl okresnímu soudu příležitost navázat na jeho předešlý benevolentní přístup. Nebyl zde konkrétní počin stěžovatele, na základě kterého by okresní soud mohl shledat, že zvýšená trpělivost s výkyvy ve výkonu trestu je stále na místě. Stěžovatel trest nevykonal ani v primární době, ani po jejím skončení. Sám na veřejném zasedání potvrdil, že nepřinese-li jím vyžádané vyšetření zjištění určitého typu, půjde a trest vykoná. Tím však sdělil, že je výkonu trestu schopen. Podrážděně odmítal jakékoli jiné názory než ty, které sám zaujal, zpochybňoval odsouzení jako takové a popíral podle okresního soudu i zjevná fakta. Tím vyloučil možnost, aby okresní soud rozvíjel úvahy o tom, že situace se změní a k výkonu trestu dojde. 5. Proti usnesení okresního soudu podal stěžovatel stížnost ke krajskému soudu. V ní namítal, že u něj přetrvávají potíže s fyzickou bolestí a psychickými stavy, přičemž bolesti mají pravděpodobně neurologickou příčinu. Dne 17. 5. 2023 byl opětovně na vyšetření v neurologické ambulanci. Dále uvedl, že navštěvuje psychiatrickou ambulanci a byla mu stanovena diagnóza "porucha přizpůsobení a úzkostně-depresivní reakce", což potvrzuje lékařská zpráva ze dne 5. 5. 2023. Lékařské zprávy přiložil ke stížnosti. Stěžovatel namítal, že znalecký posudek je nesprávný, neboť jeho psychický stav hodnotil povrchně. 6. Krajský soud napadeným usnesením stížnost stěžovatele zamítl, přičemž poukázal na jednotlivé výkyvy a prodlevy ve výkonu trestu. Podotkl, že stěžovatelova věc byla vyloženě hraniční a soud druhého stupně byl benevolentní, když při významné recidivě změnil nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců na trest obecně prospěšných prací ve výměře tři sta hodin. Stěžovatel přesto v roční lhůtě trest nevykonal. Další shovívavost projevil okresní soud, když stěžovateli po lhůtě dal další šanci, aby trest vykonal. Dne 19. 8. 2021 odročil veřejné zasedání na neurčito za účelem sledování zdravotního stavu stěžovatele. To činil až do ledna 2023, přičemž vyžadoval pravidelné zprávy probační a mediační služby a nechal vypracovat znalecký posudek. Podle znaleckého posudku stěžovatel nemohl vykonávat trest obecně prospěšných prací od úrazu dne 24. 7. 2021 do července 2022. Probační a mediační služba stěžovateli zajistila možnost vykonávat lehčí práce, ten přislíbil, že se dostaví během týdne. K započetí prací však nedošlo. Stěžovatel předkládal lékařské zprávy, ze kterých však není patrné, že by byl práce neschopný či byl shledán invalidním. Udával-li bolesti hlavy po sedmnácté hodině, jistě mohl práce vykonávat v dopoledních hodinách. Uváděl-li lékařům, že ataka přichází přibližně pětkrát do měsíce, jistě mohl práce vykonávat v dalších dnech. Hemeroidy či extrakce zubu z důvodu kazu nemají na jeho pracovní schopnosti vliv. Na veřejném zasedání dne 13. 4. 2023 byl osobně vyslechnut soudní znalec, který na závěrech znaleckého posudku setrval, a to i po předložení dalších lékařských zpráv a po vyslyšení výhrad stěžovatele. Z lékařských zpráv z května 2023 nevyplývá, že by stěžovatel nebyl práce schopný, ostatně toto období již není pro posouzení věci rozhodující. Podle krajského soudu stěžovatel nepochopil smysl alternativního trestu, nic mu nebránilo přibližně jednu měsíční pracovní dobu vykonat, obzvlášť když na to měl několik měsíců navíc. II. Argumentace stěžovatele 7. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že došlo k porušení zásady volného hodnocení důkazů. Obecné soudy zkoumaly jeho zdravotní stav pouze po fyzické stránce. Zaviněním, případně psychickou stránkou se nezabývaly. U stěžovatele přetrvávají potíže s fyzickou bolestí a psychickými stavy. Navštěvuje psychiatrickou ambulanci, kde mu byla stanovena diagnóza "porucha přizpůsobení a úzkostně-depresivní reakce". Diagnostika psychických poruch je obtížná, neboť se týkají prožívání a navenek se projevují skrze chování a reakce pacienta. Stěžovatel se cítí psychicky nemocným a subjektivně cítí, že v aktuálním stavu nemůže trest vykonat. Nemůže zhodnotit, zda to, co prožívá, je vážným stavem, nebo nikoli, to ale neudělal ani soudní znalec, který k tomu měl prostor a podklady. 8. Rozhodování o přeměně trestu obecně prospěšných prací v nepodmíněný trest odnětí svobody je myšlenkový a hodnotící proces, který je komplexní a složitý.