IV.ÚS 22/21 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 22/21 ze dne 30. 3. 2021   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala (soudce zpravodaje) a soudců Josefa Fialy a Jana Filipa o ústavní stížnosti stěžovatelů 1. J. Š. a 2. obchodní společnosti X, zastoupených Mgr. Andrejem Lokajíčkem, advokátem, sídlem Jugoslávská 620/29, Praha 2 - Vinohrady, proti příkazu k domovní prohlídce vydanému Okresním soudem Praha-východ dne 2. listopadu 2020 sp. zn. 0 Nt 3324/2020 a zásahu Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru korupce, spočívajícímu v provedení domovní prohlídky dne 3. listopadu 2020 č. j. NCOZ-4187-/TČ-2020-412100-H, za účasti Okresního soudu Praha-východ a Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru korupce, jako účastníků řízení, a Vrchního státního zastupitelství v Praze, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelé domáhají zákazu pokračování v porušování základních práv a svobod stěžovatele provedením domovní prohlídky dne 3. 11. 2020 Policií České republiky, Národní centrálou proti organizovanému zločinu Služby kriminální policie a vyšetřování, Odbor korupce, obnovení stavu před prohlídkou a zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí a s tvrzením, že jimi došlo k porušení jejich ústavně zaručených základních práv a svobod zakotvených v čl. 2 odst. 2, čl. 7 odst. 1, čl. 10 odst. 2, odst. 3, čl. 11 odst. 1, čl. 12 odst. 1 (sc. čl. 12 odst. 2), čl. 13 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 17 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. 2. Z ústavní stížnosti a předložených podkladů se podává, že Okresní soud Praha-východ (dále jen "okresní soud") na základě návrhu Vrchního státního zastupitelství v Praze (dále jen "vrchní státní zastupitelství") ze dne 29. 10. 2020 sp. zn. 4 VZN 1541/2020 nařídil napadeným rozhodnutím (dále jen "příkaz k domovní prohlídce") podle § 83 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní řád"), domovní prohlídku rodinného domu na adrese A, který je součástí pozemku parcelní číslo X1, katastrální území Smíchov, v obci P., zapsaného na listu vlastnictví X2, vlastníka stěžovatele (dále jen "rodinného domu"), včetně prostor přináležejících a staveb v katastru nemovitostí nezapsaných. Z obsahu příkazu rovněž vyplývá, že shora specifikované nemovitosti jsou současně užívány jako sídlo samostatné advokátní praxe stěžovatele, a že na některé uložené listiny se může vztahovat povinnost mlčenlivosti advokáta s tím, že policejní orgán se s jejich obsahem může seznámit pouze za splnění podmínek uvedených v § 85b odst. 1 a násl. trestního řádu. 3. V odůvodnění příkazu k domovní prohlídce okresní soud uvedl, že podle návrhu vrchního státního zastupitelství byly dne 10. 5. 2020 podle § 158 odst. 3 trestního řádu zahájeny úkony trestního řízení ve věci poškozeného B. D. pro zločin podplácení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a), b) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen "trestní zákoník"), zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), b) trestního zákoníku a zvlášť závažný zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 4 písm. a), b) trestního zákoníku. Dále konstatoval, že vyjma uvedené právní kvalifikace je v této věci odůvodněné podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, kterého se v dosud přesně nezjištěné formě trestné součinnosti mohli ke škodě poškozeného B. D. dopustit stěžovatel a další podezřelí v příkazu vyjmenovaní. Podle dosavadních zjištění poškozený B. D. disponuje dosud nevypořádanými restitučními nároky, přičemž s ohledem na svůj věk a relativní složitost se v této problematice neorientuje, čehož využili podezřelí L. Č., E. A. a J. H. ml., když iniciovali sepsání Smlouvy o spolupráci s poškozeným, na základě které se obchodní společnost Y, M. K. a J. H. ml. zavázali k jeho zastoupení při vymáhání jeho restitučních nároků v podobě náhradních pozemků. Tato smlouva byla pro poškozeného jednostranně nevýhodná, přičemž nejméně touto smlouvou si zavázali poškozeného k tomu, aby jeho jménem předem vybraná advokátka JUDr. Daniela Filipová podávala proti České republice - Státnímu pozemkovému úřadu žaloby o nahrazení souhlasu s uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu pozemků. J. H. ml. přitom disponoval vazbami na Pozemkový fond (následně Státní pozemkový úřad), resp. na jeho prvního náměstka a pozdějšího ředitele P. Š. (bratra stěžovatele), přičemž je dáno důvodné podezření, že uvedené vazby mohlo být využito při vytipování vhodných lukrativních pozemků, které mohly být získány prostřednictvím podávaných žalob vůči České republice - Státnímu pozemkovému úřadu. Obchodní společnost Y, byla založena dne 27. 4. 2011 švýcarskou společností Y1 a podle zjištěných skutečností byl benefičním vlastníkem této společnosti stěžovatel. Uvedeným jednáním mohly podezřelé osoby prostřednictvím poškozeného z majetku státu získat pozemky v hodnotě stovek milionů korun. 4. Dále z příkazu k domovní prohlídce se podává, že dne 19. 10. 2020 byl policejnímu orgánu doručen anonymní e-mail, jehož součástí bylo 38 vyfotografovaných písemností týkajících se dané trestné činnosti (podrobně specifikovaných v příkazu k domovní prohlídce), a to mimo jiné i listiny, které zakládají podezření, že v rozhodném období byl skutečným vlastníkem české dceřiné společnosti Y, stěžovatel. Podle pisatele e-mailu se tyto listiny měly nacházet v místě bydliště stěžovatele, kde má i sídlo své advokátní praxe. Podle příslušného státního zástupce jsou tyto listiny a rovněž razítka, otisky razítek, výpisy z účtů, platební a kreditní karty, diáře, poznámkové bloky aj. jsou natolik důležité pro další prověřování, že je nezbytné je zajistit jakožto věci důležité pro trestní řízení podle § 77b odst. 1 písm. a) trestního řádu s tím, že jelikož jde o sídlo advokáta, požívá toto obydlí zvláštní ochrany podle § 85b trestního řádu. Okresní soud ověřil, že tvrzení státního zástupce uváděná v žádosti o provedení domovní prohlídky odpovídají obsahu vyšetřovacího spisu a že je dán důvodný předpoklad, že se v obydlí stěžovatele, které je zároveň sídlem jeho advokátní kanceláře, nacházejí věci, které by mohly být podstatné pro trestní řízení. 5. Neodkladnost úkonu okresní soud shledal v tom, že případné zahájení trestního stíhání by podezřelé či případně další osoby mohlo vést ke zničení či ukrytí věcí souvisejících s prošetřovanou trestnou činností, které by mohly sloužit jako důkazy, čemuž nasvědčuje vzájemná spolupráce a provázanost podezřelých osob, stejně jako jejich dosavadní postoj, když policejnímu orgánu neposkytli součinnost při vydávání požadovaných věcí. 6. Domovní prohlídka byla v návaznosti na rozhodnutí okresního soudu provedena dne 3. 11. 2020 jako neodkladný úkon podle § 158 odst. 3 písm. i) trestního řádu za splnění podmínek uvedených v § 160 odst. 4 trestního řádu. Z protokolu o domovní prohlídce ze dne 3. listopadu 2020 č. j. NCOZ-4187-/TČ-2020 -412100-H (dále jen "protokol o domovní prohlídce") vyplývá, že byla provedena Policií České republiky, Národní centrálou proti organizovanému zločinu SKPV, Odbor korupce, v prostorách rodinného domu a v prostorách k němu náležejících. Domovní prohlídka započala dne 3. 11. 2020 v 13:55 hod., a skončila téhož dne v 16:25 hod. V souvislosti s domovní prohlídkou byl v souladu s § 84 trestního řádu proveden předchozí výslech stěžovatele, při kterém mimo jiné uvedl, že nemá problém požadované listiny vydat (nebyly-li již zlikvidovány), ale že se domnívá, že podléhají povinnosti mlčenlivosti advokáta. S ohledem na postup podle § 85b odst. 1, odst. 2 trestního řádu byl u domovní prohlídky přítomen zástupce České advokátní komory (dále jen "zástupce komory"). Při prohlídce byly zajištěny pouze písemnosti vybrané stěžovatelem (původně se nacházející v polici v přední části garáže), tyto listiny prohlédl zástupce komory a u části z nich udělil souhlas, aby se s nimi policejní orgán seznámil. Po seznámení s touto částí listin policejní orgán zjistil, že nejsou pro trestní řízení relevantní, proto je stěžovateli vrátil zpět do jeho dispozice. U zbylé části listin zástupce komory odepřel souhlas podle § 85b odst. 1 trestního řádu s odůvodněním, že obsahují skutečnosti podléhající povinnosti mlčenlivosti advokáta. Policejní or