IV.ÚS 2226/23 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 2226/23 ze dne 17. 10. 2023   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka, soudce Josefa Fialy a soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové o ústavní stížnosti stěžovatele M. R., zastoupeného Mgr. Liborem Zbořilem, advokátem, sídlem Plzeňská 3350/18, Praha 5 - Smíchov, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. června 2023 č. j. 26 Co 150/2023-300, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníka řízení, a Š. F., zastoupené JUDr. Ing. Davidem Zdeňkem, advokátem, sídlem Hradební 856/10, Hradec Králové, a nezletilého M. R., zastoupeného Městským úřadem města Kolín, kolizním opatrovníkem, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti věci a obsah napadeného rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku, kterým byl nezletilý vedlejší účastník (dále jen "nezletilý") svěřen do asymetrické střídavé péče rodičů. Tvrdí, že uvedeným rozhodnutím došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 32 odst. 4, čl. 36 odst. 1 a čl. 41 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i jeho práv podle čl. 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 3 odst. 1 a 2, čl. 12 odst. 1 a čl. 18 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. 2. Z ústavní stížnosti, připojených listin a obsahu spisu vedeného Okresním soudem v Hradci Králové (dále jen "okresní soud") pod sp. zn. 0 P 119/2021 se podává, že okresní soud rozsudkem ze dne 7. 3. 2023 č. j. 0 P 119/2021-209 svěřil nezletilého do péče vedlejší účastnice (dále též "matka") [výrok I]. Stěžovateli (dále též "otec") stanovil povinnost přispívat na výživné pro nezletilého 4 500 Kč měsíčně (výrok II). Výrokem III stanovil rozsudek předběžně vykonatelným. Tímto rozsudkem změnil původní rozsudek okresního soudu ze dne 13. 10. 2020 č. j. 0 Nc 1963/2019-94 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen "krajský soud") ze dne 2. 3. 2021 č. j. 26 Co 25/2021-132 ve výroku o výchovném prostředí a výživném pro nezletilého (výrok IV). Okresní soud sice zhodnotil, že oba rodiče mají vřelý vztah k nezletilému a jsou ho schopni vychovávat řádně, protože však matka žije v úplné rodině, jeví se s přihlédnutím k hodnocení zpráv odborníků (psychologa, psychiatra a pedagogicko-psychologické poradny) jako vhodnější vychovatel. V souvislosti s nástupem nezletilého do první třídy a zajištění kontinuální školní přípravy považoval okresní soud za zájem nezletilého mít jednotnou výchovu a stabilní výchovné prostředí u matky, která je na rodičovské dovolené a bude se nezletilému moci intenzivně věnovat. 3. K odvolání stěžovatele krajský soud napadeným rozsudkem změnil rozsudek okresního soudu tak, že nezletilého svěřil do asymetrické střídavé péče rodičů s tím, že v péči matky bude vždy od neděle lichého kalendářního týdne od 18.00 hodin do středy následujícího lichého kalendářního týdne do 15.00 hodin a v péči otce bude vždy od středy lichého kalendářního týdne od 15.00 hodin do neděle lichého kalendářního týdne do 18.00 hodin. Stanovil místo předání vždy v místě bydliště rodiče, jehož péče začíná, a úpravu pro období letních školních prázdnin (výrok I.1). Stanovil každému z rodičů povinnost k platbě výživného pro nezletilého v konkrétní výši (výroky I.2 a I.3), rozhodl o předběžné vykonatelnosti rozsudku (výrok I.4) a konstatoval, že novou úpravou se mění úprava péče (výrok II). II. Argumentace stěžovatele 4. Stěžovatel namítá, že napadené rozhodnutí stojí na argumentu vzdálenosti bydlišť obou rodičů a trvalého bydliště nezletilého, od něhož krajský soud odvodil spádovost školy. Stěžovatel odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2020 sp. zn. III. ÚS 149/20 (N 62/99 SbNU 204) a argumentuje, že důvodem pro svěření nezletilého do asymetrické střídavé péče byl negativní dopad dojíždění nezletilého do školy a zpět k rodiči ve vzdálenějším městě. Podle stěžovatele ale krajský soud tento závěr neopřel o skutková zjištění a blíže negativní dopad nezkoumal. 5. Stěžovatel tvrdí, že napadené rozhodnutí zasáhlo do jeho rodičovských práv. Nezletilý byl již přijat na Základní školu A. v blízkosti bydliště otce. Krajský soud se přesto zabýval tím, do jaké školy nezletilý nastoupí, aniž by kterýkoli z rodičů podal návrh na nahrazení souhlasu druhého rodiče s podáním přihlášky do vybrané školy. Stěžovatel má za to, že krajský soud namísto provedení a hodnocení důkazů opřel své rozhodnutí o teoretickou a nelogickou domněnku stojící na trvalém bydlišti nezletilého. 6. Stěžovatel vychází z předpokladů, které Ústavní soud vymezil v nálezu ze dne 3. 5. 2022 sp. zn. I. ÚS 3065/21 (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz), a tvrdí, že krajský soud porušil jeho právo na soudní ochranu, neboť se nijak nezabýval otázkou, který z rodičů a proč má větší předpoklady být rodičem, u něhož v rámci asymetrické střídavé péče nezletilý stráví více času. Navíc nezohlednil dostatečně zájem nezletilého a ignoroval jeho přání být více s otcem než s matkou. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 7. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž byl vydán rozsudek napadený ústavní stížností. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario), neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv. IV. Průběh řízení před Ústavním soudem 8. Ústavní soud usnesením ze dne 29. 8. 2022 č. j. IV. ÚS 2226/23-20 jmenoval opatrovníkem nezletilého pro řízení o ústavní stížnosti Městský úřad města Kolín. 9. Soudkyně zpravodajka si podle § 42 odst. 4 zákona o Ústavním soudu vyžádala vyjádření krajského soudu a vedlejších účastníků k ústavní stížnosti. 10. Krajský soud ve vyjádření uvedl, že neměl za to, že je třeba nově zjišťovat výchovné předpoklady rodičů znaleckým posudkem. Závěr o schopnosti obou rodičů o nezletilého plnohodnotně pečovat učinil již v předchozím soudním řízení. Dále sdělil, že zvolil formu asymetrické střídavé péče zejména proto, aby dosavadní péči obou rodičů zachoval, ale dojížděním do školy z místa bydliště otce nebyl nezletilý nad přijatelnou míru zatížen. Odkázal na obecné pravidlo "spádovosti školy" podle místa trvalého pobytu dítěte a zopakoval svou argumentaci uvedenou v napadeném rozsudku. 11. Vedlejší účastnice se s argumentací stěžovatele neztotožnila a ústavní stížnost považuje za neopodstatněnou. To, že je otec s rozhodnutím nespokojený, neznamená, že je rozhodnutí věcně nesprávné, že soud hodnotil jednostranně, nebo něco opomněl. Přirozeně nelze nastolit stav, kdy bude mít nezletilého ve výlučné péči každý z rodičů k oboustranné rodičovské spokojenosti. Asymetrickou střídavou péči, beroucí ohled na povinnou školní docházku nezletilého, považuje vedlejší účastnice za kompromis. Navrhuje ústavní stížnost odmítnout. 12. Kolizní opatrovník nezletilého názor stěžovatele nesdílí. Krajský soud věnoval názoru nezletilého patřičnou pozornost a respektoval jeho participační práva. Shrnul, že po celou dobu řízení byli rodiče ve shodě, že si nepřejí, aby nezletilý navštěvoval dvě základní školy. Pro řízení o ústavní stížnosti opětovně provedl s nezletilým pohovor. Ten má podle názoru opatrovníka o určitých věcech vzhledem k jeho věku zkreslené a neucelené představy (plynutí času) a přejímá názory ostatních (otce ke kvalitě školy). Uzavřel, že probíhající proces by dítě neměl neúměrně zatěžovat a že potřeba klidného a stabilního prostředí je dána mnoha dalšími faktory. Rovněž nebylo nezletilému odepřeno právo na péči obou rodičů, byť v asymetrickém uspořádání. Opatrovník zjistil, že otec respektuje v souladu s názorem krajského soudu nástup nezletilého do školy v místě bydliště matky. Nezletilý tam navštěvuje (nakonec nespádovou) Základní školu B. Otec s touto školou s ohledem na podobu výuky souhlasil. Otec uvedl, že i v případě střídavé péče po týdnu nebo čtrnácti dnech by vozil nezletilého do školy, kdy cesta trvá zhruba tři čtvrtě hodiny. Oba rodiče při pohovoru s opatrovníkem popsali, že během letních prázdnin docházelo k pravidelnému a symetrickému střídání péče, a shodli se, že se psychický stav nezletilého ustálil. Při pohovoru se nezletilý vyjádřil tak, že by chtěl být týden u matky a týden u otce, jízda autem do školy by mu nevadila. 13. Ústavní soud zaslal obdržená vyjádření stěžovateli na vědomí a k případné replice. Stěžovatel svého práva využil a vyjádření