IV.ÚS 2263/24 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 2263/24 ze dne 9. 10. 2024 Rozhodnutí soudu nad rámec petitu; pochybení Nejvyššího soudu při posouzení přípustnosti dovolání   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Veroniky Křesťanové (soudkyně zpravodajky) a soudců Milana Hulmáka a Zdeňka Kühna o ústavní stížnosti stěžovatelky Marie Vaňkové, zastoupené Mgr. Ing. Martinem Kalabisem, advokátem, sídlem Martinákova 2900/7, Prostějov, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 22 Cdo 1512/2024-351 ze dne 25. června 2024, rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 37 Co 59/2023-261 ze dne 17. října 2023 a rozsudku Okresního soudu v Prostějově č. j. 6 C 241/2020-214 ze dne 20. července 2022, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Prostějově, jako účastníků řízení, a Františka Herníka, zastoupeného Mgr. Petrou Žákovou, advokátkou, sídlem tř. Svobody 43/39, Olomouc, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: I. Částí výroku I usnesení Nejvyššího soudu č. j. 22 Cdo 1512/2024-351 ze dne 25. června 2024, kterou bylo odmítnuto dovolání stěžovatelky proti části výroku I rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 37 Co 59/2023-261 ze dne 17. října 2023 potvrzující část výroků I a II rozsudku Okresního soudu v Prostějově č. j. 6 C 241/2020-214 ze dne 20. července 2022 týkající se zrušení podílového spoluvlastnictví stěžovatelky a vedlejšího účastníka ke stavbě bez č. p./č. e. - garáži na pozemku parc. č. X1, k. ú. S., jako součásti uvedeného pozemku a přikázání této stavby jako součásti pozemku do vlastnictví vedlejšího účastníka a částí výroku I uvedeného rozsudku Krajského soudu v Brně, kterou byly potvrzeny části výroků I a II uvedeného rozsudku Okresního soudu v Prostějově týkající se zrušení podílového spoluvlastnictví stěžovatelky a vedlejšího účastníka ke stavbě bez č. p./č. e. - garáži na pozemku parc. č. X1, k. ú. S., jako součásti uvedeného pozemku a přikázání této stavby jako součásti pozemku do vlastnictví vedlejšího účastníka a částí výroků I a II uvedeného rozsudku Okresního soudu v Prostějově týkající se zrušení podílového spoluvlastnictví stěžovatelky a vedlejšího účastníka ke stavbě bez č. p./č. e. - garáži na pozemku parc. č. X1, k. ú. S., jako součásti uvedeného pozemku a přikázání této stavby jako součásti pozemku do vlastnictví vedlejšího účastníka, bylo porušeno právo stěžovatelky na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na ochranu vlastnictví zaručené čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod. II. Usnesení Nejvyššího soudu č. j. 22 Cdo 1512/2024-351 ze dne 25. června 2024 v části výroku I, kterou bylo odmítnuto dovolání stěžovatelky proti části výroku I rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 37 Co 59/2023-261 ze dne 17. října 2023 potvrzující část výroků I a II rozsudku Okresního soudu v Prostějově č. j. 6 C 241/2020-214 ze dne 20. července 2022 týkající se zrušení podílového spoluvlastnictví stěžovatelky a vedlejšího účastníka ke stavbě bez č. p./č. e. - garáži na pozemku parc. č. X1, k. ú. S., jako součásti uvedeného pozemku a přikázání této stavby jako součásti pozemku do vlastnictví vedlejšího účastníka, a uvedený rozsudek Krajského soudu v Brně v části výroku I, kterou byly potvrzeny části výroků I a II uvedeného rozsudku Okresního soudu v Prostějově týkající se zrušení podílového spoluvlastnictví stěžovatelky a vedlejšího účastníka ke stavbě bez č. p./č. e. - garáži na pozemku parc. č. X1, k. ú. S., jako součásti uvedeného pozemku a přikázání této stavby jako součásti pozemku do vlastnictví vedlejšího účastníka, jakož i obě rozhodnutí v částech, kterými bylo rozhodováno o nákladech řízení, se ruší. III. Ve zbývající části se ústavní stížnost odmítá. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky ("Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů ("zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Tvrdí, že jimi byla porušena její ústavně zaručená práva zakotvená v čl. 2 odst. 1 a 2, čl. 11 odst. 1 a 4, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod ("Listina"), čl. 1 a čl. 2 odst. 3 Ústavy, jakož i její právo podle čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. 2. Přestože se vedlejší účastník žalobou podanou u Okresního soudu v Prostějově ("okresní soud") nedomáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ke garáži na pozemku parc. č. X1, k. ú. S. ("garáž"), ale pouze k pozemku, na kterém garáž stojí, obecné soudy rozhodly tak, že zrušily a vypořádaly podílové spoluvlastnictví i ke garáži, a tu přikázaly do výlučného vlastnictví vedlejšího účastníka. Garáž však byla ve výlučném vlastnictví stěžovatelky, což bylo mezi stěžovatelkou a vedlejším účastníkem nesporným. 3. Stěžovatelka spolu s ústavní stížností podala návrh na odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí, kterému Ústavní soud usnesením č. j. IV. ÚS 2263/24-39 ze dne 3. září 2024 vyhověl (pouze) v rozsahu, kterým okresní soud a Krajský soud v Brně ("krajský soud") rozhodly o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ke garáži. II. Rekapitulace procesního vývoje a obsahu napadených rozhodnutí 4. Z obsahu ústavní stížnosti, jejích příloh a doplnění a z vyžádaného spisu okresního soudu sp. zn. 6 C 241/2020 se podává, že vedlejší účastník podal žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví jeho a stěžovatelky k nemovitým věcem v katastrálním území S. Jednou z věcí byl pozemek parc. č. X1, na němž stojí garáž. Té se však návrh vedlejšího účastníka netýkal (stěžovatel vymezil předmět vypořádání tak, že jde o "pozemek parc. č. X1, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 20 m2, na kterém stojí stavba bez č. p. a č. e., "garáž"), neboť garáž nebyla věcí ve spoluvlastnictví stěžovatelky a vedlejšího účastníka, nýbrž ve výlučném vlastnictví stěžovatelky. Okresní soud přesto výrokem I napadeného rozsudku rozhodl tak, že zrušil podílové spoluvlastnictví stěžovatelky a vedlejšího účastníka k "pozemku parc. č. X1, jehož součástí je stavba: bez čp/če, garáž, LV X2" (a dále k pozemku parc. č. X3, jehož součástí je stavba: S. č. p. X4, a k pozemkům parc. č. X5, X6 a X7), zapsaným v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Prostějov, na listu vlastnictví X8 pro katastrální územní S. Výrokem II přikázal pozemek parc. č. X1 včetně garáže (a pozemek parc. č. X3 včetně rodinného domu a pozemek parc. č. X5) do výlučného vlastnictví vedlejšího účastníka. Dále okresní soud rozhodl o přikázání geometrickým plánem vymezeného pozemku parc. č. X6 do výlučného vlastnictví vedlejšího účastníka (výrok III) a o přikázání geometrickým plánem vymezeného pozemku parc. č. X7 do výlučného vlastnictví stěžovatelky (výrok IV). Výrokem V uložil vedlejšímu účastníkovi povinnost zaplatit stěžovatelce částku 1 475 000 Kč a výroky VI a VII rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a vůči státu. 5. K odvolání stěžovatelky i vedlejšího účastníka krajský soud napadeným rozsudkem rozsudek okresního soudu ve výrocích I, II, III, IV, VI a VII potvrdil (výrok I) a ve výroku V jej změnil tak, že uložil vedlejšímu účastníkovi povinnost zaplatit stěžovatelce částku 1 845 000 Kč (výrok II). Výroky III a IV rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení mezi účastníky a vůči státu. 6. Vedlejší účastník po rozhodnutí krajského soudu postřehl, že okresní soud a krajský soud rozhodly chybně i o garáži na pozemku parc. č. X1, a navrhl dne 6. listopadu 2023 vydání opravného usnesení, kterým by slova "jehož součástí je stavba" byla nahrazena slovy "na kterém stojí stavba". Opravným usnesením č. j. 6 C 241/2020-271 ze dne 10. listopadu 2023 okresní soud návrhu vyhověl. Připustil, že nejde o typickou situaci pro vydání opravného usnesení, ale s odkazem na judikaturu Ústavního soudu uzavřel, že výjimečně lze i takovou chybu napravit právě postupem podle § 164 občanského soudního řádu. Stěžovatelka usnesení okresního soudu napadla odvoláním. Nezpochybňovala vedlejším účastníkem namítané pochybení okresního soudu, měla ale za to, že náprava cestou opravného usnesení není správným procesním postupem. Krajský soud se s jejím právním názorem ztotožnil a cestu nápravy vady rozhodnutí opravným usnesením neshledal možnou. Usnesením č. j. 37 Co 42/2024-323 ze dne 14. března 2024 proto změnil vyhovující opravné usnesení tak, že návrh na jeho vydání zamítl. 7. Proti rozsudku krajského soudu ve věci samé (ještě před vydáním usnesení krajského soudu o odvolání proti opravnému usnesení) podala stěžovatelka dovolání. Namítala, že okresní soud a krajský soud se chybně domnívaly, že garáž je (jako součást pozemku, na kterém stojí) v podílovém spoluvlastnictví, ač šlo - na rozdíl od pozemku - o její výlučné vlastnictví. Konstitutivně tak napadenými rozhodnutími "vypořádaly" i neexistující