IV.ÚS 2265/23 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 2265/23 ze dne 28. 8. 2023   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti M. Ch., t. č. Věznice Valdice, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. června 2023 č. j. 3 Tdo 502/2023-2460, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a Nejvyššího státního zastupitelství, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění 1. Dne 22. 8. 2023 byla Ústavnímu soudu doručena stěžovatelova ústavní stížnost, kterou se domáhal zrušení v záhlaví uvedeného usnesení s tvrzením o porušení jeho základních práv, a požádal, aby mu Ústavní soud přidělil advokáta. 2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě. 3. Návrh stěžovatele trpí zjevnými vadami, neboť stěžovatel není zastoupen advokátem, chybí v něm předepsaná ústavně právní argumentace a není k němu přiložena předepsaná příloha. 4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se opakovaně obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami a na nedostatky byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti, a byl informován, že Ústavní soud účastníkům právního zástupce neustanovuje (např. ve věcech vedených pod sp. zn. IV. ÚS 1246/22, sp. zn. III. ÚS 2114/22). Stěžovatel tedy zná formální a obsahové požadavky kladené na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu, včetně toho, že musí být zastoupen advokátem již při jejím podání. 5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický. 6. Ústavní soud se z výše uvedených důvodů - obdobně jako ve věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 2909/22, sp. zn. III. ÚS 3604/22 a dalších (srov. rozhodnutí v těchto věcech, která jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz) - uchýlil k přiměřenému použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 28. srpna 2023 Josef Fiala v. r. soudce zpravodaj