IV.ÚS 2292/13 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 2292/13 ze dne 13. 11. 2013   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl o návrhu D. H., ze dne 24. 7. 2013, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění Navrhovatelka ve svém podání ze dne 24. 7. 2013 uvádí, že její návrh souvisí s rozsudkem Okresního soudu v Kolíně sp. zn. 1 T 62/2004 a blíže nespecifikovanými rozhodnutími sp. zn. 12 To 205/2007-1193, 6 Tdo 897/2008 a 1 Nt 1003/2008 s tím, že v řízeních rozhodnutím předcházejících došlo k porušení jejích základních práv. Zmíněné podání nesplňovalo náležitosti návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), spočívající mj. v povinném zastoupení advokátem. Navrhovatelka byla proto vyzvána dne 5. 8. 2013 k odstranění vad návrhu v 30ti denní lhůtě s poučením, že pokud ve stanovené lhůtě vady neodstraní, bude její návrh odmítnut. Na tuto výzvu, která jí byla doručena dne 9. 8. 2013, navrhovatelka reagovala dopisem ze dne 7. 9. 2013, v němž uvedla, že dne 6. 8. 2013 obdržela usnesení Krajského soudu v Praze sp. zn. 13 To 223/2013-64, kterým se usnesení soudu prvního stupně sp. zn. 1 Nt 1003/2008-4, jímž byl zamítnut návrh na povolení obnovy řízení, ruší a věc se vrací k novému projednání a rozhodnutí. Navrhovatelka žádá o zastavení řízení do ukončení řízení o návrhu na obnovu řízení. Současně uvedla, že nemá finanční prostředky na zaplacení advokáta, který jí hodlá zastupovat pouze v případě zaplacení zálohy. Za dané situace, kdy navrhovatelka přes poučení neodstranila vady návrhu ve stanovené lhůtě, nezbylo než návrh odmítnout. Pro úplnost Ústavní soud dodává, že i pokud by stěžovatelka byla řádně zastoupena, bylo by nutné návrh odmítnout jako nepřípustný, neboť jak je zřejmé přiloženého usnesení Krajského soudu v Praze sp. zn. 13 To 223/2013-64, řízení o povolení obnovy dosud nebylo pravomocně skončeno, protože věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Mezi základní atributy ústavní stížnosti totiž náleží požadavek její subsidiarity, vyjádřený v ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, podle něhož je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Stěžovatelce však zůstává zachována možnost v dalším řízení realizovat veškerá svá práva zakotvená v příslušných právních normách a případně i možnost podat ústavní stížnost proti konečnému rozhodnutí ve věci, pokud by podle jejího názoru konečné rozhodnutí ve věci porušilo její základní ústavně zaručená práva. Vzhledem k tomu, že navrhovatelka neodstranila vady návrhu ve lhůtě k tomu určené, soudce zpravodaj návrh mimo jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 13. listopadu 2013 JUDr. Vladimír Sládeček soudce zpravodaj