IV.ÚS 2385/11 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 2385/11 ze dne 5. 3. 2013   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce zpravodaje Miloslava Výborného o ústavní stížnosti Petra Cibulky, zastoupeného Mgr. Richardem Růžičkou, advokátem, AK se sídlem Voršilská 10, 110 00 Praha, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2010 č. j. 4 Nd 320/2010-360, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 2. 2011 č. j. Nco 149/2010-365, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 6. 2011 č. j. 13 Co 314/2010-378 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 16. 4. 2010 č. j. 25 C 204/2007-331, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu faxem dne 12. 8. 2011 a doplněnou předložením jejího originálu podaného k poštovní přepravě téhož dne, doplněnou podáními ze dne 13. 9. 2011, 15. 9. 2011 a 27. 10. 2011, se stěžovatel s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a porušení čl. 1 Ústavy domáhal zrušení shora označených rozhodnutí obecných soudů. Stěžoval vymezil čtyři okruhy důvodů, které ho vedly k napadení shora označených rozhodnutí: 1) o námitce podjatosti soudce Městského soudu v Praze z důvodu jeho politické a hodnotové orientace vyplývající z členství tohoto soudce v KSČ rozhodovali soudci Vrchního soudu v Praze, též bývalí členové KSČ. Stěžovatel, který byl a je aktivním odpůrcem bývalého režimu, má pochybnosti o řádném a nestranném vedení řízení, rozhodují-li v jeho věci převážně bývalí komunisté (mimo soudkyně soudu prvního stupně), 2) jeho věc byla přidělena jednotlivým senátům netransparentně, neboť ani rozvrhy práce dostatečně nepopisují systém přidělování věcí; Nejvyšší soud a Vrchní soud v Praze navíc na otázku stěžovatele v tomto směru dostatečně jasně neodpověděly, 3) napadená rozhodnutí jsou nepřezkoumatelná, neboť neobsahují důkazy pro tvrzení, že stěžovatel není ve sporu aktivně legitimován, 4) v řízení před soudem prvního stupně docházelo k porušení norem občanského soudního řádu a práv garantovaných Listinou. Šlo o průtahy např. při vydání rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření, vadné doručování, bezdůvodné odpírání právního zastoupení stěžovateli, popírání jeho aktivní legitimace ve sporu, jenž má zásadní význam pro práva malých neparlamentních stran na přiměřenou prezentaci ve veřejnoprávní televizi. Stěžovatel se podrobně věnoval důvodům, pro které má za to, že soudce s komunistickou minulostí se od hodnotového systému tehdejšího režimu nemůže odpoutat. Upozornil, že podal proti soudci Městského soudu v Praze JUDr. Vladimíru Fučíkovi žalobu na ochranu osobnosti, návrh na zahájení kárného řízení, trestní oznámení a veřejně ho v médiích kritizoval, z čehož dovozuje, že jmenovaný soudce musí být v jeho věci vůči němu podjatý. Podjatost soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 JUDr. Evy Rybářové spatřoval v tom, že zcela účelově rozhodovala s prodlevami, v důsledku čehož byl zmařen smysl některých částí žaloby (volby proběhly a označený pořad s předvolební tematikou skončil); v jejím postupu stěžovatel spatřoval záměrně podjaté maření postupu ve věci. V podáních ze dne 13. 9. 2011 a dne 15. 9. 2011 stěžovatel připojil statistiku nápadu jeho věcí různým senátům Městského soudu v Praze a pozastavil se nad tím, že některé senáty řešily jeho věc opakovaně, zatímco jiné ani jednou. Navrhl, aby Ústavní soud provedl důkaz vyžádáním přehledu od Městského soudu v Praze za účelem zjištění, zda jsou stěžovatelovy spory rozdělovány a přidělovány jednotlivým senátům a soudcům náhodně či účelově jen několika "vybraným". V podání ze dne 27. 10. 2011 stěžovatel namítl, že vyjádřením názoru o nedostatku jeho věcné legitimace dal soud v podstatě najevo, jak nahlíží na výsledek dosud nerozhodnutého sporu. II. Z vyžádaného spisu Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 25 C 204/2007 vyplynulo, že žaloba stěžovatele spojená s návrhem na vydání předběžného opatření napadla k soudu dne 20. 3. 2006 a byla zapsána pod sp. zn. 10 Nc 2759/2006; usnesením ze dne 17. 7. 2006 č. j. Ncp 1480/2006-38 rozhodl Vrchní soud v Praze, že k projednání a rozhodnutí věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 10 Nc 2759/2006 jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy. Po zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření byla věc v souladu s rozvrhem práce pro rok 2007 přidělena soudkyni JUDr. Evě Rybářové. Stěžovatel se žalobou proti žalovaným České televizi, Radě České televize, Radě pro rozhlasové a televizní vysílání a ČR - Ministerstvu financí domáhá (stručně vyjádřeno) náhrady škody ve výši 100 milionů Kč, zastavení vysílání předvolebního televizního pořadu "Otázky Václava Moravce speciál" a jeho nahrazení pořadem, ve kterém by měli krajští lídři politických stran kandidujících ve volbách (poznámka pod čarou č. 1) rovné zastoupení v souladu se zákonem o České televizi, Ústavou a Listinou. V průběhu řízení stěžovatel požádal o ustanovení advokáta k bezplatnému zastupování v řízení, kterou Obvodní soud pro Prahu 4 ústavní stížností napadeným usnesením zamítl s odůvodněním, že věc se nejeví skutkově a právně složitou, neboť z dosavadního průběhu řízení lze učinit závěr o nedostatku stěžovatelovy aktivní (věcné) legitimace. Stěžovatel se proti tomuto rozhodnutí odvolal a zároveň vznesl námitku podjatosti soudkyně. Za podjaté označil i řadu dalších soudců Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze a požadoval, aby tito v jeho věci nerozhodovali. O námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze nejprve rozhodl Nejvyšší soud ústavní stížností napadeným usnesením tak, že soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmila Říhová a Mgr. Dagmar Javůrková a soudce téhož soudu JUDr. Karel Podolka nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 149/2010. Nejvyšší soud neshledal žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by soudkyně a soudce, o jejichž vyloučení šlo, měli poměr k projednávané věci či k účastníkům a jejich případné členství či kandidatura na členství v bývalé Komunistické straně Československa nebyly důvodem ke konstatování, že jmenovaní nebudou schopni v projednávané věci nepodjatě rozhodnout. Poté rozhodl Vrchní soud v Praze ústavní stížností napadeným usnesením, že soudce Městského soudu v Praze JUDr. Vladimír Fučík není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 13 Co 314/2010. Vrchní soud neshledal žádnou skutečnost relevantně nasvědčující pochybnosti o nepodjatosti označeného soudce a odmítl, že by takovým důvodem mohlo být členství soudce v KSČ. Městský soud v Praze následně ústavní stížností napadeným usnesením rozhodl, že soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 JUDr. Eva Rybářová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené pod sp. zn. 25 C 204/2007 (výrok I.) a odvoláním napadené rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4 potvrdil (výrok II.). Městský soud neshledal důvod k vyloučení soudkyně, a to ani pro její postup v řízení. K odvolacím námitkám proti rozhodnutí o neustavení zástupce odvolací soud vysvětlil rozdíl mezi procesní legitimací a aktivní věcnou legitimací a vyložil, že o věcné legitimaci účastníka řízení soud zvlášť nerozhoduje; zda je účastník řízení osobou z hmotného práva oprávněnou nebo povinnou, se ukáže až v konečném rozhodnutí. Odvolací soud sdílel názor soudu prvního stupně o tom, že stěžovatelova věc se z tohoto pohledu nejeví složitou a že i právní zástupce, advokát, pokud by byl stěžovateli k ochraně jeho zájmů ustanoven, by na stěžovatelově aktivní věcné legitimaci mohl sotva co změnit. III. Rozvrh práce a vyjádření Obvodního soudu pro Prahu 4 Ústavní soud si vyžádal rozvrh práce Obvodního soudu pro Prahu 4 pro r. 2007. Z jeho obsahu a z vyjádření místopředsedkyně tohoto soudu JUDr. Dany Smitkové ze dne 14. 5. 2012 a dne 20. 12. 2012 vyplynulo, že senát 25 C (JUDr. Eva Rybářová) rozhoduje věci občanskoprávní a obchodní v rozsahu 95 % celkového nápadu připadajícího na jeden civilní senát, přiděleného obecným systémem, včetně návrhů na předběžná opatření před zahájením řízení a dále sporné dědické věci podle § 175k odst. 2 o. s. ř. Ve sdělení ze dne 20. 12. 2012 místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 rozvedla pravidla fungování tzv. obecného systému v rámci nastavení rozvrhu práce pro každý rok v ISAS (počítačový informační systém pro okresní soudy) za použití aplikací potřebných pro automatické přidělování nápadu. Obecný systém se týká automatického přidělování nápadu mezi jednotlivými senáty a jako podklad pro své algoritmy využívá skutečný stav dat v databázi. Je založen na principu velikosti a navýšení nápadu každého senátu; systém pracuje podle vzorce tak, že vždy vyhledává senát s nejnižším počtem věcí po přepočtu velikosti nápadu 1