IV.ÚS 241/22 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 241/22 ze dne 10. 5. 2022   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Josefa Fialy (soudce zpravodaje) a soudců Jana Filipa a Radovana Suchánka o ústavní stížnosti stěžovatele F. V., zastoupeného Mgr. Ondřejem Soukupem, advokátem, sídlem Revoluční 551/6, Ústí nad Labem, proti příkazu Okresního soudu v Teplicích k domovní prohlídce ze dne 1. prosince 2021 č. j. 0 Nt 2044/2021-3 a zásahu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, Územního odboru Teplice, 2. oddělení obecné kriminality, za účasti Okresního soudu v Teplicích a Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, Územního odboru Teplice, 2. oddělení obecné kriminality, jako účastníků řízení, a Okresního státního zastupitelství v Teplicích, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí a zásahu 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí s tvrzením, že jím došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv a svobod zakotvených v čl. 2 odst. 2 a čl. 12 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Stěžovatel rovněž požaduje, aby Ústavní soud zakázal Policii České republiky, Krajskému ředitelství policie Ústeckého kraje, Službě kriminální policie a vyšetřování, Územnímu odboru Teplice, 2. oddělení obecné kriminality (dále jen "policejní orgán") pokračovat v porušování uvedených práv a přikázal obnovit stav před jejich porušením, a to vydáním věcí specifikovaných v protokolech o provedení domovní prohlídky. 2. Z ústavní stížnosti a předložených podkladů se podává, že policejním orgánem byl dne 10. 2. 2021 pod sp. zn. KRPU-13544/TČ-2021-040972 sepsán záznam o zahájení úkonů trestního řízení ve věci podezření z přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 283 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, jehož se měl dopustit stěžovatel tím, že prodává drogu pervitin v Teplicích "přinejmenším od března roku 2020 do současnosti", přičemž metamfetamin je jako psychotropní látka uvedena v příloze č. 5 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, v účinném znění. 3. Napadeným příkazem k domovní prohlídce vydaným Okresním soudem v Teplicích (dále jen "okresní soud") v trestní věci stěžovatele byly na návrh Okresního státního zastupitelství v Teplicích (dále jen "okresní státní zastupitelství") s odkazem na § 82 odst. 1 a § 83 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, nařízeny domovní prohlídky v prostorách konkretizované budovy (haly) a specifikovaného bytu. Okresní soud rozhodl o vydání příkazu k domovní prohlídce v označených prostorách s tím, že je v těchto prostorách nutné zajistit pro řádné objasnění vymezených skutečností věci důležité pro trestní řízení, a to především drogy, předměty určené k její výrobě či distribuci, prostředky elektronické komunikace, poznámky v listinné podobě či peníze z prodeje drog, jakož i další důkazy, které by mohly s danou věcí souviset. Stěžovatel výše uvedené prostory, na něž se napadený příkaz vztahuje, má užívat rovněž k úschově a distribuci drog. Okresní soud poukázal na to, že prohlídky je nutné provést jako neodkladný či neopakovatelný úkon ve smyslu § 160 odst. 4 trestního řádu, neboť dozvěděl-li by se stěžovatel o zájmu orgánů činných v trestním řízení, hrozilo by nebezpečí z prodlení spočívající v tom, že by mohlo dojít ke znehodnocení, zničení či ukrytí předpokládaných důkazních prostředků. Z těchto důvodů také nebyl uplatněn postup podle § 78 trestního řádu, tj. výzva k vydání věci. II. Argumentace stěžovatele 4. Stěžovatel namítá, že napadený příkaz nenaplňuje kritéria kladená na materiální odůvodnění neodkladnosti, jak vyplývají například z nálezů Ústavního soudu ze dne 23. 2. 2012 sp. zn. IV. ÚS 3370/10 (N 38/64 SbNU 447) a ze dne 24. 7. 2013 sp. zn. I. ÚS 4183/12 (N 131/70 SbNU 211). Nelze se ztotožnit s tím, že stručné a ryze formalistické odůvodnění neodkladnosti úkonu může napravit vady spočívající v nedostatku věcných důvodů. Ústavní soud v uvedených nálezech dovodil, že v takovém případě je nezbytné, aby bylo odůvodněno, z jakého důvodu jde o neodkladný úkon. Je nepochybné, že hodnocení takového odůvodnění musí být provedeno nikoli jen formálně, nepostačí tedy obecné formulace, bez konkrétního navázání na předmětnou trestnou věc. Napadený příkaz přitom takovou vadou trpí, když ze skutečností seznatelných z jeho obsahu je zřejmé, že tvrzená neodkladnost nebyla v tomto případě dána. 5. Z odůvodnění napadeného příkazu je patrné, že k zahájení úkonů trestního řízení došlo již dne 10. 2. 2021, a to dokonce přímo vůči stěžovateli, přičemž podkladem pro zahájení úkonů trestního řízení bylo patrně podání vysvětlení konkretizovaných osob, které uvedly, že stěžovatel jim prodal drogy naposledy dne 4. 12. 2020, resp. 20. 5. 2021. Údajné jednání stěžovatele tedy předcházelo vydání příkazu o více než šest měsíců a odpovídající skutečnosti byly policejnímu orgánu známy z vysvětlení podaného dne 20. 5. 2021. Podle stěžovatele je evidentní, že v tomto případě orgány činné v trestním řízení mohly a měly zahájit trestní stíhání již před provedením domovní prohlídky, kdy z napadeného příkazu nelze zjistit žádné skutečnosti, které by odůvodnily skutečnost, že se tak nestalo. Neodkladnost úkonu nemůže být založena tím, že trestní stíhání dosud nebylo zahájeno, nýbrž musí jít o situaci, kdy ani zahájeno být nemohlo. Z výše uvedených časových souvztažností v této trestní věci je však nepochybné, že zde existuje prodleva delší šesti měsíců, která není nijak odůvodněna a v žádném případě tak nelze konstatovat, že v dané věci by trestní stíhání nemohlo být zahájeno. 6. Stěžovatel je přesvědčen, že v tomto případě orgány činné v trestním řízení uvedený požadavek nedodržely. Domovní prohlídka provedená na základě napadeného příkazu nemůže být označena za neodkladný úkon, což nemůže zhojit ani formální odůvodnění tohoto postupu v samotném příkazu. Podle stěžovatele vydáním napadeného příkazu a následným provedením domovní prohlídky tímto způsobem došlo k zásahu do jeho ústavně zaručených práv. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 7. Ústavní soud nejprve posuzoval splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost v části směřující proti příkazu okresního soudu byla podána k tomu oprávněným stěžovatelem (předmětné prohlídky se týkaly rovněž prostor, jejichž uživatelem je stěžovatel; srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2014 sp. zn. I. ÚS 2502/14; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Proti napadenému příkazu okresního soudu je ústavní stížnost přípustná, neboť stěžovatel neměl k dispozici žádný zákonný procesní prostředek k ochraně svých práv (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a contrario). 8. Ústavní stížnost v části směřující proti jinému zásahu orgánu veřejné moci není přípustná. Jednou z podmínek přípustnosti ústavní stížnosti je předchozí řádné vyčerpání veškerých dostupných zákonných procesních prostředků k ochraně práv stěžovatele. 9. Trestní řád v § 157a upravuje zejména žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu a státního zástupce, kterou může pro závady v postupu policejního orgánu nebo státního zástupce per analogiam využít i osoba tvrdící, že vůči ní bylo nezákonně postupováno při výkonu domovní prohlídky (či prohlídky jiných prostor a pozemků) a že bylo zasaženo do jejích ústavně zaručených základních práv a svobod, neboť takovou osobu je třeba analogicky považovat za osobu, vůči níž se trestní řízení ve fázi prověřování vede. Budou-li navazovat další stadia trestního řízení, stanou se tyto námitky i předmětem soudního přezkumu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 3. 2021 sp. zn. IV. ÚS 22/21). 10. Účinné nápravy lze podle judikatury Ústavního soudu také docílit podáním podnětu k výkonu dohledu podle § 12d zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o státním zastupitelství"), který je judikaturou Ústavního soudu považován za účinný procesní prostředek k ochraně práv dotčených osob [srov. např. usnesení ze dne 28. 8. 2014 sp. zn. II. ÚS 2166/14 (U 14/74 SbNU 623) či usnesení ze dne 14. 2. 2019 sp. zn. I. ÚS 34/19]. Toto ustanovení zakotvuje dohled nejblíže vyššího státního zastupitelství nad postupem nižšího