IV.ÚS 2446/11 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 2446/11 ze dne 14. 11. 2011 N 194/63 SbNU 239 K podání opravného prostředku (odvolání) prostřednictvím elektronické pošty, resp. veřejné datové sítě   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného - ze dne 14. listopadu 2011 sp. zn. IV. ÚS 2446/11 ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky ECOSTART CONSULT, o. s., se sídlem v Ostravě, Nemocniční 2902, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. 5 Cmo 137/2011-50 ze dne 3. května 2011 potvrzujícímu usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 29 Cm 113/2010-40 ze dne 27. ledna 2011, kterým bylo jako opožděné odmítnuto stěžovatelčino odvolání proti usnesení téhož soudu, jímž stěžovatelce nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, za účasti vedlejšího účastníka ŽDB GROUP, a. s., se sídlem v Bohumíně, Bezručova 300. Výrok I. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci č. j. 5 Cmo 137/2011-50 ze dne 3. května 2011 bylo zasaženo do práva stěžovatelky na spravedlivý proces, vyplývajícího z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. 5 Cmo 137/2011-50 ze dne 3. května 2011 se proto ruší. Odůvodnění I. Ústavní stížností podanou ve lhůtě a splňující i další podmínky podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatelka s odkazem na zásah do jejího práva na spravedlivé projednání věci a na spravedlivý proces zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") domáhala zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí. Z předložené ústavní stížnosti a ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 29 Cm 113/2010 (dále jen "spis") Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka v řízení, ve kterém se domáhala na společnosti ŽDB GROUP, a. s., se sídlem v Bohumíně, Bezručova 300, (dále též jen "vedlejší účastník") zaplacení částky 7 513 235 Kč, podala návrh na osvobození od soudních poplatků, o němž bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. 29 Cm 113/2010-35 ze dne 6. prosince 2010 tak, že stěžovatelce se osvobození od soudních poplatků nepřiznává. Uvedené usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 6. ledna 2011. Stěžovatelka proti tomuto usnesení podala odvolání, které odeslala e-mailem na adresu elektronické podatelny Krajského soudu v Ostravě v pátek dne 21. ledna 2011 ve 22:38 hod., tedy v poslední den zákonné lhůty k podání odvolání. Toto podání následně doplnila písemným podáním, odeslaným Krajskému soudu v Ostravě poštou dne 24. ledna 2011. Krajský soud v Ostravě odvolání stěžovatelky usnesením č. j. 29 Cm 113/2010-40 ze dne 27. ledna 2011 odmítl jako podané opožděně a uvedl, že mu bylo doručeno elektronickou poštou dne 24. ledna 2011, tedy po lhůtě k jeho podání. Stěžovatelka se proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 29 Cm 113/2010-40 ze dne 27. ledna 2011 odvolala, avšak Vrchní soud v Olomouci je svým v záhlaví citovaným usnesením potvrdil. II. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že Vrchní soud v Olomouci (dále jen "vrchní soud") ji zkrátil na možnosti spravedlivého projednání věci, když se vadně vypořádal s otázkou okamžiku doručení podání soudu, které je učiněno prostřednictvím veřejné datové sítě, a to prostým e-mailem bez zaručeného elektronického podpisu. Ve spojení s uvedeným pak vadně posoudil i způsob doplnění takto učiněného podání jeho originálem či stejnopisem ve lhůtě tří dnů. Přestože stěžovatelka soudu nabídla argumenty o včasnosti podání odvolání, vrchní soud s nimi vůbec nepracoval a vyšel pouze z údajů o doručení vyznačených ve spise na podání podatelnou soudu. Z obsahu odvolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 29 Cm 113/2010-35 ze dne 6. prosince 2010 přitom bylo možno dovodit, že stěžovatelka popírá právě správnost postupu podatelny soudu, resp. správnost údaje o datu doručení podání, které na elektronicky zaslané podání podatelna soudu vyznačila. Odvolací námitku stěžovatelka vystavěla na tvrzení, že důležitý je okamžik, kdy se mohlo podání poprvé dostat do "moci" (sféry) soudu. Vrchní soud k tomu po citaci právních norem upravujících podání účastníka občanského soudního řízení (§ 42 odst. 1 občanského soudního řádu), které však řešení pro daný případ výslovně neupravují, podle stěžovatelky bez dalšího konstatoval, že důležitý je okamžik doručení podání, a nikoliv jeho odeslání. Stěžovatelka je proto též přesvědčena, že v záhlaví citované rozhodnutí nesplňuje náležitosti odůvodnění rozhodnutí a není výsledkem skutečného přezkumu rozhodnutí založeného na právních úvahách. Má tedy za to, že napadené rozhodnutí je výrazem libovůle soudu a že i tím byla zkrácena na právu spravedlivého projednání věci. Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že v předmětné věci mohla proti usnesení Krajského soudu v Ostravě (dále jen "krajský soud") č. j. 29 Cm 113/2010-35 ze dne 6. prosince 2010 uplatnit řádný opravný prostředek ve lhůtě ode dne 7. ledna 2011 do dne 21. ledna 2011. Odvolání stěžovatelka podala elektronicky prostým e-mailem na elektronickou adresu podatelny krajského soudu, která byla zveřejněna na portálu www. justice.cz, a to v pátek dne 21. ledna 2011. Originál podání zaslaného e-mailovou zprávou pak krajskému soudu v originále předložila, když jej v pondělí dne 24. ledna 2011, tedy ve lhůtě 3 dnů, odeslala poštovní zásilkou témuž soudu. Přestože z údajů e-mailové zprávy, prostřednictvím které podání elektronicky soudu odeslala, bylo soudu zřejmé, že elektronická zpráva byla odeslána krajskému soudu v pátek dne 21. ledna 2011, podatelna tohoto soudu za den učinění podání vyznačila datum 24. ledna 2011, tedy zřejmě den, kdy si elektronickou zprávu stěžovatelky přečetla (vyzvedla). Takovýto postup považuje stěžovatelka za nesprávný a nelogický. Ze žádného ustanovení občanského soudního řádu totiž nevyplývá, že by opravný prostředek činěný prostřednictvím datové sítě musel být uplatněn tak, aby ve lhůtě, ve které je možno jej učinit, musel být soudu již doručen, anebo aby se s ním mohl příslušný pracovník soudu ve své pracovní době seznámit. Stěžovatelka je přesvědčena, že pokud je podání, které bylo odesláno soudu prostřednictvím držitele poštovní licence poslední den lhůty stanovené pro jeho podání, ze zákona považováno za včasné, musí být považováno za včasné i podání, které je poslední den lhůty odesláno prostřednictvím veřejné datové sítě. Považovat za rozhodující pro včasnost podání okamžik doručení elektronické zprávy, a nikoliv její odeslání soudu, neodpovídá podle stěžovatelky zmíněnému pravidlu pro počítání lhůt k učinění procesního podání výslovně stanovenému pro klasické písemné podání činěné poštou, které lze považovat za dlouhodobě vžité. Přisuzovat větší význam okamžiku doručení elektronické zprávy než okamžiku jejího odeslání v daném případě je pak podle stěžovatelky nesprávné i z toho důvodu, že na účastníka řízení se uvedeným přenáší riziko případných technických či jiných problémů, které mohou v souvislosti s přijetím (vyzvednutím) elektronické zprávy na straně soudu nastat (jako např. trvající výluka počítačové sítě, výpadek energie apod.). Porušení svého práva na spravedlivý proces vyvozuje stěžovatelka též s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 750/06 ze dne 6. 6. 2007 (N 93/45 SbNU 335), neboť z jeho právní věty vyplývá, že nelze tolerovat odepření spravedlnosti, resp. zamezení přístupu k soudu v důsledku věcného omylu obecného soudu, jako je např. omyl v posouzení včasnosti opravného prostředku. III. Ústavní soud si k ústavní stížnosti vyžádal vyjádření vrchního soudu jako účastníka řízení. Vrchní soud, za který se k ústavní stížnosti vyjádřila předsedkyně senátu 5 Cmo JUDr. Zdeňka Šindelářová, uvedl, že z obsahu předloženého spisu ověřil, že usnesení o nepřiznání osvobození od soudních poplatků bylo stěžovatelce doručeno dne 6. prosince 2010, a tudíž patnáctidenní zákonná lhůta pro podání odvolání proti tomuto usnesení začala běžet dnem 7. ledna 2011 a běh této lhůty skončil uplynutím dne 21. ledna 2011 (pátek). V posuzovaném případě bylo odvolání podáno elektronicky, ale nebylo elektronicky podepsáno, odvolací soud tudíž dovodil, že odvolání by bylo podáno včas tehdy, pokud by toto elektronicky nepodepsané odvolání bylo krajskému soudu doručeno dne 21. ledna 2011 a do tří dnů, to je do dne 24. ledna 2011, bylo doplněno předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění, přičemž by stačilo jeho odevzdání k poštovní přepravě. Stěžovatelka v odvolání tvrdila, že její elektronicky nepodepsané odvolání bylo krajskému soudu doručeno právě dne 21. ledna 2011, z obsahu předloženého spisu pak vyplývalo, že stěžovatelka toto elektronicky nepodepsané odvolání odeslala v pátek dne 21. ledna 2011 ve 22:38 hod. krajskému soudu. Ve shora uvedené době neplatil ještě § 134 instrukce Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a