IV.ÚS 2451/22 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 2451/22 ze dne 22. 11. 2022   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Jana Filipa (soudce zpravodaje) a Radovana Suchánka o ústavní stížnosti stěžovatele Š. H., zastoupeného Mgr. Hanou Havelkovou, advokátkou, sídlem Jaltská 989/7, Karlovy Vary, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. června 2022 č. j. 96 Co 125/2021-2147 a rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 14. dubna 2021 č. j. 0 P 278/2019-1961, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem a Okresního soudu v Teplicích, jako účastníků řízení, a 1. nezletilého F. H., 2. nezletilého J. H., 3. nezletilé L. H. a 4. M. S., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti věci a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel (dále též "otec") domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv podle čl. 10 odst. 2, čl. 26 odst. 1, čl. 32 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i podle čl. 90 a čl. 96 odst. 1 Ústavy. 2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že napadeným rozsudkem Okresní soud v Teplicích (dále jen "okresní soud") zamítl návrh otce na snížení výživného pro všechny nezletilé (výrok I). Zvýšil výživné, které je otec povinen hradit na nezletilého F. ve výši 2 300 Kč měsíčně, na nezletilého J. ve výši 1 800 Kč měsíčně a na nezletilou L. ve výši 1 800 Kč měsíčně, počínaje dnem 1. 1. 2021 u F. na částku 2 800 Kč měsíčně, u J. na částku 2 300 Kč měsíčně a u L. na částku 2 300 Kč měsíčně, které jsou splatné do každého 25. dne v měsíci předem k rukám čtvrté vedlejší účastnice (dále též "matka") [výrok II]. Vyčíslil nedoplatek na výživném za období od 1. 1. 2021 do 31. 3. 2021 ve výši 1 500 Kč u F., ve výši 1 500 Kč u J. a ve výši 1 500 Kč u L. a rozhodl o povinnosti otce zaplatit je k rukám matky ve splátkách po 500 Kč, splatných do každého 25. dne v měsíci společně s běžným výživným, počínaje měsícem následujícím po doručení rozsudku otci, pod ztrátou výhody splátek (výrok III). Změnil úpravu běžného styku otce s F., stanovenou rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 19. 1. 2018 č. j. 0 P 66/2013-1239, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 6. 2018 č. j. 18 Co 97/2018-1380 tak, že je otec oprávněn stýkat se s F. každý lichý kalendářní týden v roce v době od pátku od 16.30 hodin do neděle do 18.00 hodin, kdy matka F. otci na počátku styku předá před bydlištěm otce, po ukončení styku otec předá F. zpět k rukám matky před bydlištěm matky. Speciální úprava styku otce s F. zůstává beze změny s následující dílčí změnou, že běžná úprava styku otce s F. platí v době letních prázdnin, nebude-li nezletilý v rozhodné době na dovolené s matkou, na letním táboře či na soustředění (výrok IV). Rozhodl o oprávnění otce stýkat se s J. a L. každý lichý kalendářní týden v roce v pátek v době od 16.30 hodin do 18.00 hodin, kdy matka oba nezletilé otci na počátku styku předá před bydlištěm otce, po ukončení styku otec předá nezletilé zpět k rukám matky před bydlištěm otce, a dále v neděli v době od 15.30 hodin do 18.00 hodin, kdy si otec na počátku styku nezletilé vyzvedne před bydlištěm matky, po ukončení styku otec předá nezletilé zpět k rukám matky před bydlištěm matky. Speciální úprava styku otce s J. a L. zůstává beze změny s následující dílčí změnou, že běžná úprava styku otce s J. a L. platí v době letních prázdnin, nebudou-li nezletilí v rozhodné době na dovolené s matkou, na letním táboře či na soustředění (výrok V). Rozhodl o oprávnění otce stýkat se s F., J. a L. nepřímo formou videohovorů prostřednictvím aplikace WhatsApp každou neděli sudého kalendářního týdne v době od 19.00 hodin do 19.15 hodin, kdy matka je povinna nezletilé řádně připravit a v rozhodném čase otci nepřímý styk s nezletilými umožnit (výrok VI). Tímto změnil výroky II a III rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 19. 1. 2018 č. j. 0 P 66/2013-1239, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 6. 2018 č. j. 18 Co 97/2018-1380, a dále výroky I a II rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 23. 8. 2018 č. j. 0 P 66/2013-1441, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 1. 2019 č. j. 18 Co 244/2018-1542 (výrok VII). Nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok VIII). 3. K odvolání obou rodičů Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen "krajský soud") napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek okresního soudu ve výroku I (výrok I), ve výrocích II a III s tím, že nedoplatek na výživném za období od 1. 1. 2021 do 31. 5. 2022 pro nezletilého F. činí 8 500 Kč, pro nezletilého J. činí 8 500 Kč a pro nezletilou L. činí 8 500 Kč (výrok II). Rozsudek okresního soudu změnil ve výrocích IV a V potud, že je otec oprávněn se s nezletilými F., J. a L. stýkat dne 24. 12. každého sudého roku v době od 10.00 hodin do 15.00 hodin, kdy otec převezme všechny nezletilé před bydlištěm matky a po ukončení styku je matce předá před jeho bydlištěm, jinak tyto výroky potvrdil (výrok III). Matka je povinna sdělit otci písemně nejpozději do 31. 3. každého roku termíny letních táborů či soustředění všech nezletilých dětí, otec je povinen sdělit matce písemně nejpozději do 30. 4. každého roku termín letního prázdninového styku (výrok IV). Rozsudek okresního soudu ve výrocích VI a VII potvrdil (výrok V) a určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok VI). 4. Krajský soud shledal, že za současné situace nejsou důvody k zásadní změně úpravy styku otce s nezletilými. Styk nezletilým dětem vyhovuje, i když při svém posledním pohovoru J. a L. uváděli, že se s otcem stýkat nechtějí. Jde-li o styk otce s nezletilým F., ten probíhá bez jakýchkoliv problémů, nezletilý se chce s otcem vídat a došlo-li by k zamezení styku s otcem, bylo by to pro F. velkým traumatem, jiná je situace u J. a L., kteří se vyjádřili v průběhu odvolacího řízení opakovaně, a to v tom smyslu, že se nechtějí s otcem stýkat ve větším rozsahu než dosud. Svá stanoviska řádně vysvětlili, dokonce poukázali na nepřiměřené trestání otcem, ke kterému došlo na hřišti v březnu 2022. S ohledem na závěry zpracovaného znaleckého posudku má krajský soud za to, že je zapotřebí, aby u nezletilých J. a L. byla zavedena postupná adaptace na kontakt s otcem, za předpokladu, že otec bude nastavená pravidla, spočívající ve slušném chování vůči matce v přítomnosti nezletilých a v časech předávání dětí, dodržovat. V případě, že otec tyto podmínky řádně splní, a děti si na kontakt s ním zvyknou, nelze do budoucna vyloučit možnost dalšího rozšíření styku otce s dětmi nad rámec stanovené úpravy. Za současné situace však nejsou důvody pro další rozšíření styku s dětmi, s výjimkou styku v době Vánoc, což krajský soud ve svém rozsudku zohlednil. 5. Krajský soud dále shodně s okresním soudem dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky pro snížení výživného, avšak shledal naopak podmínky pro zvýšení výživného, neboť příjem otce podstatným způsobem vzrostl (na částku 27 000 Kč měsíčně čistého, když je irelevantní námitka otce, že by se příjem z brigád neměl započítávat do jeho příjmu, neboť je vykonává v době svého volna) a došlo též k zásadní změně v poměrech u nezletilých, neboť F. byl v době předchozího rozhodování o výživném žákem prvního stupně základní školy a nezletilá dvojčata (J. a L.) byla ještě předškoláky. Nyní je již F. na druhém stupni základní školy a J. a L. chodí do čtvrté třídy základní školy. Všichni mají zvýšené potřeby se zájmovou činností, F. a J. pak ještě se zdravotním stavem. S ohledem na tyto skutečnosti došlo ke zvýšení výživného, které je povinen otec nezletilým hradit. II. Stěžovatelova argumentace 6. Stěžovatel namítá zejména to, že došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv, kdy mu byl ve významné míře znemožněn kontakt s nezletilými dětmi. Zejména pak s J. a L., když tento kontakt se omezil pouze na 4 hodiny měsíčně. Toto stěžovatel považuje za nedostatečné, když tím argumentoval i před obecnými soudy. Zároveň soudy nereflektovaly skutečnost, že tento kontakt je mu umožněn pouze při přebírání nejstaršího syna F., kdy stěžovatel poukazuje na dehonestující přístup soudů, když tento kontakt může být realizován pouze v podstatě venku, kdy matka na ostatní děti čeká, stejně tak čeká i nejstarší syn. Stěžovatel má za to, že toto není relevantní a lidský přístup soudů k tomu, aby otec mohl mít styk se svými nezletilými dětmi. Zhodnotí-li stěžovatel celkově jemu umožněný styk, má za to, že ten je více než nerovnoměrný a nemůže dostatečně rozvést vztahy mezi ním a nezletilými, když je o ně oboustranný zájem. Stěž