IV.ÚS 2452/21 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 2452/21 ze dne 19. 10. 2021   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala (soudce zpravodaje) a soudců Josefa Fialy a Jana Filipa o ústavní stížnosti stěžovatele P. A., zastoupeného JUDr. Milanem Štembergem, advokátem, sídlem Cyrila Boudy 1444, Kladno, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. července 2021 sp. zn. 25 Co 208/2021 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 18. června 2021 sp. zn. 0 P 663/2015 (17 P a Nc 135/2021), za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 4, jako účastníků řízení, a 1) I. A., a 2) nezletilé A. A., jako vedlejších účastnic řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byly porušeny čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 1, odst. 4 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i čl. 8 a čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. 2. Z ústavní stížnosti a předložených podkladů se podává, že druhá vedlejší účastnice (dále jen "nezletilá") byla rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále jen "obvodní soud") ze dne 15. 1. 2018 sp. zn. 0 P 663/2015 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") ze dne 11. 10. 2018 sp. zn. 25 Co 164/2018 pro dobu za trvání manželství stěžovatele (dále též "otec") a první vedlejší účastnice (dále jen "matka") i pro dobu po rozvodu svěřena do péče matky. Dosud nepravomocným rozsudkem obvodního soudu ze dne 19. 4. 2021 č. j. 0 P 663/ 2015-2180 bylo rozhodnuto o osobním styku otce s nezletilou tak, že je k němu oprávněn každý rok v období hlavních školních prázdnin jeden celý měsíc, každý rok v období vánočních školních prázdnin, každý rok v období oslav svátku Holi a každý rok v období oslav svátku Diwalli (přesné termíny převzetí a předání nezletilé jsou v rozsudku podrobně specifikovány). Současně bylo rozhodnuto o kontaktu otce s nezletilou prostřednictvím sociálních sítí. Proti zmíněnému rozsudku podali oba rodiče odvolání, o kterém dosud nebylo rozhodnuto. Následně otec podal návrh na nařízení předběžného opatření o úpravě jeho styku s nezletilou v období hlavních školních prázdnin v roce 2021 tak, že k němu bude oprávněn od 15. 7. 2021 do 31. 8. 2021, což odůvodnil zejména tím, že se s matkou na jeho styku s nezletilou nemohou dohodnout, že přesídlil do Velké Británie a že matka nezletilé sice souhlasí, aby měl nezletilou u sebe čtyři týdny, které ovšem budou rozděleny po dvou týdnech. Odkazoval na časovou a finanční náročnost, byl-li by jeho styk s nezletilou rozdělen na kratší časové úseky, a rovněž na karanténní opatření. Uvedl také, že má zájem na co nejširším rozsahu styku s nezletilou a na tom, aby se naučila anglický jazyk a jazyk hindi. 3. Obvodní soud po posouzení věci dospěl k závěru, že není důvod měnit úpravu danou "dosud nepravomocným" rozsudkem ze dne 19. 4. 2021 č. j. 0 P 663/2015-2180 a v záhlaví specifikovaným usnesením rozhodl o návrhu stěžovatele na vydání předběžného opatření tak, že stěžovatel byl oprávněn ke styku s nezletilou o hlavních školních prázdninách v roce 2021 v termínu od 12. 7. 2021, 9:00 hodin, do 13. 8. 2021, 18:00 hodin (výrok I.), dále bylo stanoveno, že nezletilou převezme a po skončení styku opět odevzdá do péče první vedlejší účastnice (dále jen "matka") v místě jejího bydliště (výrok II.) a že matka je povinna péči otce o nezletilou v daném termínu strpět, nezletilou ke styku s otcem řádně připravit, otci ji předat a po skončení styku od něj opět převzít a současně otci předat cestovní pas nezletilé a doklad zdravotního pojištění (výrok III.). V odůvodnění rozhodnutí obvodní soud konstatoval, že každý z rodičů má na rozsah styku nezletilé s otcem jiný názor a možnost dohody mezi nimi prakticky není. Zdůraznil, že prvořadý je zájem dítěte a že žije-li otec ve Velké Británii, kdy tento úmysl deklaroval v průběhu řízení, je pochopitelné, že bude chtít realizovat svůj prázdninový styk s nezletilou v zemi, kde žije. V tomto jeho právu ho podle obvodního soudu nelze omezit, stejně jako případně v právu vycestovat s nezletilou do jiné země, tj. včetně Indie, kde žije jeho širší rodina. Nijak nebyla zpochybňována ani citová vazba mezi otcem a nezletilou a jeho schopnost se o ni po všech stránkách postarat. Na druhé straně však obvodní soud podotkl, že nezletilá dosud nikdy nebyla delší dobu bez matky, s otcem byla zatím vždy pouze v prostředí České republiky, kde vyrůstá, orientuje se a dorozumí se. 4. K odvolání matky i otce městský soud napadeným usnesením usnesení obvodního soudu změnil tak, že nařídil předběžné opatření, podle kterého byl otec oprávněn ke styku s nezletilou o hlavních školních prázdninách v roce 2021 v termínu od 15. 7. 2021, 14:00 hodin, do 31. 7. 2021, 14:00 hodin, dále že nezletilou převezme a po skončení styku opět odevzdá do péče matky v místě jejího bydliště a že matka je povinna péči otce o nezletilou v daném termínu strpět, nezletilou ke styku s otcem řádně připravit, otci ji předat a po skončení styku od něj opět převzít (výrok I.). Návrh otce na nařízení předběžného opatření v části, aby matce byla uložena povinnost otci předat cestovní pas a doklad zdravotního pojištění nezletilé, byl zamítnut (výrok II.). 5. K návrhu otce na úpravu styku s nezletilou v době od 15. 7. do 31. 8. 2021 městský soud zdůraznil, že tzv. nejlepší zájem dítěte musí být při rozhodování soudu prioritním hlediskem, přičemž soudy současně musí nalézt řešení, které nebude omezovat ani právo rodičů zaručené v čl. 32 Listiny, jež zaručuje rodičům právo pečovat a vychovávat děti a dětem naopak zajišťuje právo na rodičovskou výchovu a péči. K tomu odkázal na četnou judikaturu Ústavního soudu [viz např. nálezy Ústavního soudu ze dne 23. 2. 2010 sp. zn. III. ÚS 1206/09 (N 32/56 SbNU 363), ze dne 15. 3. 2016 sp. zn. III. ÚS 2298/15 (N 44/80 SbNU 543) aj., všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz] a dodal, že byť si je v dané věci uvedených východisek vědom, nelze nařízením předběžného opatření nahrazovat rozhodnutí o věci samé. Podotkl, že za specifikum nezletilé je třeba považovat to, že se doposud s otcem dobře nedorozumí, neboť otec ve styku s nezletilou používá jeho mateřský jazyk hindi, kterým nezletilá není schopna plně komunikovat, a nedorozumí se ani v anglickém jazyce. Podle městského soudu bylo zjevné, že měl-li otec v úmyslu za situace, kdy opustil pobyt v České republice a přemístil se do Velké Británie, nezletilou na jím požadovanou dobu jeden a půl měsíce vyvézt do Velké Británie, případně Indie, tedy nezletilé neznámému prostředí, kde by nebyla schopna plně s otcem komunikovat a kde by se nacházela takto dlouhou dobu bez matky, v jejíž péči se doposud výlučně vyskytovala, nebylo by to s ohledem na její věk (6 let) v jejím zájmu. Za podstatné městský soud považoval to, že nezletilá doposud samostatně s otcem byla pouze po dobu čtrnácti dnů, bez matky a mimo její dosah delší dobu přítomna nebyla. K požadavku otce na uložení povinnosti matce předat mu v souvislosti s úpravou styku a jeho nastavením cestovní pas nezletilé a její doklad o zdravotním pojištění městský soud vycházel z toho, že o uvedených požadavcích není namístě rozhodnout formou nařízení předběžného opatření, neboť žádost o vydání cestovního pasu nezletilého dítěte vyžaduje souhlas obou rodičů, a nesouhlasí-li matka s tímto návrhem otce, nelze její souhlas nahrazovat formou nařízení předběžného opatření. Dodal, že nezpochybňuje právo otce uskutečnit styk s nezletilou mimo Českou republiku, a to ať již ve Velké Británii či v Indii, ale je třeba také přihlédnout k tomu, zda vycestování je v zájmu nezletilé, a to nejen s ohledem na pandemii Covid-19, ale i s ohledem na očkování pro hladký průběh pobytu v Indii, přičemž nezletilá zjevně předmětné očkování, stejně tak jako případné očkování proti nemoci Covid 19, neabsolvovala. II. Argumentace stěžovatele 6. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že obecné soudy ignorují jeho právo a právo nezletilé na rodinný život, jehož součástí je právo na to, aby měl dostatečně zajištěn styk s nezletilou a ona s ním. K tomu odkazuje na četnou judikaturu Ústavního soudu, ze které vyplývá, že "být spolu znamená pro rodiče a jeho dítě jeden ze základních prvků rodinného života, a to i přes rozkoly ve vztazích mezi rodiči". Stěžovatel má za to, že základním kritériem pro styk nezletilé s nepečujícím rodičem je to, aby měla právo na to být polovinu času s tímto rodičem, což obecné soudy nerespektovaly. Je přesvědčen, že závěr soudů, že by se nezletilé v nepřítomnosti matky nepřiměřeně stýskalo po době 31 či 47 dnů, jsou nepřípadnou spekulací. Nedostatek v komunikaci podle něj pramení z nedostatku styku mezi ním a nezletilou a da