IV.ÚS 2492/24 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 2492/24 ze dne 16. 4. 2025 Povinnost soudu zjistit příjmy rodiče při stanovení výživného   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje) a soudců Josefa Fialy a Milana Hulmáka o ústavní stížnosti stěžovatelky V. M., zastoupené Mgr. Šárkou Pořízkovou Polanskou, advokátkou, sídlem Plzeňská 232/4, Praha 5 - Smíchov, proti výroku I rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. května 2024 č. j. 70 Co 150/2024-708 v části, kterou byl potvrzen výrok VIII rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 28. února 2024 č. j. 50 P 199/2021-682 a část výroku IX téhož rozsudku o zamítnutí návrhu na zvýšení vyživovací povinnosti otce za období od 7. března 2022, a proti výroku VIII rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 28. února 2024 č. j. 50 P 199/2021-682 a části výroku IX téhož rozsudku o zamítnutí návrhu na zvýšení vyživovací povinnosti otce za období od 7. března 2022 do právní moci tohoto rozsudku, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 5, jako účastníků řízení, a J. Z., zastoupeného Mgr. Milanem Vraspírem, advokátem, sídlem Máchova 831, Vestec, a nezletilého J. Z., zastoupeného opatrovnicí Městskou částí Praha 5, sídlem náměstí 14. října 1381/4, Praha 5 - Smíchov, jako vedlejších účastníků řízení, takto: I. Výrokem I rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. května 2024 č. j. 70 Co 150/2024-708 v části, kterou byl potvrzen výrok VIII rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 28. února 2024 č. j. 50 P 199/2021-682 a část výroku IX téhož rozsudku o zamítnutí návrhu na zvýšení vyživovací povinnosti otce za období od 7. března 2022 do právní moci tohoto rozsudku, bylo porušeno základní právo stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Výrokem VIII rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 28. února 2024 č. j. 50 P 199/2021-682 a částí výroku IX téhož rozsudku o zamítnutí návrhu na zvýšení vyživovací povinnosti otce za období od 7. března 2022 do právní moci tohoto rozsudku bylo porušeno základní právo stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. III. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. května 2024 č. j. 70 Co 150/2024-708 se ruší v části výroku I, kterou byl potvrzen výrok VIII rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 28. února 2024 č. j. 50 P 199/2021-682 a část výroku IX téhož rozsudku o zamítnutí návrhu na zvýšení vyživovací povinnosti otce za období od 7. března 2022 do právní moci tohoto rozsudku. IV. Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 28. února 2024 č. j. 50 P 199/2021-682 se ruší ve výroku VIII a v části výroku IX o zamítnutí návrhu na zvýšení vyživovací povinnosti otce za období od 7. března 2022 do právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Podstata věci 1. Ústavní soud v tomto nálezu zrušil rozsudky obecných soudů v části týkající se vyživovací povinnosti otce k nezletilému dítěti a zamítnutí návrhu na zpětné stanovení výživného, a to z důvodu nepřezkoumatelnosti, nesrozumitelnosti a vnitřní rozpornosti jejich odůvodnění. II. Popis věci a její procesní vývoj 2. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označených rozsudků pro porušení jejích ústavně zaručených práv v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a to ve výrocích o stanovení výživného. 3. Stěžovatelka (matka) a vedlejší účastník (otec) mají nezletilého syna, kterému bylo v době rozhodování obecných soudů necelých pět let. V roce 2021 spolu rodiče přestali žít a podali k soudu návrh na úpravu poměrů nezletilého. Obecné soudy svěřily nezletilého do péče matky. Otec byl oprávněn se s ním stýkat každý sudý týden od čtvrtka do pondělí následujícího lichého týdne a dále každý lichý týden od středy do čtvrtka. Zároveň byla otci uložena povinnost přispívat k rukám matky na výživu nezletilého částku 7 500 Kč měsíčně. 4. Dne 26. 4. 2023 podal otec nový návrh, v němž usiloval o svěření syna do rovnoměrné střídavé péče rodičů, přičemž navrhl, aby jeho vyživovací povinnost zůstala stejná, tedy 7 500 Kč měsíčně. Stěžovatelka s tímto návrhem nesouhlasila, dosavadní rozsah styku otce s nezletilým považovala za dostatečný. V průběhu řízení se otec spolu s novou partnerkou a jejími dvěma dětmi přestěhoval z P. do V. Rodiče se snažili najít vhodný model péče o syna. Nakonec stěžovatelka souhlasila s tím, že nezletilý bude u otce každý druhý týden od úterý do neděle. Nezletilý navštěvoval školku v P., avšak během pobytu u otce docházel od září 2023 také do školky ve V. 5. V řízení o rozšíření otcovy péče se řešila také otázka výživného. Stěžovatelka navrhla, aby soud zvýšil vyživovací povinnost otce na částku 24 000 Kč měsíčně, a to zpětně od počátku roku 2022. Od poslední úpravy výživného v roce 2021 se podle stěžovatelky výrazně změnily majetkové poměry otce v důsledku rozšíření jeho podnikatelských aktivit v oboru fotovoltaiky. Podle stěžovatelky bylo nutné zohlednit nejen skutečné příjmy otce, ale i podíl na hospodářském výsledku jím ovládaných obchodních společností. Poukázala rovněž na benefity, které otci účast ve společnostech vynáší (drahá služební auta), hodnotu otcova movitého a nemovitého majetku (vlastník několika bytů) a životní úroveň (časté exotické dovolené). 6. Otec ke svým majetkovým poměrům uvedl, že ve společnostech není jediným společníkem a nemá rozhodující vliv na výplatu zisku. Zdůraznil také, že se situace v oboru fotovoltaiky zhoršuje. Jeho nemovitosti jsou zatíženy stoprocentní hypotékou a veškeré příjmy z jejich pronájmu jdou na platbu hypoték. Nad rámec výživného ve výši 7 500 Kč měsíčně vyjádřil ochotu spořit na účet nezletilého měsíčně částkou 1 500 Kč. 7. Opatrovnice v řízení doporučila svěřit nezletilého do střídavé péče obou rodičů v týdenním režimu. Současně navrhla stanovit výživné tak, aby otec přispíval částkou 18 000 Kč měsíčně a matka částkou 3 000 Kč měsíčně. 8. Obvodní soud pro Prahu 5 napadeným rozsudkem svěřil nezletilého do střídavé péče obou rodičů, kteří se v péči střídali po týdnu vždy v pondělí (výrok I). Nepovažoval za překážku, že nezletilý navštěvoval dvě různé mateřské školy. Soud uložil stěžovatelce povinnost hradit k rukám otce částku 2 500 Kč měsíčně (výrok VII). Vycházel z toho, že stěžovatelka má hrubý měsíční příjem ve výši 30 000 Kč, žije v nájemním bytě a nemá žádný další majetek. Výživné otce obvodní soud stanovil celkem na 10 000 Kč měsíčně, z toho 8 000 Kč měl otec hradit k rukám matky a 2 000 Kč spořit na účet nezletilého (výrok VIII). Obvodní soud zamítl návrh na zvýšení vyživovací povinnosti otce zpětně od počátku roku 2022, resp. od 7. 3. 2022, kdy nabylo právní moci předchozí rozhodnutí o péči a výživném (výrok IX). Dospěl k závěru, že již v tomto období měl otec syna v rozšířené péči, zajišťoval pro něj dovolené u moře atd. Další výroky specifikují rozsah péče a nijak se této ústavní stížnosti netýkají. 9. Obvodní soud konstatoval, že stanovení výživného nelze založit na přesném matematickém vzorci, a proto nebylo nutné exaktně určovat otcovy příjmy. Vyšel z otcova tvrzení o příjmu kolem 90 000 Kč měsíčně a uvedl, že jeho skutečná příjmová situace nebude horší, než sám uvádí. Otec podniká jako fyzická osoba (jako základ pro Českou správu sociálního zabezpečení uvedl příjem kolem 148 000 Kč měsíčně) a dále úspěšně podniká též prostřednictvím právnických osob. Má vyživovací povinnost vůči nezletilé dceři, na kterou přispívá měsíčně částkou 10 000 Kč. Obvodní soud vzal v úvahu i argumenty stěžovatelky, že je třeba zohlednit celkovou životní úroveň otce (zahraniční dovolené), skutečnost, že žije v domě partnerky a vlastní dva byty určené k pronájmu. Hypotéky na nemovitosti soud nepovažoval za zásadní, neboť hodnota otcova majetku do budoucna roste. Obvodní soud nepřehlédl ani to, že otec přispívá přítelkyni na domácnost 48 000 Kč a že jí půjčil 1 000 000 Kč v souvislosti se zakoupením její nemovitosti. Zdůraznil, že prioritní musí být vyživovací povinnosti k dítěti. Přesto nepovažoval návrhy stěžovatelky a opatrovnice na výživné pro otce za přiměřené. Změny v majetkových poměrech je třeba posuzovat v kontextu předchozí úpravy výživného. Otec podniká ve stejném oboru a jeho nemovitý majetek je totožný, jako v době původní úpravy. 10. Stěžovatelka se proti rozsudku obvodního soudu odvolala. Navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek tak, že nezletilý bude v péči otce vždy v sudém týdnu od úterý po skončení mimoškolních aktivit až do nedělního podvečera. Nesouhlasila ani s výší výživného a požadovala, aby otec hradil částku 24 000 Kč měsíčně s částečným plněním na účet nezletilého, a to již od 7. 3. 2022. 11. Městský soud v Praze ponechal nezletilého ve střídavé péči rodičů, avšak upravil režim péče tak, že předání nezletilého se uskuteční vždy po týdnu v neděli v bydlišti matky. Jde-li o výživné, městský soud snížil vyživ