IV.ÚS 2627/10 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 2627/10 ze dne 20. 9. 2010   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl dne 20. září 2010 ve věci ústavní stížnosti V. N., bez právního zastoupení, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 25. 6. 2010 sp. zn. 1 T 11/2010 takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Ústavní stížností předanou k poštovní přepravě dne 7. 9. 2010 se V. N. (dále jen "stěžovatelé") domáhal, aby Ústavní soud přezkoumal postup jednání Obvodního soudu pro Prahu 8 (dále jen "nalézací soud") v trestní věci téhož soudu sp. zn. 1 T 11/2010, zejména dokazování při hlavním líčení, kde dle jeho přesvědčení došlo k porušení zákona nesprávným hodnocením důkazů. V ústavní stížnosti na str. 3 stěžovatel mj. uvedl, že se s rozsudkem nalézacího soudu neztotožnil a namístě se proti němu odvolal do výroků o vině i trestu. Další obsah ústavní stížnosti jakož i rozhodnutí jí napadeného blížeji reprodukovat netřeba, neboť z důvodů dále vyložených bylo nutno návrh odmítnout. II. Předtím, než přistoupí k věcnému projednání ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Obecným účelem právní úpravy formálních náležitostí a lhůt v citovaném zákoně je zajištění řádného chodu soudnictví a zejména zachování právní jistoty. Jednou z podmínek věcného projednání ústavní stížnosti je vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje. Ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu přitom nerozlišuje mezi řádnými a mimořádnými opravnými prostředky; stěžovatelé jsou tedy povinni vyčerpat oba druhy procesních prostředků, s výjimkou žaloby na obnovu řízení, která je citovaným ustanovením výslovně vyloučena, a mimořádného opravného prostředku schopného odmítnutí z důvodů závisejících na uvážení rozhodujícího orgánu ve smyslu § 75 odst. 1 věta za středníkem citovaného zákona. Pokud stěžovatel svého práva podat řádný opravný prostředek využil, je nezbytné jím podané odvolání považovat za poslední řádný procesní prostředek, který zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Z této skutečnosti pak nelze než dovodit, že ústavní stížnost stěžovatele byla podána předčasně; jedná se tudíž o návrh nepřípustný podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s ustanovením § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Z výše vyložených důvodů proto Ústavní soud, aniž by vyžadoval odstranění vad návrhu, zabýval se meritem věci a vyjadřoval se k důvodnosti ústavní stížnosti, musel, vzhledem k doktríně minimalizace jeho zásahů do rozhodovací činnosti obecných soudů, předložený návrh odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 20. září 2010 Miloslav Výborný, v. r. soudce zpravodaj