IV.ÚS 2732/20 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 2732/20 ze dne 23. 2. 2021 N 39/104 SbNU 403 K povinnosti soudu seznámit účastníky řízení se záměrem přenést místní příslušnost   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Pavla Šámala (soudce zpravodaj) a soudců Josefa Fialy a Jana Filipa o ústavní stížnosti stěžovatele P. B., zastoupeného JUDr. Martou Pauerovou, advokátkou, sídlem Václavské náměstí 831/21, Praha 1 - Nové Město, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. srpna 2020 č. j. 25 Co 219/2020-219, ve znění opravného usnesení ze dne 7. září 2020 č. j. 25 Co 219/2020-227, za účasti Městského soudu v Praze jako účastníka řízení a 1. nezletilé E. B. a 2. nezletilé M. B. jako vedlejších účastnic řízení, obou zastoupených kolizním opatrovníkem Městskou částí Praha 3, sídlem Havlíčkovo náměstí 700/9, Praha 3 - Žižkov, takto: I. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. srpna 2020 č. j. 25 Co 219/2020-219, ve znění opravného usnesení ze dne 7. září 2020 č. j. 25 Co 219/2020-227, bylo porušeno právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s principem rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a právem na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. srpna 2020 č. j. 25 Co 219/2020-219, ve znění opravného usnesení ze dne 7. září 2020 č. j. 25 Co 219/2020-227, se zrušuje. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jím bylo porušeno základní právo zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. Z ústavní stížnosti, z napadeného rozhodnutí a z vyžádaného spisu se podává, že usnesením ze dne 24. 6. 2020 č. j. 28 P 44/2012-209 Obvodní soud pro Prahu 3 (dále též "obvodní soud") v řízení o návrhu matky na nahrazení souhlasu stěžovatele jako otce (dále též "otec") s přestupem druhé vedlejší účastnice do základní školy a o změně úpravy poměrů vedlejších účastnic (dále jen "nezletilé" nebo "nezletilé dcery") rozhodl, že přenáší svoji místní příslušnost na Okresní soud v Mělníku (dále též "okresní soud"), kterému bude věc po právní moci tohoto usnesení postoupena (výrok I), a dále rozhodl, že opatrovníkem nezletilých se pro účely řízení o přenesení místní příslušnosti ustanovuje Městská část Praha 3 (výrok II). V posuzované věci matka svůj návrh na přenesení místní příslušnosti odůvodnila tím, že nezletilé se převážně zdržují v obvodu tohoto soudu, na adrese matky, kde jsou společně s ní trvale hlášeny. Obvodní soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že základní školu obě nezletilé navštěvují v P., druhá vedlejší účastnice však v této škole není spokojená a chtěla by přejít do základní školy v místě bydliště, tedy ve V. S ohledem na uvedené dospěl obvodní soud k závěru o důvodnosti přenesení místní příslušnosti na Okresní soud v Mělníku, neboť je to v zájmu obou nezletilých. 3. Proti usnesení obvodního soudu podal stěžovatel odvolání. Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") napadeným usnesením uvedené usnesení obvodního soudu potvrdil. Městský soud přisvědčil obvodnímu soudu v tom, že při střídavé péči u obou nezletilých je v jejich zájmu, aby o návrhu matky týkajícím se poměrů obou nezletilých rozhodoval okresní soud, přenesení místní příslušnosti je tedy v zájmu obou nezletilých. Městský soud dovodil, že s ohledem na skutečnost, že obě nezletilé byly svěřeny do střídavé péče obou rodičů, lze uvažovat o místní příslušnosti jak Okresního soudu v Mělníku, tak i Obvodního soudu pro Prahu 5, kde má bydliště otec a nezletilé u něj střídavě bydlí. Obvodní soud pro Prahu 5 však ve věci nezletilých doposud nerozhodoval, okresní soud již dříve rozhodoval, spis určitou dobu vedl a s poměry nezletilých byl obeznámen. II. Argumentace stěžovatele 4. V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že obě nezletilé jsou od roku 2013 ve střídavé péči obou rodičů, a proto mají své bydliště u každého z nich. Obvodní soud při svém rozhodování uvedenou skutečnost zcela pominul a vycházel pouze z tvrzení matky v jejím návrhu ze dne 17. 6. 2020 o tom, že obě nezletilé se převážně zdržují v obvodu okresního soudu a bydlí u matky. Otec nezletilých se tak o návrhu matky na přenesení místní příslušnosti a na změnu úpravy poměrů nezletilých dověděl až z doručeného rozhodnutí obvodního soudu. Stěžovatel tak nedostal příležitost vyjádřit se k záměru soudu o přenesení místní příslušnosti na okresní soud a zejména pak k tomu, zda je takový postup soudu v zájmu nezletilých dcer. V uvedeném postupu soudu spatřuje stěžovatel porušení svého práva na soudní ochranu. 5. Stěžovatel poukazuje na to, že v odvolání namítal, že obvodní soud vycházel pouze z tvrzení matky a nezabýval se skutečností, že s ohledem na nařízenou střídavou výchovu mají nezletilé své bydliště jak na adrese matky ve V., tak na adrese otce v obvodu P. a hlášení k trvalému pobytu není pro daný případ relevantní. Stěžovatel poukazuje na to, že matka často měnila svá bydliště, dříve bydlela i v obvodu P. Obě nezletilé mají svého dětského lékaře i stomatologa v obvodu P., druhá nezletilá měla ještě nedávno otcem zajištěnou v místě jeho bydliště hru na piano, první vedlejší účastnice chodila na potápění v Č. Otec dětem zajistil ve svém bydlišti návštěvu knihovny, kam dcery ještě nedávno pravidelně docházely. Otec se rovněž vyjádřil k tvrzení matky o tom, že sama druhá nezletilá chce chodit do školy ve V. Stěžovatel poukazuje na to, že celá rodina matky odjíždí ráno do P., kde obě nezletilé navštěvují základní školu v P. a jejich polorodý bratr navštěvuje v P. mateřskou školu. V P. také matka i její současný manžel pracují. Podle stěžovatele by nebylo vhodné, aby druhá vedlejší účastnice ve svých třinácti letech odcházela sama ráno z domova do školy a zbytek dne po skončení vyučování trávila opět sama do pozdních odpoledních hodin, kdy se celá rodina vrací domů a kdy by ve svém věku byla bez dozoru. Změnou střídavé výchovy, na kterou jsou dcery od útlého věku zvyklé, by došlo i ke zpřetrhání vytvořených vazeb s otcem a jeho rodinou. Již v minulosti po rozchodu rodičů matka nezletilé dcery proti otci ovlivňovala, což by mělo vyplývat z obsahu soudního spisu. 6. Městský soud podle stěžovatele pominul skutečnost, že okresní soud ve věci péče o nezletilé rozhodoval před dvanácti lety - v roce 2008. Od uvedené doby se obě nezletilé zdržují převážně v P., kde plní základní školní docházku, kde mají mimo otce a jeho matky a dalších příbuzných své přátele, své lékaře a přibližně do poloviny minulého roku i své aktivity. Je tedy v zájmu obou nezletilých, aby o jejich poměrech rozhodoval Obvodní soud pro Prahu 5, který si i prostřednictvím příslušného oddělení sociálně-právní ochrany dětí opatří potřebné důkazy pro svá rozhodnutí. Stěžovatel dále poukazuje na to, že i působiště obou rodičů nezletilých je v P. - matka zde má své zaměstnání, otec zde bydlí a pracuje, v případě nařízených soudních jednání by oba rodiče i obě nezletilé, pokud bude třeba zjistit jejich názor, dojížděli z P. k Okresnímu soudu v Mělníku. III. Vyjádření účastníků řízení 7. Pro posouzení důvodnosti podané ústavní stížnosti soudce zpravodaj zaslal podle § 42 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") ústavní stížnost k vyjádření všem účastníkům řízení. 8. Obvodní soud ve svém vyjádření k ústavní stížnosti odkázal na odůvodnění usnesení tohoto soudu i na odůvodnění napadeného usnesení městského soudu. Podle obvodního soudu bylo v daném případě v důsledku pravomocného rozhodnutí o střídavé péči nezletilých možno uvažovat jak o místní příslušnosti okresního soudu, tak i Obvodního soudu pro Prahu 5. Z důvodů uvedených v odůvodnění usnesení obvodního soudu tento soud přenesl příslušnost na okresní soud. Obvodní soud poukázal na to, že stěžovatel byl řádně poučen o možnosti podání opravného prostředku, pro případ, že by s usnesením podepsaného soudu nesouhlasil. Této možnosti využil, v odvolání uvedl důvody nesouhlasu s rozhodnutími, kterými se městský soud zabýval, kdy opakovaně v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že lze uvažovat o místní příslušnosti Okresního soudu v Mělníku i Obvodního soudu pro Prahu 5, neboť nezletilé jsou ve střídavé péči rodičů, a vysvětil, z jakého důvodu považuje závěr obvodního soudu o přenesení příslušnosti právě na Okresní soud v Mělníku za správný. Primární a jednoznačně v zájmu nezletilých by však mělo být rozhodnout s co největším urychlením ve věci samé. 9. Opatrovník nezletilých ve vyjádření uvedl, že obvodní soud měl při rozhodování o místní příslušnosti a k jejímu postoupení na výběr ze dvou místně příslušných soudů, a to Obvodního soudu pro Prahu 5