IV.ÚS 2774/19 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 2774/19 ze dne 11. 11. 2019   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jaromíra Jirsy a soudců Jaroslava Fenyka a Jana Filipa (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele Jana Smolíka, zastoupeného Mgr. Ondřejem Mikulou, advokátem, sídlem Havlíčkova 1682/15, Praha 1 - Nové Město, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. dubna 2019 č. j. 10 Co 1276/2018-150, usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. dubna 2019 č. j. 10 Co 1275/2018-147, usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 1. listopadu 2018 č. j. 99 D 1364/2018-124 a usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 1. listopadu 2018 č. j. 99 D 1364/2018-122, spojené s návrhem na zrušení § 9 odst. 1 věty třetí a čtvrté zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Krajského soudu v Ostravě a Okresního soudu v Ostravě, jako účastníků řízení, a 1. Jiřího Smolíka a 2. Michala Smolíka, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Stěžovatel se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhá zrušení shora uvedených soudních rozhodnutí, neboť má za to, že jimi byla porušena jeho základní práva zaručená v čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). 2. Stěžovatel svou ústavní stížnost spojil podle § 74 zákona o Ústavním soudu s návrhem na zrušení § 9 odst. 1 věty třetí a čtvrté zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o soudních poplatcích"). Ústavní soud na základě odůvodnění ústavní stížnosti, tedy faktu, že se stěžovatel domáhá zrušení části § 9 zákona o soudních poplatcích ve znění: "Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení soudního poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží." (srov. bod 3 ústavní stížnosti) konstatuje, že petit ústavní stížnosti obsahuje zřejmou věcnou nesprávnost, jelikož z odůvodnění ústavní stížnosti je zřejmé, že se stěžovatel ve skutečnosti domáhá zrušení § 9 odst. 1 věty druhé a třetí zákona o soudních poplatcích. 3. Z ústavní stížnosti, jakož i z obsahu napadených rozhodnutí se podává, že usnesením Okresního soudu v Ostravě (dále jen "okresní soud") ze dne 17. 8. 2018 č. j. 99 D 1364/2018-94 bylo rozhodnuto o dědictví v právní věci řízení o pozůstalosti po Heleně Smolíkové, zemřelé dne 26. 4. 2018. 4. Odvoláním ze dne 31. 8. 2018 se stěžovatel domáhal zrušení výše rubrikovaného usnesení okresního soudu. Usnesením okresního soudu ze dne 17. 9. 2018 č. j. 99 D 1364/2018-104 byl stěžovatel vyzván k úhradě soudního poplatku za podané odvolání ve výši 2 000 Kč, a to ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení. Výše soudního poplatku byla určena podle položky 22 bodu 11 a položky 4 bodu 1 písm. c) přílohy zákona o soudních poplatcích. 5. Stěžovatel se svým podáním ze dne 16. 10. 2018 domáhal prominutí zmeškání lhůty k zaplacení výše uvedeného soudního poplatku, přičemž uvedl, že soudní poplatek za odvolání zaplatila jeho švagrová paní Dagmar Wyborski, která již 19. 9. 2018 zadala příkaz k úhradě soudního poplatku. Z důvodu uvedení nesprávného čísla účtu však nebyl soudní poplatek zaplacen na účet soudu. Platební příkaz k úhradě soudního poplatku na účet soudu ve správném znění pak zadala paní Dagmar Wyborski až dne 15. 10. 2018, když teprve tento den zjistila, že platební příkaz ze dne 19. 9. 2018 byl zadán na nesprávný účet. Paní Dagmar Wyborski nesprávnost v čísle účtu zjistila až dne 15. 10. 2018 proto, že tento den jí byl výpis z jejího bankovního účtu doručen. Ve shora uvedených skutečnostech spatřuje stěžovatel omluvitelný důvod pro zmeškání lhůty k zaplacení soudního poplatku. S podáním návrhu na prominutí zmeškání lhůty stěžovatel spojil i zmeškaný úkon, tedy zaplacení soudního poplatku. 6. Usnesením okresního soudu ze dne 1. 11. 2018 č. j. 99 D 1364/2018-124 byl návrh stěžovatele na prominutí zmeškání lhůty k zaplacení soudního poplatku za odvolání zamítnut. Okresní soud konstatoval, že zákon nezakazuje účastníku řízení, aby soudní poplatek za něj zaplatila i jiná osoba. Soud je však názoru, že je povinností účastníka řízení zjistit si, zda byl soudní poplatek za odvolání zaplacen řádně a včas, a to zejména proto, že právní následky z řádně zaplaceného, resp. nezaplaceného soudního poplatku, plynou přímo účastníku. Jelikož se podle § 6 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "z. ř. s."), v řízení jedná o právech a povinnostech účastníka řízení, je na něm, aby si důsledně hájil svá práva, plnil si své povinnosti a jednal tak v souladu se zásadou vigilantibus iura scripta sunt, bdělým náleží právo. Stěžovatel však v souladu se shora uvedenými závěry nejednal, když nechal třetí osobu, aby za něj zaplatila soudní poplatek za odvolání a poté si neověřil, zda skutečně k včasnému a řádnému zaplacení došlo. Na tom nemůže nic změnit ani ta skutečnost, že mělo být pracovníkem banky zadáno nesprávné číslo účtu. Bylo povinností stěžovatele zkontrolovat si správné číslo účtu uvedené ve výzvě k zaplacení, příp. si ověřit zaplacení soudního poplatku přímo na účtárně soudu. Dále na tom nemůže nic změnit ani ta skutečnost, že stěžovatel následně soudní poplatek zaplatil. Stěžovatel byl ve výzvě soudu poučen o tom, že nebude-li soudní poplatek za odvolání ve stanovené lhůtě zaplacen, bude odvolací řízení zastaveno. Dále byl poučen o tom, že k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. 7. Usnesením okresního soudu ze dne 1. 11. 2018 č. j. 99 D 1364/2018-122 bylo výrokem I odvolací řízení zastaveno. Výrokem II bylo rozhodnuto, že se stěžovateli po právní moci tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, který byl zaplacen převodním příkazem, vrací. Výrokem III bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Okresní soud shledal, že soudní poplatek za podání odvolání byl v projednávaném případě podle § 4 odst. 1 písm. b) a § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích splatný podáním odvolání. Jelikož stěžovatel při podání odvolání soudní poplatek nezaplatil, vyzval soud stěžovatele podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, aby soudní poplatek zaplatil ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy. Tato výzva byla právnímu zástupci stěžovatele doručena dne 18. 9. 2018 do datové schránky. Poslední den lhůty k zaplacení soudního poplatku tak připadl na 3. 10. 2018. Stěžovatel však zaplatil soudní poplatek převodním příkazem na účet soudu až dne 16. 10. 2018. Jelikož soudní poplatek za odvolání nebyl stěžovatelem zaplacen ve stanovené lhůtě, okresní soud odvolací řízení zastavil podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. 8. Proti oběma výše uvedeným usnesením podal stěžovatel odvolání. Usnesením Krajského soudu v Ostravě (dále jen "krajský soud") ze dne 30. 4. 2019 č. j. 10 Co 1275/2018-147 bylo potvrzeno usnesení okresního soudu ze dne 1. 11. 2018 č. j. 99 D 1364/2018-122 a usnesením krajského soudu ze dne 30. 4. 2019 č. j. 10 Co 1276/2018-150 bylo potvrzeno usnesení okresního soudu ze dne 1. 11. 2018 č. j. 99 D 1364/2018-124. Krajský soud se ve vztahu k zastavení řízení zcela ztotožnil se závěry okresního soudu. Ve vztahu k návrhu stěžovatele na prominutí zmeškání lhůty k zaplacení soudního poplatku pak krajský soud konstatoval, že lhůta pro zaplacení soudního poplatku je lhůtou propadnou, a proto nemůže soud přihlížet k zaplacení soudního poplatku po uplynutí stanovené patnáctidenní lhůty. Zaplacení soudního poplatku nelze považovat za procesní úkon, ani nejde o procesní povinnost. Jestliže nebyl soudní poplatek řádně uhrazen ve stanovené lhůtě, pak zákon neumožňuje jej uhradit ve lhůtě pozdější a ukládá soudu příslušné řízení zastavit. Nepřichází tudíž v úvahu použití § 58 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), a prominutí zmeškání lhůty k zaplacení soudního poplatku. Skutečnost, že došlo k nedopatření při zadávání platebního příkazu k úhradě soudního poplatku ze strany Dagmar Wyborski, jak popisuje stěžovatel, je nerozhodná. Bylo na stěžovateli, případně jeho právním zástupci, aby v dodatečně určené patnáctidenní lhůtě byl soudní poplatek uhrazen řádně. II. Argumentace stěžovatele 9. Stěžovatel tvrdí, že napadená usnesení obecných soudů jsou v rozporu s právem stěžovatele na spravedlivý proces, neboť nezohlednila specifickou situaci stěžovatele, kdy bez vlastního zavinění (stejně jako bez zavinění Dagmar Wyborski) nebyl pro nedorozumění v komunikaci s pracovníkem banky, který zprostředkovával telefonický příkaz k platbě, zaplacen soudní poplatek