IV.ÚS 2777/11 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 2777/11 ze dne 27. 12. 2011   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl dne 27. prosince 2011 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného ve věci ústavní stížnosti Bazcom, a. s., se sídlem v Praze 2, náměstí Míru 820/9, zastoupené JUDr. Karlem Valdaufem, advokátem, AK se sídlem totožným se sídlem stěžovatelky, proti rozsudkům Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 8. 2011 čj. 7 EC 320/2010-36, ze dne 17. 8. 2011 čj. 37 EC 3400/2009-40, ze dne 10. 8. 2011 čj. 12 EC 1/2010-29, ze dne 25. 8. 2011 čj. 37 EC 4877/2009-31, ze dne 25. 8. 2011 čj. 37 EC 4743/2009-28, ze dne 22. 8. 2011 čj. 7 EC 95/2010-26, ze dne 22. 8. 2011 čj. 7 EC 312/2010-28, ze dne 22. 8. 2011 čj. 7 EC 59/2010-30, ze dne 22. 8. 2011 čj. 7 EC 86/2010-28, ze dne 22. 8. 2011 čj. 7 EC 28/2010-30, ze dne 22. 8. 2011 čj. 7 EC 60/2010-30, ze dne 22. 8. 2011 čj. 7 EC 84/2010-26, ze dne 25. 8. 2011 čj. 37 EC 4973/2009-43, ze dne 25. 8. 2011 čj. 37 EC 4795/2009-49, ze dne 25. 8. 2011 čj. 14 EC 1/2010-47, ze dne 25. 8. 2011 čj. 37 EC 4594/2009-50, ze dne 25. 8. 2011 čj. 37 EC 4748/2009-45, ze dne 25. 8. 2011 čj. 14 EC 7/2010-44, ze dne 22. 8. 2011 čj. 7 EC 91/2010-28, ze dne 22. 8. 2011 čj. 7 EC 105/2010-28, ze dne 22. 8. 2011 čj. 7 EC 315/2010-29, ze dne 23. 8. 2011 čj. 37 EC 4102/2009-40, ze dne 23. 8. 2011 čj. 37 EC 3009/2009-48, ze dne 23. 8. 2011 čj. 37 EC 3762/2009-52, ze dne 25. 8. 2011 čj. 37 EC 3496/2009-52, ze dne 23. 8. 2011 čj. 37 EC 3840/2009-45, ze dne 23. 8. 2011 čj. 37 EC 3228/2009-49, ze dne 23. 8. 2011 čj. 37 EC 3583/2009-49, ze dne 23. 8. 2011 čj. 37 EC 4711/2009-39, ze dne 23. 8. 2011 čj. 37 EC 4064/2009-43, ze dne 23. 8. 2011 čj. 37 EC 4486/2009-48, ze dne 23. 8. 2011 čj. 37 EC 3626/2009-50, ze dne 23. 8. 2011 čj. 37 EC 4672/2009-48, ze dne 23. 8. 2011 čj. 37 EC 3384/2009-46, ze dne 25. 8. 2011 čj. 14 EC 10/2010-48, ze dne 23. 8. 2011 čj. 37 EC 3826/2009-48, ze dne 23. 8. 2011 čj. 37 EC 4607/2009-42, ze dne 23. 8. 2011 čj. 37 EC 4728/2009-38, ze dne 25. 8. 2011 čj. 14 EC 13/2010-44, ze dne 25. 8. 2011 čj. 14 EC 8/2010-47, ze dne 23. 8. 2011 čj. 37 EC 4399/2009-44, ze dne 23. 8. 2011 čj. 37 EC 3858/2009-49, ze dne 30. 8. 2011 čj. 37 EC 3870/2009-40, ze dne 30. 8. 2011 čj. 14 EC 3/2010-38, ze dne 25. 8. 2011 čj. 37 EC 3924/2009-46, ze dne 25. 8. 2011 čj. 14 EC 57/2010-38, ze dne 30. 8. 2011 čj. 14 EC 48/2010-38, ze dne 30. 8. 2011 čj. 14 EC 56/2010-35, ze dne 30. 8. 2011 čj. 37 EC 4296/2009-39, ze dne 30. 8. 2011 čj. 37 EC 3700/2009-44, ze dne 30. 8. 2011 čj. 37 EC 4602/2009-39, ze dne 22. 8. 2011 čj. 7 EC 90/2010-28 ve znění usnesení téhož soudu ze dne 19. 9. 2011 čj. 7 EC 90/2010-38, ze dne 25. 8. 2011 čj. 7 EC 414/2010-30, ze dne 25. 8. 2011 čj. 7 EC 63/2010-33, ze dne 25. 8. 2011 čj. 7 EC 73/2010-35, ze dne 25. 8. 2011 čj. 7 EC 67/2010-35 a ze dne 25. 8. 2011 čj. 7 EC 511/2010-29 takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Návrhy doručenými Ústavnímu soudu dne 21. a 27. září a 6., 11. a 18. října 2011 se Bazcom, a. s., se sídlem v Praze, (dále jen "žalobkyně" nebo "stěžovatelka") domáhala, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí Okresního soudu v Ústí nad Labem (dále jen "nalézací soud") vydaná v řízení o zaplacení peněžních částek. Stěžovatelka v petitu 27 ústavních stížností navrhovala zrušit rozhodnutí nalézacího soudu jako celek, z její argumentace však bylo zřejmé, že brojila (stejně jako v dalších 30 návrzích) jen proti výrokům o nákladech řízení. Z celkového počtu 57 projednávaných ústavních stížností 27 směřovalo proti rozsudkům nalézacího soudu vydaných soudcem JUDr. Pavlem Térou a zbývajících 30 proti rozsudkům nalézacího soudu vydaných soudkyní Mgr. Vierou Krajňákovou. Jelikož v řízení o ústavních stížnostech byla stěžovatelka zastoupena týmž advokátem, přičemž stížnosti směřovaly proti typově shodným rozsudkům nalézacího soudu, Ústavní soud dne 15. 11. 2011 rozhodl o spojení všech těchto stížností vedených pod spisovými značkami IV. ÚS 2777/11, II. ÚS 2778/11, IV. ÚS 2779/11, II. ÚS 2780/11, I. ÚS 2781/11, IV. ÚS 2782/11, I. ÚS 2783/11, III. ÚS 2784/11, I. ÚS 2785/11, III. ÚS 2786/11, II. ÚS 2787/11, III. ÚS 2788/11, III. ÚS 2789/11, II. ÚS 2790/11, IV. ÚS 2791/11, I. ÚS 2792/11, IV. ÚS 2793/11, II. ÚS 2794/11, I. ÚS 2795/11, IV. ÚS 2796/11, I. ÚS 2797/11, III. ÚS 2855/11, II. ÚS 2856/11, III. ÚS 2857/11, III. ÚS 2858/11, II. ÚS 2859/11, II. ÚS 2860/11, IV. ÚS 2861/11, IV. ÚS 2862/11, II. ÚS 2863/11, I. ÚS 2864/11, IV. ÚS 2865/11, I. ÚS 2866/11, III. ÚS 2867/11, IV. ÚS 2977/11, I. ÚS 2978/11, III. ÚS 2979/11, I. ÚS 2980/11, III. ÚS 2981/11, II. ÚS 2982/11, III. ÚS 2983/11, III. ÚS 2984/11, II. ÚS 3024/11, III. ÚS 3025/11, III. ÚS 3026/11, II. ÚS 3027/11, IV. ÚS 3028/11, IV. ÚS 3029/11, IV. ÚS 3030/11, II. ÚS 3031/11, IV. ÚS 3113/11, II. ÚS 3114/11, IV. ÚS 3115/11, II. ÚS 3116/11, I. ÚS 3117/11, IV. ÚS 3118/11 a I. ÚS 3119/11 ke společnému řízení s tím, že budou nadále vedeny pod sp. zn. IV. ÚS 2777/11. V podání ze dne 31. 10. 2011 čj. IV. ÚS 2177/11-24 označeném jako "Návrh na postup podle § 39 zákona o Ústavním soudu" stěžovatelka uvedla, že k nalézacímu soudu podala celkem asi 16.000 žalob stejného skutkového základu; po vyřízení asi 30 % těchto věcí začal nalézací soud vydávat rozhodnutí, ve kterých jí nepřiznává náhradu nákladů právního zastoupení. Proti těmto rozhodnutím není s ohledem na ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. přípustné odvolání, neboť se jedná o tzv. bagatelní věc. Z toho důvodu jí nezbývá jiná možnost, než obrátit se na Ústavní soud s ústavními stížnostmi, jichž by mohlo být více než 5 tisíc; proto navrhla, aby její věc byla projednána jako naléhavá ve smyslu ustanovení § 39 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). II. Z ústavních stížností, napadených rozhodnutí nalézacího soudu a dalších shromážděných podkladů vyplývají následující skutečnosti. Žalobkyně je společností zapsanou do obchodního rejstříku dne 25. listopadu 2005, jejímž jediným akcionářem je EQUINA HOLDINGS LIMITED, Nicosia, Kyperská republika. Předmětem činnosti je (podle údajů obchodního rejstříku dostupného na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti) výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Z níže uvedeného je zřejmé, že žalobkyně nakupuje pohledávky z přepravy, jež následně prostřednictvím advokátní kanceláře vymáhá v řízení před obecnými soudy. Žalobkyní vymáhané pohledávky z přepravy původně vznikly Dopravnímu podniku města Ústí nad Labem (dále též jen "dopravce") provozujícímu městskou hromadnou dopravu. Podle Čl. X. Smluvních přepravních podmínek dopravce ze dne 1. února 2010 (dostupné na http://www.dpmul.cz) přirážka za jízdu bez platného jízdního dokladu na jím provozovaných linkách městské hromadné dopravy činí 1.000 Kč. "Nevyužije-li cestující možnost zaplatit uloženou přirážku a jízdné nejpozději do 60 dnů od data uložení přirážky, postoupí ji dopravce k vymáhání ve smyslu § 524 a násl. občanského zákoníku jinému právnímu subjektu. Postoupením pohledávky přechází veškerá práva spojená s řešením stížností, odvolání, námitek, vymáháním pohledávek a ochranou osobních údajů na tento subjekt. U dopravce jsou tyto pohledávky vedené jako ukončené. O postoupení pohledávek jinému právnímu subjektu je cestující informován písemnou formou na kontaktní adresu uvedenou na pohledávce. Kontaktní údaje na nový právní subjekt, kterému byly pohledávky postoupeny, jsou uvedeny na stránkách internetu dopravce (www.dpmul.cz) nebo je lze získat v informačním centru dopravce." Stěžovatelka se v řízení před obecnými soudy domáhala plnění z jí dopravcem postoupených pohledávek, jehož základem bylo jízdné ve výši 15 Kč, 14 Kč, popř. 8 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1.000 Kč za jízdu bez platného jízdního dokladu v systému městské hromadné dopravy města Ústí nad Labem. Ekonomickým důvodem nákupu pohledávek dopravce pro jejich další vymáhání v civilním řízení byla pravděpodobně nikoliv či především pohledávka (jistina) samotná, nýbrž očekávání, že nalézací soud na náhradě nákladů právního zastoupení advokátem žalobkyni přisoudí (kromě jízdného a přirážky k němu) podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ze dne 18. 12. 2000 č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, s ohledem na výši souzené částky přesahující 1.000 Kč i odměnu ve výši 6.000 Kč a paušální náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč podle vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (adv