IV.ÚS 2840/20 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 2840/20 ze dne 24. 11. 2020   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Filipa a soudců Josefa Fialy a Pavla Šámala (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatelky M. L., zastoupené Mgr. Ing. Danielem Krajčem, advokátem, sídlem náměstí Přemysla Otakara II. 123/36, České Budějovice, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. července 2020 č. j. 5 Co 834/2020-837, 5 Co 836/2020, usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. června 2019 č. j. 30 Nc 51/2016-665 a usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. dubna 2020 č. j. 30 Nc 51/2016-819, 30 P a Nc 2/2016, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu v Českých Budějovicích, jako účastníků řízení, a 1) nezletilého V. L. a 2) D. Ř., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, a to pro porušení čl. 10 odst. 2, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. V ústavní stížnosti stěžovatelka dále navrhla, aby Ústavní soud uložil České republice zaplatit stěžovatelce náklady řízení před Ústavním soudem. 3. Z ústavní stížnosti a z napadených rozhodnutí se podává, že usnesením ze dne 19. června 2019 č. j. 30 Nc 51/2016-665 Okresního soudu v Českých Budějovicích (dále jen "okresní soud") bylo rozhodnuto o návrhu druhého vedlejšího účastníka jako otce nezletilého (dále též "otec") na změnu předběžného opatření o úpravě styku s prvním vedlejším účastníkem (nezletilým synem, dále jen "nezletilý") tak, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilým každou středu v roce v době od 14:00 hodin do 18:00 hodin, každý sudý týden v roce ve čtvrtek v době od 14:00 hodin do 18:00 hodin, každý lichý týden v roce od pátku v době od 15:00 hodin do neděle do 18:00 hodin, ode dne 7. 7. 2019 v době od 18:00 hodin do 14. 7. 2019 do 18:00 hodin, ode dne 4. 8. 2019 v době od 18:00 hodin do 11. 8. 2019 do 18:00 hodin, ode dne 25. 12. 2019 v době od 12:00 hodin do 26. 12. 2019 do 18:00 hodin (výrok I.). Stěžovatelce byla jako matce nezletilého (dále též "matka") uložena povinnost strpět péči otce o nezletilého ve shora uvedených termínech (výrok II.). Tímto bylo změněno usnesení okresního soudu ze dne 17. 12. 2018 č. j. 30 Nc 51/2016-486 (výrok III.). V odůvodnění tohoto usnesení okresní soud přisvědčil otci, že ve věci pravděpodobně nebude pravomocně rozhodnuto do konce letních prázdnin a že nelze předpokládat, že by se rodiče mimosoudně dohodli o styku otce s nezletilým o letních prázdninách, tedy v měsících červenci a srpnu 2019. Je tedy namístě styk otce s nezletilým o letních prázdninách upravit s odkazem na právní názor vyslovený v nálezu Ústavního soudu ze dne 21. 11. 2017 sp. zn. IV. ÚS 1921/17 (N 215/87 SbNU 477), podle kterého by se měli oba rodiče o letních prázdninách vystřídat v péči o dítě tak, aby s ním strávili v souhrnu jeden měsíc. To koresponduje s právem obou rodičů pečovat o dítě v zásadě stejnou měrou a podílet se na jeho výchově a s právem dítěte na péči obou rodičů. Okresní soud dále uvedl, že je také v zájmu nezletilého, aby se s otcem stýkal každý lichý týden v roce již od pátku do neděle, ale není zatím v jeho zájmu měnit nastavený a zažitý čas předávání v 14:00 hodin a v 18:00 hodin. Dále byl upraven styk otce s nezletilým o vánočních svátcích v roce 2019. 4. Usnesením okresního soudu ze dne 24. 4. 2020 č. j. 30 Nc 51/2016-819, 30 P a Nc 2/2016 bylo rozhodnuto o návrhu otce nezletilého na změnu předběžného opatření o úpravě styku s nezletilým tak, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilým každou středu v roce v době od 14:00 do 18:00 hodin, každý sudý týden v roce ve čtvrtek v době od 14:00 do 18:00 hodin, každý lichý týden v roce od pátku v době od 20:00 hodin do neděle do 18:00 hodin, po dobu letních školních prázdnin v měsíci červenci a v srpnu každého roku každý sudý kalendářní týden od neděle lichého týdne od 18:00 hodin do neděle sudého týdne do 18:00 hodin a od 24. 12. 2020 od 9:00 hodin do 25. 1. 2020 do 12:00 hodin (výrok I.). Dále bylo rozhodnuto, že matka je povinna strpět péči otce o nezletilého ve shora uvedených termínech (výrok II.). Tímto bylo změněno usnesení okresního soudu ze dne 19. 6. 2019 č. j. 30 Nc 51/2016-665 (výrok III.). Okresní soud přisvědčil otci, že je potřeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků, a proto uložil matce povinnost strpět péči otce o nezletilého v uvedených termínech. Okresní soud dospěl k závěru, že ačkoli bylo dne 3. 10. 2019 vydáno meritorní rozhodnutí ve věci, dosud nenabylo právní moci a není jisté, kdy se tak stane, v současné době platí předběžné patření ze dne 19. 6. 2019 č. j. 30 Nc 51/2016-665, přičemž je v zájmu nezletilého, aby se s otcem stýkal kontinuálně a zejména o letních školních prázdninách a trávil s ním přibližně stejnou dobu jako s matkou. Soud přisvědčil otci, že z dosavadních jednání a postojů matky je nepochybné, že by bez soudního rozhodnutí otci kontakt se synem o letních školních prázdninách neumožnila. Okresní soud proto změnil předchozí usnesení o nařízení předběžného opatření ze dne 19. 6. 2019. Z důvodu právní jistoty byl uvedeným předběžným opatřením upraven styk otce s nezletilým o vánočních svátcích 2020. 5. Proti oběma výše uvedeným usnesením okresního soudu podala matka odvolání. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen "krajský soud") ze dne 22. 7. 2020 č. j. 5 Co 834/2020-837, 5 Co 836/2020 byla napadená usnesení okresního soudu potvrzena, když krajský soud žádnou z odvolacích námitek matky nepovažoval za důvodnou. Krajský soud přisvědčil okresnímu soudu o potřebě zatímní úpravy poměrů, když rodiče se nejsou schopni téměř o ničem, co se týká nezletilého, mimosoudně domluvit, a proto je třeba reagovat jednak na blížící se letní prázdniny a jednak zohlednit skutečnost, že nezletilý dosáhl vyššího věku a jeho věku by měl odpovídat i vývoj styku otce s nezletilým. II. Argumentace stěžovatelky 6. V ústavní stížnosti stěžovatelka poukazuje na to, že její odvolání proti usnesení okresního soudu ze dne 19. 6. 2019 tento soud zadržoval více než deset měsíců, než je postoupil nadřízenému soudu, kdy mezitím soud vydal, po vyhlášení rozsudku dne 3. 10. 2019 ve věci samé, další usnesení o změně zatímně upraveného styku ze dne 24. 4. 2020 č. j. 30 Nc 51/2016-819. Odvolání jak proti oběma usnesením o předběžném opatření, tak i proti meritornímu rozsudku, soud postoupil krajskému soudu až po stížnosti stěžovatelky u předsedkyně krajského soudu, která si spis vyžádala ke kontrole. Tím byl stěžovatelce znemožněn přístup ke krajskému soudu a zasaženo do jejího práva na soudní ochranu. Soud tak zadržováním odvolání proti napadeným usnesením porušil svoji povinnost postoupit napadené rozhodnutí nadřízenému soudu bez odkladu, obsahuje-li odvolání veškeré náležitosti. 7. Stěžovatelka namítá, že okresní soud průběžně zasahoval do jejího práva na rodinný život nadužíváním institutu předběžného opatření, resp. vydáváním dalších změn předběžného opatření k návrhu otce namísto toho, aby ve věci rozhodl meritorně rozsudkem, jak mu ukládá § 471 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (ve věcech péče o nezletilé rozhoduje soud s největším urychlením, resp. je mu tato povinnost ukládána). Podle stěžovatelky neobstojí argumentace soudu, že k průtahům dochází z důvodů na straně účastníků řízení. Ústavní soud opakovaně judikoval, že je věcí soudu, jak řízení vede a nelze přičítat procesní aktivitu účastníkům k jejich tíží. 8. Stěžovatelka poukazuje na to, že krajský soud ve svém usnesení pouze odkázal na odůvodnění obou napadených usnesení, napadaná usnesení okresního soudu posuzoval bez vzájemné souvislosti a bez ohledu na procesní stav věci. Nevypořádal se však s tím, že okresní soud upravil k návrhu otce poměry účastníků opakovaně a bez zásadního opodstatnění. Uvádí-li krajský soud, že mezi oběma vydanými usneseními okresního soudu uběhla doba přibližně deset měsíců, což je dostatečná doba pro změnu styku nezletilého syna s otcem, nevypořádal se podle stěžovatelky se skutečností, že se v daném řízení tento styk upravuje k návrhu otce již minimálně po čtvrté, resp. po páté. Současně se krajský soud nevypořádal s tím, že opakovaně byl kromě prázdnin upraven také styk běžný, ale současně také v červnu a následujícího roku v dubnu upraven styk o vánočních svátcích. 9. Stěžovatelka dále namítá, že krajský soud se přesvědčivým způsobem nevypořádal s otázkou délky samotného řízení a upřednostňováním formy úpravy poměrů zatímním způsobem předběžnými opatřeními namísto rozhodnutí ve věci samé. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 10. Ústavní soud posoudil