IV.ÚS 2886/24 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 2886/24 ze dne 13. 11. 2024   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy (soudce zpravodaje) a soudců Milana Hulmáka a Zdeňka Kühna o ústavní stížnosti stěžovatelky N. Č, t. č. Vazební věznice Praha Pankrác, zastoupené Mgr. Terezou Kubalíkovou, advokátkou, sídlem 28. října 1001/3, Praha 1 - Staré Město, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. srpna 2024 sp. zn. 61 To 569/2024, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 20. července 2024 sp. zn. 16 Nt 9215/2024 a usnesení Policie České republiky, Národní protidrogové centrály, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru Praha, ze dne 19. července 2024 č. j. NPC-1943-292/TČ-2023-2200PR, za účasti Městského soudu v Praze, Obvodního soudu pro Prahu 6 a Policie České republiky, Národní protidrogové centrály, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru Praha, jako účastníků řízení, a Městského státního zastupitelství v Praze, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena její práva ústavně zaručená v čl. 32 odst. 1 a 4 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že stěžovatelka je trestně stíhána na základě napadeného usnesení Policie České republiky, Národní protidrogové centrály, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru Praha (dále jen "policejní orgán"), pro spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b), c), odst. 4 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. 3. Obvodní soud pro Prahu 6 (dále jen "obvodní soud") napadeným usnesením rozhodl, že podle § 73b odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, za použití § 68 odst. 1 trestního řádu se stěžovatelka bere do vazby z důvodů § 67 písm. a), b), c) trestního řádu, vazba se započítává ode dne 19. 7. 2024 v 09:52 hod. (I. výrok), podle § 73 odst. 1 písm. b) trestního řádu a contrario se nepřijímá písemný slib stěžovatelky ze dne 20. 7. 2024 (II. výrok), podle § 73 odst. 1 písm. c) trestního řádu a contrario nenahradil vazbu dohledem probačního úředníka (III. výrok) a podle § 73 odst. 1 písm. c) trestního řádu a contrario nenahradil vazbu žádným z předběžných opatření (IV. výrok). 4. Následně Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") napadeným usnesením instanční stížnost stěžovatelky proti usnesení obvodního soudu zamítl podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu. II. Argumentace stěžovatelky 5. Stěžovatelka namítá, že obecné soudy pouze povrchně opakují nesprávné závěry uvedené v usnesení o zahájení trestního stíhání. 6. K materiální podmínce přípustnosti vazby stěžovatelka uvádí, že se nedopustila jednání, které je jí kladeno za vinu. Její trestní stíhání je nezákonné, neboť je založené pouze na nepodložených spekulacích policejního orgánu o jejím spojení s jinými osobami, aniž by existovalo důvodné podezření, že právě ona spáchala skutky popsané ve výrokové části usnesení o zahájení trestního stíhání. V souvislosti s konkrétními skutky, respektive útoky, které měla podle policejního orgánu spáchat, dovozuje, že ve dvou ze tří případů údajného pašování nebyl policejní orgán vůbec schopen jakkoli konkretizovat její trestněprávně relevantní jednání ani trestněprávně relevantní následek, který by jí mohl být přisuzován. 7. Stěžovatelka tvrdí, že její cesty do Peruánské republiky byly pracovního a dobrovolnického rázu a v žádném případě nešlo o cesty iniciované obviněným K. Nebyly jím ani financované a kategoricky odmítá, že by cílem cest bylo zajištění pašování drog. Toto by absolutně znehodnotilo jakoukoliv humanitární myšlenku pomoci ve vyloučených lokalitách Limy, s níž projekt vytvořila a následně i vedla. 8. Spolek X, založila za účelem formalizace možnosti vybírání příspěvků (např. prostřednictvím platformy Donio, kde "již měl předjednanou kampaň" k zajištění peněžních prostředků pro svoji činnost) a "organizaci projektů humanitárního ražení". Právě "dokumentární záměr" a činnost spolku spolu úzce souvisí, kdy zázemí spolku mělo pomoci s produkcí dokumentu určenému k bližšímu seznámení veřejnosti s humanitárním problémem, který chtěla řešit. Policejní orgán, namítá dále stěžovatelka, se nezabýval legitimitou jejích cest a neprověřoval tvrzení, která uplatnila ke své obhajobě. 9. Podle stěžovatelky se policejní orgán dopustil u "prvního skutku" řady spekulací, neboť "neví, od koho a jakým způsobem údajně stěžovatelka převzala láhve, neví, kolik těch láhví údajně mělo být, neví, ani zda v předmětných láhvích byla zakázaná látka a v jaké koncentraci, neví ani v jakém rozsahu měla být údajně odměněna". Má-li být zachována totožnost skutku ve smyslu procesním, je nutné skutek vymezit co do jednání a následku tak, aby bylo po celou dobu zachováno buď samo jednání, nebo alespoň následek tvrzeného skutku. V předmětné věci však pro neurčitost popisu skutku nelze určit, čeho se skutečně měla stěžovatelka dopustit, neboť nebyly naplněny znaky trestného činu. Stěžovatelka se s obviněným K. zná delší dobu, ale pracovně, neboť pro něj a jeho manželku M. K. pracovala na uměleckých projektech. 10. U "druhého skutku" podle stěžovatelky policejní orgán opět vychází ze spekulace, neboť nezjistil, zda a kdo údajné tři láhve vína od údajného distributora kokainu v Peruánské republice převzal a jakým způsobem k tomu mělo dojít. Alarmující je skutečnost, že policejní orgán dovozuje množství kokainu v láhvích pouze na základě odhadu velikosti láhví podle skenovacího zařízení na letišti. Je třeba zdůraznit, že láhve nikdy nebyly policejním orgánem zajištěny, nikdy nebyly zkoumány a nikdy nebylo zjištěno, že by skutečně obsahovaly jakoukoliv zakázanou látku. 11. Jde-li o "třetí skutek", tak jednáním stěžovatelky, které policejní orgán popsal v usnesení o zahájení trestního stíhání, nikdy nemohly být naplněny znaky skutkové podstaty uvedeného zvlášť závažného zločinu, neboť její trestní odpovědnost se dovozuje toliko ze skutečnosti, že zakoupila společně s obviněným R. (svým partnerem), a to pro něho, letenky a plánovala jej vyzvednout po příletu, aby jej odvezla z Prahy zpět do Kutné Hory. Stěžovatelka ani rámcově nikdy nevěděla, že by snad mělo docházet k jakémukoliv pašování drog. 12. Dále stěžovatelka oponuje argumentaci obecných soudů týkající se vazebních důvodů. 13. Podle obecných soudů stěžovatelka měla společně s obviněným R. převézt láhve od vína s bází kokainu 678 g kokainu. Ze spisu jasně vyplývá, že nic takového nebylo zjištěno ani tvrzeno v usnesení o zahájení trestního stíhání. Obecné soudy také nesprávně argumentovaly, že letenky zakoupené zvlášť musí být vždy dražší než letenky zakoupené v rámci navazujícího letu, a odtud dovozovaly, že stěžovatelka odlétala do Peruánské republiky ze zahraničních letišť kvůli vyšší míře konspirace. 14. Stěžovatelka v souvislosti s odposlechy uvádí, že ani jeden ze zachycených rozhovorů mezi ní a obviněným R. (včetně "odkazu na kokain a jakéhosi pana Ch.") nejsou co do jí přičítané trestné činnosti průkazné. 15. Podle stěžovatelky obecné soudy dezinterpretovaly ústavní mantinely volného hodnocení důkazů a vazebního stíhání. Obvodní soud stěžovatelku neupozornil, že zvažuje přistoupit k uvalení koluzní vazby, která s ohledem na § 73 odst. 1 trestního řádu vylučuje možnost nahrazení vazby zárukou, dohledem, předběžným opatřením nebo slibem. 16. Stěžovatelka polemizuje s úvahami obecných soudů týkajícími se předstižné vazby, když zejména zpochybňuje jejich předpoklad, že může mít ukryty prostředky pro útěk a páchání trestné činnosti v zahraničí, neboť v České republice vydělává málo peněz. Podle stěžovatelky jde o "argumentační akrobacii", protože podle orgánů činných v trestním řízení byla tzv. mulou a vyhlášení mezinárodního pátrání v případě jejího útěku by ji tuto údajnou činnost nedovolilo. Přestože byla stěžovatelka ochotna nechat se podrobit omezením spočívajícím v nahrazení vazby, soud tuto možnost nahrazení vazby zvažoval toliko formálně. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 17. Dříve, než se Ústavní soud může zabývat věcným posouzením napadených rozhodnutí, je vždy povinen zkoumat, zda jsou splněny předpoklady řízení stanovené zákonem o Ústavním soudu. 18. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ús