IV.ÚS 2916/19 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 2916/19 ze dne 12. 5. 2020   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Filipa (soudce zpravodaje) a soudců Jaromíra Jirsy a Jiřího Zemánka o ústavní stížnosti stěžovatele A. Š., zastoupeného Mgr. Bc. Martinem Kůsem, advokátem, sídlem Kaprova 42/14, Praha 1 - Staré Město, proti výrokům II a III rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. května 2019 č. j. 96 Co 102/2019-326, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem, jako účastníka řízení, a 1. nezletilé A. J. Š. a 2. M. H. E., jako vedlejších účastnic řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel (dále též "otec") domáhá zrušení v záhlaví uvedených výroků napadeného soudního rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jimi došlo k porušení jeho práv podle čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. Z podané ústavní stížnosti, jakož i z napadených rozhodnutí a vyžádaného soudního spisu vedeného Okresním soudem v Lounech (dále jen "okresní soud") pod sp. zn. 16 Nc 11/2017 se podává, že rozsudkem okresního soudu ze dne 9. 1. 2019 č. j. 16 Nc 11/2017-234 svěřil okresní soud 1. vedlejší účastnici (dále též "nezletilá") do střídavé péče rodičů s intervalem střídání po jednom týdnu tak, že od každého pátku sudého týdne se svěřuje do péče 2. vedlejší účastnice (dále též "matka") a od každého pátku lichého týdne se svěřuje do péče otce. Rodič, jehož péče o nezletilou bude končit, odvede v pátek ráno nezletilou do školy, rodič, jehož péče o nezletilou bude začínat, vyzvedne v pátek odpoledne nezletilou ze školy. Nebude-li daný den probíhat vyučování, dojde k předání a převzetí nezletilé v pátek v 8.00 hodin v P. (výrok I) a určil, že výrok I je předběžně vykonatelný (výrok II). Dále okresní soud uložil matce povinnost platit výživné pro nezletilou počínaje měsícem následujícím po vykonatelnosti rozsudku ve výši 5 000 Kč měsíčně vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám otce (výrok III) a otci povinnost platit výživné pro nezletilou za dobu od 1. 1. 2017 do 31. 8. 2017 ve výši 2 000 Kč měsíčně a počínaje od 1. 9. 2017 ve výši 5 000 Kč měsíčně vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky (výrok IV). Dlužné výživné za období od 1. 9. 2017 do 31. 12. 2018 ve výši 48 000 Kč je otec povinen splácet ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně splatných spolu s běžným výživným počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek (výrok V). Okresní soud upravil styk rodičů s nezletilou během letních prázdnin a vánočních svátků (výrok VI). Právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal okresní soud žádnému z účastníků (výrok VII) a státu přiznal náhradu nákladů řízení proti rodičům s tím, že jsou matka i otec povinni zaplatit České republice každý částku 9 780,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet okresního soudu (výroky VIII a IX). Své rozhodnutí odůvodnil tak, že je v zájmu nezletilé, aby byla svěřena do střídavé péče rodičů, protože neshledal na straně žádného z rodičů žádné závažné překážky, které by střídavé péči bránily. V péči rodičů nebyly shledány žádné závady. Oba rodiče mají zájem o nezletilou pečovat a pro péči o ni mají vytvořeny podmínky. Nezletilá má vytvořeno citové pouto k oběma rodičům. Bydliště rodičů jsou od sebe vzdálena přibližně 10 km, takže nezletilá nebude měnit školské zařízení a bude v kolektivu stejných vrstevníků. Protože nejsou rodiče schopni se dohodnout, upravil okresní soud svým rozhodnutím styk nezletilé s rodiči odlišně během jarních, letních a vánočních prázdnin. Vzhledem k vyhroceným vztahům mezi rodiči upravil místo předávání nezletilé tak, aby k osobnímu kontaktu rodičů docházelo co nejméně. Výživné rodičům určil okresní soud podle jejich majetkových a příjmových poměrů s ohledem na počet jejich vyživovacích povinností. 3. Proti rozsudku okresního soudu podal odvolání otec, a to proti výrokům II, III, IV, V a VI, a též matka, a to proti výrokům I, II, III, IV, V a VI. K tvrzení otce, že nesouhlasí s výší určeného výživného matce, neboť tato prodala nemovitosti a měla utržit přibližně 23 100 694 Kč, matka uvedla, že v minulosti prodala nemovitosti, které vlastnila za částku přesahující 20 000 000 Kč, ale tyto nabyla za částku ve výši přibližně 13 000 000 Kč. Dále zaplatila daň z převodu nemovitosti ve výši 1 000 000 Kč. Rovněž z utržené částky uhradila exekuce otce ve výši přibližně 200 000 Kč a výměnu oken v otcově domě částkou ve výši přibližně 100 000 Kč. K tomu nemovitosti nabyla v době, kdy otce ani neznala. Dále otci hradila dovolené. Její příjem je ve výši 10 500 Kč měsíčně a v dohledné době bude pobírat rodičovský příspěvek ve výši 5 000 Kč měsíčně. 4. Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen "krajský soud") rozhodl napadeným rozsudkem tak, že rozsudek okresního soudu se v napadených výrocích I a II potvrzuje (výrok I). Rozsudek okresního soudu se v napadeném výroku III mění tak, že je matka povinna přispívat na výživu nezletilé částkou ve výši 3 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 1. 2019, která je splatná vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám otce. Dlužné výživné za období od 1. 1. 2019 do 31. 5. 2019 ve výši 15 000 Kč je matka povinna zaplatit ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, které jsou splatné spolu s běžným výživným k rukám otce, vždy do každého 15. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek (výrok II). Rozsudek okresního soudu se v napadených výrocích IV a V mění tak, že je otec povinen pro období od 1. 1. 2017 do 31. 8. 2017 přispívat na výživu nezletilé částkou ve výši 2 000 Kč měsíčně, pro období od 1. 9. 2017 do 31. 12. 2018 částkou ve výši 5 000 Kč měsíčně a s účinností od 1. 1. 2019 částkou ve výši 3 000 Kč měsíčně, která je splatná k rukám matky vždy do každého 15. dne v měsíci předem. Dluh na výživném za období od 1. 1. 2017 do 31. 5. 2019 ve výši 111 000 Kč je otec povinen zaplatit ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně, které jsou splatné spolu s běžným výživným k rukám matky, vždy do každého 15. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek (výrok III). Rozsudek okresního soudu se v napadeném výroku VI mění tak, že úprava běžné péče neplatí v době jarních, letních a vánočních prázdnin a je nahrazena v rozsudku uvedenou úpravou (výrok IV). Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok V). K v ústavní stížnosti napadenému výživnému krajský soud shledal, že se ztotožňuje s výší určeného výživného otci po dobu, kdy byla nezletilá v péči matky, neboť jeho příjmům a majetkovým poměrům odpovídá výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně od 1. 1. 2017, kdy došlo k ukončení společné domácnosti rodičů a ve výši 5 000 Kč měsíčně od nástupu nezletilé na základní školu, tj. od 1. 9. 2017. Jinak je tomu v případě výživného od ledna 2019, kdy rodiče začali praktikovat střídavou péči podle rozsudku okresního soudu. Okresní soud při určení výživného otci nezohlednil situaci, že byla nezletilá svěřena do rovnoměrné střídavé péče, takže měl přiměřeně ponížit výživné určené otci. Jako přiměřené, odpovídající potřebám nezletilé, počtu vyživovacích povinností rodičů a jejich příjmovým a majetkovým poměrům shledal výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně. Otec sice dosahuje vyššího příjmu než matka (téměř 40 000 Kč měsíčně), ale matka si svou odměnu určuje sama a její majetkové poměry umožňují, aby hradila k rukám otce výživné ve stejné výši jako otec k rukám matky. Její společnost sice vykazuje záporný základ daně z příjmu, ale to je způsobeno tzv. daňovými odečty, jinak má společnost příjem z prodeje zboží. Potřeby nezletilé jsou běžné a nejsou zvyšovány např. nepříznivým zdravotním stavem. Počátek povinnosti matky hradit výživné byl určen od data, od kterého rodiče praktikují rovnoměrnou střídavou péči. Dále krajský soud vyměřil oběma rodičům dluh na výživném v případě otce za období od 1. 1. 2017 do 31. 5. 2019 ve výši 111 000 Kč (8 měsíců po 2 000 Kč, 16 měsíců po 5 000 Kč a 5 měsíců po 3 000 Kč). V uvedeném dluhu krajský soud nezohlednil platbu otce ze dne 13. 5. 2019 ani předcházející platby, neboť nebylo prokázáno, že by se jím zaslané finanční prostředky dostaly do dispozice matky. Pokud matka obdržela částku 14 000 Kč zaslanou dne 13. 5. 2019, bude tato platba zohledněna v případném exekučním řízení nebo ji matka sama od dluhu otce odečte. Matce krajský soud vyměřil dluh na výživném v celkové výši 15 000 Kč za období od 1. 1. 2019 do 31. 5. 2019 (5 měsíců po 3 000 Kč), když matka k rukám otce žádné výživné neuhradila. Vzhledem k výši dluhů na výživném umožnil krajský soud rodičům, aby jej uhradil