IV.ÚS 2985/09 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 2985/09 ze dne 11. 1. 2010   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl dne 11. ledna 2010 ve věci ústavní stížnosti P. V., bez právního zastoupení, proti "porušení lidských práv a svobody, vedené Okresním soudem v Bruntále pod čj. 2 T 35/2005" takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Návrhem podaným k poštovní přepravě dne 18. 11. 2009 se P. V. (dále jen "stěžovatel") domáhal, aby Ústavní soud přezkoumal správnost postupu soudů v jeho trestní věci; z obsahu ústavní stížnosti lze dovodit stěžovatelův požadavek na zrušení těch soudních rozhodnutí, v jejichž důsledku odpykává trest odnětí svobody v trvání 6 roků a 6 měsíců. II. Ústavní soud připomíná, že dříve, než přistoupí k věcnému projednání ústavní stížnosti, zkoumá, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Obecným účelem právní úpravy formálních náležitostí a lhůt v citovaném zákoně je zajištění řádného chodu soudnictví a zejména zachování právní jistoty. Účastníci řízení musejí a mohou za běžných okolností počítat s tím, že tato pravidla budou uplatňována. Jednou z podmínek věcného projednání ústavní stížnosti je její podání ve lhůtě stanovené v ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, jehož relevantní část zní takto: "Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práv poskytuje; ... ." V projednávaném případě je z vyžádaného spisu zřejmé, že rozhodnutím o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práv poskytoval a od jehož doručení plynula výše uvedená 60 denní lhůta pro podání ústavní stížnosti, bylo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 11. 2007 č. j. 5 Tdo 1318/2007-691 (jímž bylo odmítnuto stěžovatelovo dovolání pro zjevnou neopodstatněnost) doručené stěžovateli i jeho obhájci 28. 1. 2008; tomuto rozhodnutí předcházel rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 4. 2007 čj. 6 To 4/2007-598, doručený obhájci i stěžovateli dne 22. 5. 2007. Jelikož, jak je výše uvedeno, ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě až dne 18. 11. 2009, jednalo se evidentně o návrh podaný opožděně. S ohledem na neodstranitelnou povahu nedostatku podmínky včasnosti podání návrhu Ústavní soud nevyžadoval odstranění vady ústavní stížnosti spočívající především v absenci právního zastoupení stěžovatele advokátem ve smyslu § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Z výše vyložených důvodů proto Ústavní soud, aniž by se zabýval meritem věci a aniž by se vyjadřoval k důvodnosti ústavní stížnosti, musel předložený návrh odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 11. ledna 2010 Miloslav Výborný, v. r. soudce zpravodaj