IV.ÚS 2993/21 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 2993/21 ze dne 30. 11. 2021   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala (soudce zpravodaje) a soudců Josefa Fialy a Jana Filipa o ústavní stížnosti stěžovatelky PhDr. Ljuby Fiľové, zastoupené JUDr. Jiřím Juříčkem, advokátem, sídlem Údolní 222/5, Brno, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. července 2021 č. j. 22 Cdo 1058/2021-296, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 4. listopadu 2020 č. j. 70 Co 32/2020-271 a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 19. června 2019 č. j. 31 C 209/2017-210 ve znění opravného usnesením Městského soudu v Brně ze dne 24. října 2019 č. j. 31 C 209/2017-221, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Brně a Městského soudu v Brně, jako účastníků řízení, a Vysokého učení technického v Brně, sídlem Antonínská 548/1, Brno, obchodní společnosti SULMENS, s. r. o., sídlem Černická 169, Zvole, obchodní společnosti KPV REALITY BRNO, s. r. o., sídlem Rudolfovská třída 202/88, České Budějovice, a Zdeňky Trojanové, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jimi byla porušena základní práva zakotvená v čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. Z ústavní stížnosti a z napadených rozhodnutí se podává, že stěžovatelka a čtvrtá vedlejší účastnice (dále i jen "žalobkyně") jako oprávněné osoby žádaly o vydání níže uvedených pozemků v restituci. Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad v Brně (dále jen "pozemkový úřad"), rozhodnutím ze dne 14. 6. 2011 č. j. 2232/92/8-RNP rozhodlo, že předmětné pozemky nelze vydat, přestože přešly na stát kupními smlouvami uzavřenými právními předchůdci žalobkyní v tísni za nápadně nevýhodných podmínek [viz § 6 odst. 1 písm. k) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 229/1991 Sb.")]. Protože však jsou části pozemků PK X1 a PK X2 zastavěny, případně jde o plochu se stavbou bezprostředně související a k jejímu provozu nezbytně nutnou, nelze předmětnou část pozemků vydat podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 229/1991 Sb. Stěžovatelka a čtvrtá vedlejší účastnice se pak domáhaly nahrazení tohoto rozhodnutí správního orgánu rozhodnutím soudu podle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále "o. s. ř."). 3. Městský soud v Brně (dále jen "městský soud") rozsudkem ze dne 11. 2. 2015 č. j. 61 C 138/2011-60 rozhodl, že stěžovatelka a čtvrtá vedlejší účastnice jsou vlastníky každá ideální 1/3 pozemku p. č. PK X1 v k. ú. Královo Pole, které odpovídají částem pozemků p. č. KN X3, X4, X5 v k. ú. Medlánky a dále částí pozemku p. č. PK 622/2 v k. ú. Královo Pole, odpovídající nyní částem pozemků p. č. KN X6, X7, X8, X9, X10, X11, X12 v k. ú. Medlánky, kdy tento rozsudek v dotčeném rozsahu nahradil rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu v Brně ze dne 14. 6. 2011 č. j. 113187/2011-MZE-130754 2232/92/8-RNP (výrok II.). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok I.). Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno-město, rozhodnutím ze dne 5. 2. 2016 č. j. V-356/2016-702-2 návrh stěžovatelky a čtvrté vedlejší účastnice na vklad vlastnického práva k výše uvedeným pozemkům na základě rozsudku městského soudu ze dne 11. 2. 2015 č. j. 61 C 138/2011-60 zamítl s odůvodněním, že z rozsudku není patrné, o které části tam uvedených pozemků jde. Vklad je navržen k celému pozemku p. č. X6, ale podle rozsudku je vlastnictví určeno jen k jeho části, ale není patrno, ke které jeho části. Stěžovatelka a čtvrtá vedlejší účastnice poté žalovaly osoby, evidované v katastru nemovitostí jako vlastníci pozemků, o jejichž části jde, o určení, že jsou vlastníky každá ideální 1/3 pozemků vymezených v žalobě. 4. Napadeným rozsudkem Městský soud v Brně (dále jen "městský soud") zamítl návrh stěžovatelky a čtvrté vedlejší účastnice, aby vůči prvnímu vedlejšímu účastníkovi jako prvnímu žalovanému bylo určeno, že stěžovatelka a čtvrtá vedlejší účastnice jsou vlastníky každá ideální 1/3 pozemku p. č. KN X13, ostatní plocha, jiná plocha o výměře 102 m2, představující část pozemku p. č. KN X7 označenou písmenem b) a část pozemku p. č. KN X8 označenou písmenem a), v k. ú. Medlánky, a pozemku p. č. KN X12 ostatní plocha, jiná plocha o výměře 1773 m2, představující část pozemku p. č. KN X11 v k. ú. Medlánky, obě odpovídající části pozemku dříve označeného jako p. č. PK X2 v k. ú. Královo Pole (výrok I.), zamítl návrh stěžovatelky a čtvrté vedlejší účastnice, aby bylo vůči druhé vedlejší účastníci jako druhé žalované určeno, že stěžovatelka a čtvrtá vedlejší účastnice jsou vlastníky každá ideální 1/3 pozemku p. č. KN X14, ostatní plocha, jiná plocha o výměře 563 m2, představující část pozemku p. č. KN X15, zapsanou na LV č. X16 pro obec Brno, v k. ú. Medlánky, odpovídající části pozemku dříve označeného jako p. č. PK X2 v k. ú. Královo Pole (výrok II.), zamítl návrh stěžovatelky a čtvrté vedlejší účastnice, aby bylo vůči třetí vedlejší účastnici jako třetí žalované určeno, že stěžovatelka a čtvrtá vedlejší účastnice jsou vlastníky každá ideální 1/3 pozemku p. č. KN X17, ostatní plocha, manipulační plocha o výměře 1121 m2, představující část pozemku p. č. KN X3, zapsaného na LV č. X18 v k. ú. Medlánky, pozemku p. č. KN X19 ostatní plocha, manipulační plocha o výměře 524 m2, představující část pozemku p. č. KN X4, v k. ú. Medlánky, pozemku p. č. KN X20, zastavěná plocha, o výměře 372 m2, představující část pozemku p. č. KN X21 v k. ú. Medlánky, všechny odpovídající části pozemku dříve označeného jako p. č. PK X1 v k. ú. Královo Pole (výrok III.). Výroky IV. až VI. městský soud rozhodl o nákladech řízení. Při řešení střetu vlastnického práva stěžovatelky a čtvrté vedlejší účastnice a vlastnického práva prvního vedlejšího účastníka dospěl městský soud k závěru, že s ohledem na dosavadní využití předmětných pozemků je nereálné, aby stěžovatelka a čtvrtá vedlejší účastnice mohly v plném rozsahu realizovat své vlastnické právo, neboť pozemky jsou funkčně provázány s budovami a pozemky, které náleží do oploceného areálu prvního vedlejšího účastníka. U druhé vedlejší účastnice dospěl soud k závěru, že její právní předchůdkyně obchodní společnost PLASMACENTRUM, spol. s r. o., nabyla tento pozemek do vlastnictví před uplatněním restitučního nároku stěžovatelky a čtvrté vedlejší účastnice, a proto na tuto situaci nelze aplikovat blokační paragraf. Při řešení střetu vlastnického práva stěžovatelky a čtvrté vedlejší účastnice a vlastnického práva druhé vedlejší účastnice dospěl městský soud k závěru, že druhá vedlejší účastnice předmětný pozemek užívá, pozemek je funkčně provázán s budovami a pozemky, které náleží do jí užívaného oploceného areálu. Ohledně třetí vedlejší účastnice městský soud dovodil, že předmětné pozemky se nachází v jejím areálu, kdy přístup k nim je realizován přes uzavřený areál branou a závorou. Třetí vedlejší účastnice je vlastníkem předmětných pozemků na základě smlouvy o převodu nemovitosti do základního kapitálu společnosti ze dne 19. 7. 2006, právní předchůdkyně třetí vedlejší účastnice obchodní společnost Winston International, a. s., nabyla tyto pozemky prohlášením vkladatele ze dne 21. 11. 1997 s právními účinky vkladu ke dni 2. 1. 1998. Městský soud dovodil, že námitka vydržení vznesená třetí vedlejší účastnicí, je důvodná. Přestože nabyla předmětné pozemky od nevlastníka, stejně jako její právní předchůdkyně, s ohledem na porušení blokačního paragrafu, je třetí vedlejší účastnice vlastníkem předmětných pozemků na základě vydržení. Střet vlastnických práv stěžovatelky a čtvrté vedlejší účastnice a vlastnického práva třetí vedlejší účastnice městský soud rozhodl v její prospěch, a to ze stejných důvodů jako u prvního vedlejšího účastníka. 5. Proti rozsudku městského soudu podaly stěžovatelka a čtvrtá vedlejší účastnice odvolání. Napadeným rozsudkem Krajského soudu v Brně (dále jen "krajský soud") byl rozsudek městského soudu ve výrocích I. až IV. potvrzen (výrok I.). Výroky II. až VI. bylo rozhodnuto o nákladech prvostupňového a odvolacího řízení. Krajský soud v odůvodnění svého rozhodnutí shodně s městským soudem poukázal na to, že mezi stranami bylo nesporné, že žádný z žalovaných vedlejších účastníků nebyl účastníkem restitučního řízení, a proto se v posuzovaném případě uplatní zásada, že konstitutivní rozsudek městského soudu ze dne 11. 2. 2015 č. j. 61 C 138/2011-60 se nemůže dotknout práv žalovaných vedlejších účastníků, neboť tito nebyli účastníky řízení, ve kterém bylo vydáno (§ 159a odst. 1 o. s. ř.). Krajský soud se nejprve zabýval tím, zda je vý