IV.ÚS 3013/21 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 3013/21 ze dne 23. 11. 2021   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Pavla Šámala a soudců Josefa Fialy a Jana Filipa (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatelek 1. J. D. a 2. G. D., zastoupených Mgr. Renátou Prosickou, advokátkou, sídlem Tyršova 498/31, Ostrava, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 30. července 2021 č. j. 70 Co 136/2020-1828, za účasti Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci, jako účastníka řízení, a M. D., jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se 1. stěžovatelka (dále též "matka") a 2. stěžovatelka (dále též "dcera") domáhají zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jím došlo k porušení jejich ústavně zaručených práv podle čl. 10 odst. 2 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. Z ústavní stížnosti, jakož i z napadeného rozhodnutí se podává, že rozsudkem Okresního soudu v Olomouci (dále jen "okresní soud") ze dne 20. 1. 2020 č. j. 0 P 375/2006-1572 bylo rozhodnuto o návrhu vedlejšího účastníka (dále též "otec") na snížení výživného pro tehdy nezletilou dceru (nabyla zletilosti) tak, že výživné stanovené otci pro dceru naposledy rozsudkem okresního soudu ze dne 23. 6. 2015 č. j. 0 P 375/2006-1057 ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci (dále jen "krajský soud") ze dne 2. 3. 2016 č. j. 70 Co 463/2015-1229 ve výši 40 000 Kč měsíčně (25 000 Kč k rukám matky a 15 000 Kč na účet dcery) se snižuje na částku 18 000 Kč měsíčně s účinností od 10. 8. 2017, a určil, že výživné je splatné k rukám matky vždy do každého prvého dne v měsíci předem (výrok I). Dále rozhodl, že výživné, které se stane splatným od 1. 2. 2020 do konce kalendářního měsíce, v němž bude rozsudek doručen otci, je otec povinen zaplatit k rukám matky do tří dnů od doručení rozsudku (výrok II), a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). 3. Okresní soud dospěl k tomu, že od poslední úpravy výživného došlo u otce k podstatné změně poměrů, spočívající v tom, že od 10. 8. 2017 byl čtyři měsíce hospitalizován a byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti s diagnózou biliární akutní pankreatitida s následným rozvojem diabetes mellitus, což vedlo k poklesu pracovní schopnosti otce o 55 % a k přiznání invalidity II. stupně. Posudkem o invaliditě bylo prokázáno, že jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, kdy otec může vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen v podstatně menším rozsahu a intenzitě. V době předchozího rozhodování soudu otec dosahoval jako konzultant v mezinárodním obchodu celkového měsíčního příjmu minimálně ve výši 300 000 Kč; pro svůj zdravotní stav však již nyní tuto činnost vykonávat nemůže, přičemž výrazný pokles v jeho příjmech byl potvrzen též předloženými daňovými přiznáními. K ostatním majetkovým poměrům otce okresní soud uvedl, že k výraznějším změnám v mezidobí nedošlo. Otec je i nadále vlastníkem tří nemovitostí v celkové minimální hodnotě zhruba 55 000 000 Kč; uvedené nemovitosti jsou však aktuálně postiženy v rámci exekuce, a otec tak s nimi nemůže nakládat. V osobních poměrech rovněž nedošlo ke změnám, otec má nadále vyživovací povinnost ke dvěma dětem, žije s družkou a má nově zvýšené výdaje se svým zdravotním stavem. Poměry matky se rovněž nezměnily, jde-li však o dceru, které bylo v době rozhodování 16 let, došlo k nárůstu jejích potřeb v souvislosti s přirozeným vývojem. Při stanovení konkrétní výše výživného okresní soud vycházel z poklesu pracovní schopnosti otce ve shora uvedeném rozsahu, přičemž současně zohlednil, že otcovy majetkové poměry jsou i nadále nadstandardní. 4. K odvolání matky krajský soud rozsudek okresního soudu rozsudkem ze dne 20. 7. 2020 č. j. 70 Co 136/2020-1655 změnil tak, že úprava výživného pro dceru se v části týkající se výživného splatného k rukám matky mění tak, že výživné se snižuje z částky 25 000 Kč měsíčně na částku 20 000 Kč měsíčně s účinností od 10. 8. 2017; ve zbývající části se úprava výživného nemění (výrok I). Dále bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). 5. Krajský soud rekapituloval, že okresní soud výživné snížil o 55 %, neboť pracovní schopnost otce podle posudku o invaliditě poklesla právě o 55 %. Popsaným postupem však okresní soud nepřípustně přecenil pokles pracovní schopnosti otce, aniž komplexně posoudil vliv této změny na jeho celkové poměry. Krajský soud připomněl, že již při svém předchozím rozhodování vycházel nejen z příjmů otce, ale zejména z celkové sumy jeho nemovitého majetku, přičemž další hodnotný movitý majetek měl tehdy otec zamlčet. Otec nadále vlastní tři nemovitosti, jejichž hodnota v roce 2019 činila 58 000 000 Kč. Ačkoliv otec na jedné straně poukazoval na nižší hodnotu hotelu, v němž provozuje svou podnikatelskou činnost (15 500 000 Kč namísto cca 30 000 000 Kč podle soudem zadaného znaleckého posudku), přehlížel na straně druhé vyšší hodnotu rodinného domu v D. určenou znaleckým posudkem, který si nechal sám vypracovat na podporu návrhu na částečné zastavení exekuce (23 000 000 Kč namísto 17 000 000 Kč). Otcova životní úroveň zůstala rovněž nadstandardní, jak co se týče kvality bydlení, tak povahy volnočasových aktivit (golf), přičemž jeho životní úroveň navíc významně ovlivňuje jeho manželka - advokátka (pozn. Ústavního soudu: v mezidobí mezi rozsudkem okresního soudu a krajského soudu uzavřel otec s jeho družkou manželství). Snížení příjmů otce tak bylo výrazně kompenzováno celkovou sumou jeho nemovitého majetku; rovněž schopnost podnikat otci zůstala, i když pouze částečně, zachována a otec je nadále schopen splácet úvěry, byť za pomoci blízkých osob, jakož i půjčky od rodičů a bývalé partnerky. Podle krajského soudu bylo s ohledem na nadstandardní celkové poměry otce namístě snížit výši výživného toliko o částku 5 000 Kč měsíčně ze spotřební složky výživného. 6. K ústavní stížnosti otce rozhodl Ústavní soud nálezem ze dne 16. 3. 2021 sp. zn. III. ÚS 3001/20 (tato i všechna dále uvedená rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz), že posledně uvedeným rozsudkem krajského soudu bylo porušeno právo otce na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a tento rozsudek zrušil. Ústavní soud přisvědčil těm námitkám otce, které se týkaly nedostatků odůvodnění rozsudku krajského soudu, když některé závěry krajského soudu (zejména týkající se majetkové situace otce) nebyly přezkoumatelným způsobem odůvodněny. 7. V následném řízení změnil krajský soud napadeným rozsudkem rozsudek okresního soudu ze dne 20. 1. 2020 č. j. 0 P 375/2006-1572 tak, že výživné stanovené otci pro dceru naposledy rozsudkem okresního soudu ze dne 23. 6. 2015 č. j. 0 P 375/2006-1057 ve znění rozsudku krajského soudu ze dne 2. 3. 2016 č. j. 70 Co 463/2015-1229 ve výši 40 000 Kč měsíčně se snižuje na částku 18 000 Kč měsíčně s účinností od 10. 8. 2017, na částku 32 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 1. 2020 a na částku 27 000 Kč měsíčně s účinností od 13. 9. 2020 nadále. Výživné, které dospěje od 1. 8. 2021 do konce měsíce, v němž rozsudek bude doručen, je otec povinen zaplatit dceři do tří dnů od doručení rozsudku. Běžné výživné je otec povinen platit dceři do každého prvého dne v měsíci (výrok I). Dále krajský soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II). 8. Krajský soud odůvodnil změnu výživného (snížení na 18 000 Kč měsíčně) v období od 10. 8. 2017 do 31. 12. 2019 v bodě 22 napadeného rozsudku zejména s ohledem na nepříznivé hospodářské výsledky podnikání otce způsobené zjevně jeho zdravotní indispozicí. Dále pak odůvodnil následné zvýšení výživného (na částku 32 000 Kč měsíčně) v období od 1. 1. 2020 do 12. 9. 2020 v bodě 23 napadeného rozsudku, kdy toto zvýšení bylo reakcí na opětovně změněnou příjmovou situaci otce tentokrát v kladném slova smyslu, kdy otec v podnikání dosáhl druhého nejlepšího hospodářského výsledku od roku 2015. Konečně pak odůvodnil poslední změnu výživného (snížení na 27 000 Kč měsíčně) od 13. 9. 2020 nadále, kdy tato změna je indikována podstatnou změnou v osobních poměrech otce danou zvýšením počtu jeho vyživovacích povinností v důsledku narození jeho třetího dítěte. Ve všech třech etapách vycházel krajský soud z příjmové situace otce v kombinaci s dalšími souběžnými zákonnými určovateli, jimiž na jeho straně jsou majetkové poměry a životní úroveň, což rozvedl v bodech 26 a 27 napadeného rozsudku. II. Argumentace stěžovatelek 9. Stěžovatelky mají za to, že nebyl dán objektivní důvod pro soudem stanovené termíny i výši výživného, kdy toto b