IV.ÚS 3056/20 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 3056/20 ze dne 22. 12. 2020   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Filipa a soudců Josefa Fialy a Pavla Šámala (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti obchodní společnosti BOHEMIA SILVER, s. r. o., sídlem Opletalova 1015/55, Praha 1 - Nové Město, zastoupené JUDr. Janem Nekolou, advokátem, sídlem Opletalova 1015/55, Praha 1 - Nové Město, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. září 2020 č. j. KSCB 26 INS 27546/2019, 2 VSPH 1021/2020-B-295, za účasti Vrchního soudu v Praze jako účastníka řízení, a obchodních společností 1) Mladá fronta, a. s., sídlem Mezi Vodami 1952/9, Praha 4 - Modřany, 2) Lion Sport, s. r. o., sídlem Růžová 950/15, Praha 1 - Nové Město, 3) Hobson Pro Real, a. s., sídlem Vrchlického 88/58, Praha 5 - Kosíře, 4) Jaromír Soukup Consulting, s. r. o., sídlem Mikuleckého 1311/8, Praha 4 - Braník, 5) PAD GROUP, a. s., sídlem U Svornosti 552/5c, Praha - Dolní Měcholupy, a 6) DJP Consulting SE, sídlem Salvátorská 1092/10, Praha 1 - Staré Město, a 7) Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí 1. Stěžovatelka se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím došlo k porušení jejího ústavně zaručeného práva podle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. 2. Z ústavní stížnosti a doručených písemností se podává, že dne 23. 4. 2019 byl na zpravodajském portálu Euro, provozovaným vedlejší účastnicí 1), zveřejněn článek "Českobudějovický soudce Strnad čelí kritice. Měl porušit základní procesní pravidla." Uvedený článek obsahuje tvrzení o "nestandardním postupu" soudce Zdeňka Strnada při vedení soudních řízení, zejména v řízení vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích (dále jen "krajský soud") s obchodní společností HEAVY MACHINERY SERVICES, a. s. (dříve také pod obchodní firmou Lounské strojírny, spol. s r. o., či LEGIOS, a. s., dále jen "společnost HMS") pod sp. zn. KSCB 26 INS 29347/2013. Soudce Zdeněk Strnad dne 27. 5. 2019 reagoval na uvedený článek předžalobní výzvou. Články s obdobným obsahem byly zveřejněny i v jiných médiích. 3. Dne 27. 11. 2019 zahájil krajský soud insolvenční řízení s vedlejší účastnicí 1) jako dlužnicí pod sp. zn. KSCB 26 INS 27546/2019. Ve věci rozhodoval samosoudce Zdeněk Strnad (dále jen "rozhodující soudce"). Stěžovatelka a další obchodní společnosti uvedené v záhlaví se insolvenčního řízení účastnily jako věřitelky. Dne 10. 12. 2019 vyhotovil rozhodující soudce úřední záznam, ve kterém upozornil na okolnosti vydání uvedených článků a své reakce na ně. Uvedl, že se ve věci necítí být podjatý. Rozhodující soudce dále tvrdil, že předžalobní výzvu zaslal i vydavatelům jiných periodik, kteří "také vycházeli z nepravdivých a záměrně zkreslených informací". Podle rozhodujícího soudce bylo účelem jeho postupu "upuštění od této mediální kampaně s možností zahájení soudního sporu na ochranu osobnosti." Redaktor uvedeného článku, ani deník Euro " v[e] ... věci ... nepokračovali", a proto rozhodující soudce proti vedlejší účastnici 1) neinicioval žádné soudní řízení; šlo o dostatečnou reakci na ochranu jeho práv. Úspěšně se u soudu domohl omluvy pouze proti vydavateli periodika Forum24. Podle rozhodujícího soudce nemůže být důvodem podjatosti ani to, že vedlejší účastnice 1) požadovala dříve po krajském soudu a dalších subjektech informace o jeho osobě podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. 4. Dne 15. 5. 2020 v 9:55 hodin byla krajskému soudu do datové schránky doručena námitka podjatosti rozhodujícího soudce vznesená právní předchůdkyní vedlejší účastnice 5). Podle ní existují pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k vedlejší účastnici 1) [insolvenční dlužnici]. Zaprvé, uvedené články v rozhodujícím soudci vyvolaly "negativní vnitřní prožitky", což dokládá jeho reakce na ně ("předžalobní upomínky, soudní spor, trestní oznámení"). Zadruhé, vedlejší účastnice 1) požadovala od různých subjektů informace o rozhodujícím soudci, neboť prověřovala, zda rozhodující soudce "neporušuje platné právo a pracovněprávní předpisy". 5. Téhož dne se ve věci konalo přezkumné jednání a schůze věřitelů. Jednání bylo zahájeno v 11:56 hodin a skončilo ve 3:58 hodin následujícího dne. 6. Krajský soud následně usnesením ze dne 16. 5. 2020 č. j. KSCB 26 INS 27546/2019-B-187 zamítl návrh na povolení reorganizace a prohlásil konkurs na majetek vedlejší účastnice 1). Z uvedeného usnesení se rovněž podává, že krajský soud námitku podjatosti nepovažoval za důvodnou, neboť zaprvé, rozhodující soudce trestní oznámení proti vedlejší účastnici 1) nepodával, trestní řízení neinicioval a není mu známo, zda je vedeno. Zadruhé, rozhodující soudce sice vedlejší účastnici 1) a dalším obchodním společnostem zasílal předžalobní výzvu, avšak další kroky k ochraně svého práva nečinil. Zatřetí, uvedené okolnosti "otevřeně a napřímo" uvedl v úředním záznamu ze dne 10. 12. 2019 založeném ve spisu a zveřejněným v insolvenčním rejstříku. Vzhledem k tomu, že námitka podjatosti byla krajskému soudu doručena před zahájením přezkumného jednání, postupoval krajský soud podle § 15b odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), a nepředložil věc s vyjádřením nadřízenému soudu s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2003 sp. zn. 29 Odo 714/2002 a ze dne 30. 1. 2012 sen. zn. 29 NSČR 75/2011. Krajský soud rovněž uvedl, že se k uplatněným námitkám vyjádří spolu s předložením odvolání proti uvedenému rozhodnutí Vrchnímu soudu v Praze (dále jen "vrchní soud") jako nadřízenému soudu. 7. Vrchní soud k odvolání několika věřitelek a vedlejší účastnice 1) v záhlaví uvedeným usnesením zrušil shora uvedené usnesení krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Rovněž rozhodl, že rozhodující soudce je vyloučen z projednávání a rozhodnutí ve věci od počátku řízení. Podle vrchního soudu existují důvodné pochybnosti o nepodjatosti rozhodujícího soudce vůči vedlejší účastnici 1), přičemž "hlavním důvodem" je "rozepře s [vedlejší účastnicí 1)] krátce před zahájením daného insolvenčního řízení v souvislosti s publikací článku vyjadřujícího se kriticky k osobě a činnosti soudce". Vedlejší účastnice 1) dodnes dotčený článek publikuje, konkrétní nároky uvedené v předžalobní výzvě rozhodujícího soudce uspokojeny nebyly. Těžko si lze představit situaci, kdy rozhodující soudce ve věci postupuje nezaujatě, připustil-li sám, že uvedený článek vnímal jako poškozující jeho osobu, nezávislost rozhodování jeho a celé justice. Není rozhodná samotná publikace kritického článku k osobě soudce. V nyní posuzované věci však konflikt mezi vedlejší účastnicí 1) a rozhodujícím soudcem zůstal nevyřešen. 8. Podle vrchního soudu uvedené podporuje rovněž "obsah, průběh a délka jednání" ve věci dne 15. 5. 2020 a v den následující. Z uvedeného plyne záměr rozhodujícího soudce rozhodnout o podaném návrhu "za každou cenu", aby nebyl nucen při odročení jednání předložit námitku podjatosti nadřízenému soudu. U nestranného soudce jde o postup "racionálně nevysvětlitelný". Vedení jednání ve dnech 15. 5. 2020 a v den následující nerespektovalo základní lidské potřeby, ani základní zásady soudního řízení. II. Argumentace stěžovatelky 9. Stěžovatelka nesouhlasí s vyloučením rozhodujícího soudce v nyní posuzované věci. Stěžovatelka nejprve tvrdí, že díky aktivnímu přístupu rozhodujícího soudce v insolvenčním řízení se společností HMS se podařilo odhalit její vlastnickou strukturu a urychlit účel insolvenčního řízení. Uvedené články kritické k osobě rozhodujícího soudce proto byly reakcí ovládajících osob společnosti HMS na jeho postup v řízení. Proti uvedeným článkům se ohradil i tehdejší ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (viz jeho veřejně dostupnou tiskovou zprávu ze dne 15. 3. 2019). Stěžovatelka rovněž upozorňuje na to, že společnost HMS a vedlejší účastnice 1) jsou ovládány panem Františkem Savovem, v obou insolvenčních řízeních subjekty spřízněné s touto osobou činily účelové a obstrukční úkony. 10. Dalším takovým úkonem je námitka podjatosti právní předchůdkyně vedlejší účastnice 5) v nyní posuzované věci. Zaprvé, procesní postup rozhodujícího soudce na schůzi věřitelů dne 15. 5. 2020 a dne následujícího nemůže být důvodem pro vyloučení soudce podle § 14 odst. 4 o. s. ř. Dlouhé ústní jednání bylo motivováno rychlým zajištěním účelu insolvenčního řízení. Také v insolvenčním řízení se společností HMS rozhodující soudce vedl jednání do pozdních nočních hodin, avšak bez konkrétních procesních následků. Zadruhé, závěr vrchního soudu, že spor mezi rozhodujícím soudcem a vedlejší účastnicí 1) je dosud neurovnán, je pouhou spekulací. Vrchní soud ve svém dů