IV.ÚS 310/24 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 310/24 ze dne 14. 2. 2024   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy (soudce zpravodaje) a soudců Milana Hulmáka a Zdeňka Kühna o ústavní stížnosti stěžovatele Jana B. (jedná se o pseudonym), t. č. Vazební věznice Hradec Králové, zastoupeného Mgr. Vojtěchem Jiránkem, advokátem, sídlem Žižkova 498, Trutnov, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. ledna 2024 č. j. 11 To 330/2023-29 a usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 6. prosince 2023 č. j. 0 Nt 229/2023-9, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Trutnově, jako účastníků řízení, a Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové a Okresního státního zastupitelství v Trutnově, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi byla porušena jeho práva ústavně zaručená v čl. 2 odst. 3 a 4 Ústavy a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Stěžovatel požádal (s odvoláním na § 71d odst. 1 zákona o Ústavním soudu; pozn. správně má být "§ 39 zákona o Ústavním soudu"), aby Ústavní soud projednal jeho ústavní stížnost mimo pořadí, ve kterém ji obdržel, a (podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu) navrhl, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadených rozhodnutí. 2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje, Územního odboru Trutnov, Oddělení obecné kriminality, Služby kriminální policie a vyšetřování, odloučeného pracoviště ve Dvoře Králové nad Labem (dále jen "policejní orgán"), bylo zahájeno trestní stíhání stěžovatele pro zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1 a odst. 2 písm. d) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, kterého se měl dopustit tím, že od přesně nezjištěné doby, nejméně od října 2022 do doby svého vykázání dne 28. 11. 2023 v bytě své babičky (dále jen "poškozená"), který společně obývali, vždy pod vlivem alkoholu a omamných látek, ji opakovaně slovně vulgárně napadal, následně ji začal fyzicky napadat, kdy ji udeřil pěstí ruky do vlasové části hlavy, kopl ji do pravého kolene, uhodil jí do kořene prstu pravé ruky, a tímto svým jednáním jí po celém těle způsoboval podlitiny a modřiny a jednání vystupňoval tak, že poškozené vyhrožoval, že ji vyhodí z jejího bytu, že půjde do ústavu, a také jí vyhrožoval fyzickým násilím, kdy tyto slovní útoky probíhaly každý den, fyzické útoky v intervalu asi jednou za čtrnáct dní a následně v intervalu jednou za týden, přičemž při fyzickém napadení, ke kterému došlo dne 8. 5. 2023 způsobil poškozené otřes mozku, pohmožděniny, oděrky předloktí, což si vyžádalo lékařské ošetření a následnou hospitalizaci od 8. 5. 2023 do 12. 5. 2023. Dále svým jednáním poškodil zařízení bytu, kdy rozbil obrazovku televizoru, čímž způsobil poškozené škodu na majetku ve výši nejméně 1 000 Kč, a rovněž způsobil dosud nevyčíslenou škodu Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky za náklady spojené s ošetřením a léčením poškozené. 3. Okresní soud v Trutnově (dále jen "okresní soud") napadeným usnesením k návrhu státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Trutnově podle § 68 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, z důvodu uvedeného v § 67 písm. c) trestního řádu vzal stěžovatele do vazby, podle § 73 odst. 1 písm. a) trestního řádu rozhodl, že nabízená písemná záruka matky stěžovatele jako náhrada za vazbu se nepřijímá. Podle § 88c písm. g) trestního řádu za užití § 88j trestního řádu návrh stěžovatele na nařízení předběžného opatření, spočívajícího v zákazu užívání, držení, nebo přechovávání alkoholických nápojů, nebo jiných návykových látek, a podle § 88c písm. a) trestního řádu za užití § 88d trestního řádu se návrh stěžovatele na nařízení předběžného opatření, spočívajícího v zákazu styku s poškozenou, zamítl. Podle § 72a odst. 4 trestního řádu se vazba započítává ode dne 4. 12. 2023 od 8:25 hodin. 4. Krajský soud v Hradci Králové (dále jen "krajský soud") napadeným usnesením k instanční stížnosti stěžovatele podle § 149 odst. 1 písm. a) trestního řádu usnesení okresního soudu zrušil v celém rozsahu a nově rozhodl, že podle § 68 odst. 1 trestního řádu z důvodu uvedeného v § 67 písm. c) trestního řádu se stěžovatel bere do vazby, a - stejně jako okresní soud - nepřijal nabízenou písemnou záruku a zamítl stěžovatelovy návrhy na nařízení předběžných opatření. Dále rozhodl, že vazba se započítává od okamžiku zadržení tj. ode dne 4. 12. 2023 od 10:00 hodin. II. Argumentace stěžovatele 5. Stěžovatel namítá, že v rozporu § 77 odst. 1 trestního řádu nebyl státní zástupkyní ve lhůtě 48 hodin od zadržení odevzdán okresnímu soudu s návrhem na vzetí do vazby. Upozorňuje, že podle úředního záznamu o zajištění byl omezen na osobní svobodě dne 28. 11. 2023 v 19:50 hodin, a to podle zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Ještě téhož dne ve 21:15 hodin byl ale ze zajištění propuštěn, čímž skončilo omezení jeho osobní svobody. 6. Stěžovatel souhlasí se započítáním vazby ode dne 4. 12. 2023 od 8:25 hodin, jak při zohlednění výše zmíněného omezení na svobodě učinil v napadeném usnesení okresní soud. Lhůta 48 hodin podle § 77 odst. 1 trestního řádu v tomto případě skončila dne 6. 12. 2023 v 8:25 hodin. Stěžovatel však v této lhůtě nebyl odevzdán okresnímu soudu. Stěžovatel se nacházel v cele předběžného zadržení na obvodním oddělení Policie České republiky v Trutnově a k okresnímu soudu byl dodán policejní eskortou, nikoliv vězeňskou službou, až dne 6. 12. 2023 v 10:39 hodin, jak vyplývá z protokolu o vazebním zasedání. Podle stěžovatele musejí být podmínky stanovené v § 77 odst. 1 trestního řádu splněny kumulativně, což v tomto případě splněno nebylo. Státní zástupkyně pouze podala dne 6. 12. 2023 v 7:40 hodin návrh na vzetí stěžovatele do vazby. 7. I v případě, že zápočet vazby byl učiněn správně krajským soudem (který omezení na svobodě dne 28. 11. 2023 nepovažoval za relevantní pro posouzení běhu lhůty podle § 77 odst. 1 trestního řádu) v termínu ode dne 4. 12. 2023 od 10:00, pak by konec lhůty stanovené v § 77 odst. 1 trestního řádu připadal na 6. 12. 2023 v 10:00. Vazební zasedání započalo dne 6. 12. 2023, avšak až v 10:39 hodin, tudíž lhůta nebyla dodržena. Založil-li krajský soud své posouzení dodržení lhůty stanovené trestním řádem na "ustálené praxi, že soudu je předán písemný materiál s tím, že tímto se obviněný současně dostává do jeho dispozice", pak tím zásadně porušil čl. 2 odst. 3 a 4 Ústavy. Platí, že i kdyby uvedená praxe existovala, zcela jistě by nemohla mít vyšší váhu než zákon, resp. podmínky, které stanoví zákon. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 8. Jde-li o usnesení okresního soudu, které zrušil krajský soud, k rozhodování o jeho ústavnosti není Ústavní soud příslušný (není povolán eventuálně je zrušit podruhé). 9. Ústavní soud dále shledal, že ústavní stížnost v části směřující vůči usnesení krajského soudu byla podána včas oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v nichž bylo vydáno toto rozhodnutí. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a contrario). IV. Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti 10. Ústavní soud následně posoudil stěžovatelovu ústavní stížnost v její části směřující proti usnesení krajského soudu (§ 42 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu). 11. V nálezu ze dne 1. 8. 2017 sp. zn. III. ÚS 1447/17 (N 136/86 SbNU 293) Ústavní soud reagoval na námitku opírající se o komentářovou literaturu (Langášek, T., in Wagnerová, E.; Šimíček, V.; Langášek, T; Pospíšil, I. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012, s. 235, č. 41), podle níž je § 77 odst. 1 trestního řádu nepřesný a nepředvídatelný a jeho výklad vede ke zcela protichůdným názorům na povinnost fyzicky předvést zadrženou osobu před soudce v nejzazší lhůtě 48 hodin. Ústavní soud konstatoval, že tato námitka je zjevně neopodstatněná, protože § 77 odst. 1 trestního řádu není nepřesný ani nepředvídatelný, jak se domnívá stěžovatel, neboť uvedený komentář, z něhož stěžovatel cituje, představuje z hlediska praxe, teorie i judikatury Ústavního soudu zjevný interpretační exces. Ústavní soud aproboval výklad předmětnéh