IV.ÚS 3102/08 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 3102/08 ze dne 12. 7. 2010 N 142/58 SbNU 183 K volebnímu právu osob omezených či zbavených způsobilosti k právním úkonům   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedy senátu Miloslava Výborného a soudců Vlasty Formánkové a Michaely Židlické - ze dne 12. července 2010 sp. zn. IV. ÚS 3102/08 ve věci ústavní stížnosti J. S. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 12. 2008 č. j. 29 Ca 267/2008-45, kterým byl zamítnut návrh na provedení oprav ve stálém seznamu voličů vymazáním poznámky o překážce výkonu stěžovatelova volebního práva, za účasti Krajského soudu v Brně jako účastníka řízení a Úřadu městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora jako vedlejšího účastníka řízení. I. Ústavní stížnost se zamítá. II. Návrh na zrušení ustanovení § 2 písm. b) zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, se odmítá. III. Při rozhodování o zbavení či omezení způsobilosti fyzické osoby k právním úkonům jsou obecné soudy povinny zvlášť posuzovat i to, zda je konkrétní osoba schopna porozumět smyslu, účelu a důsledkům voleb; své rozhodnutí v této věci pak musejí řádně odůvodnit. Nerespektování této povinnosti, vyplývající nejen z ustanovení čl. 21 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 3 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, nýbrž i z čl. 89 odst. 2 Ústavy, by pak nutně muselo vést k závěru o protiústavnosti takového rozhodnutí. Odůvodnění I. 1. Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhal zrušení shora uvedeného soudního rozhodnutí s tvrzením o porušení základních práv zakotvených v ustanoveních čl. 21 odst. 1 a 3 samostatně i ve spojení s čl. 3 odst. 1, čl. 22 a čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 3 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), a to samostatně i ve spojení s čl. 14 Úmluvy, a konečně v čl. 25 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (dále jen "Pakt") samostatně i ve spojení s čl. 2 odst. 1 Paktu. Dále se domáhal přijetí výroku, jímž by bylo konstatováno, že tato práva byla porušena i tím, že se nemohl účastnit voleb do Senátu Parlamentu České republiky a že Úřad městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora dne 9. 12. 2008 zamítl jeho žádost o provedení opravy v seznamu voličů. 2. Napadeným rozhodnutím krajského soudu byl zamítnut návrh na provedení oprav ve stálém seznamu voličů (vymazání poznámky o překážce výkonu volebního práva). Důvodem byl fakt, že stěžovatel byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, což podle stávající právní úpravy překážku výkonu volebního práva představuje. 3. Podle stěžovatele bylo však toto rozhodnutí, jakož i právní úprava, o niž bylo opřeno, protiústavní; poukázal přitom na to, že právo volit je jedním z nejzákladnějších práv v demokratické společnosti. Stěžovatel upozorňoval, že obecné odepření výkonu volebního práva všem osobám zbaveným způsobilosti k právním úkonům je v rozporu s principem proporcionality, který musí být brán v potaz při zásazích do základních práv a zvláště pak do práva tak důležitého, jako je právo volit. Podle stěžovatele především není dáno racionální spojení mezí cílem a zbavením volebního práva. Pokud je cílem stanovení překážky výkonu volebního práva vytvoření elektorátu, který bude schopen porozumět smyslu, významu a důsledkům voleb, není dle stěžovatele vhodné činit tak paušálně ve vztahu ke všem osobám zbaveným způsobilosti k právním úkonům; naopak - je nutné hodnotit zvláštní okolnosti každého případu (tj. dát přednost přístupu zkoumajícímu individuálně způsobilost volit před přístupem statusovým či paušálním). Např. sám stěžovatel se podle svých slov o politickou situaci vždy přiměřeně zajímal, četl různé časopisy, noviny apod., a proto nelze a priori dospět k závěru, že není způsobilý volební právo vykonat. 4. Stěžovatel proto navrhl zavedení méně restriktivních alternativ k popsanému systému; ty by podle něj učinily zásah do práv méně intenzivním, popř. jej zcela vyloučily (např. zvláštní řízení o překážce výkonu volebního práva, stanovení technických náležitostí na platné provedení hlasování). 5. Na podporu svých tvrzení citoval stěžovatel zejména rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva (dále jen "Evropský soud" či "ESLP") ze dne 6. 10. 2005, Hirst proti Spojenému království, č. 74025/01 (dále jen "Hirst proti Spojenému království"), podle něhož možnost aktivně se účastnit volebního procesu je právo, nikoli privilegium (§ 75). Skutečnost, že se voleb nemůže účastnit, i proto považoval stěžovatel za nespravedlivou. 6. Pozornost je podle stěžovatele nutné věnovat rovněž tomu, že současný právní stav je v rozporu s čl. 29 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Velká část vyspělých demokratických zemí se navíc k osobám s mentálním postižením a jejich právu volit staví příznivěji. 7. Proto stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud napadené rozhodnutí zrušil; s ústavní stížností spojil i návrh na zrušení ustanovení § 2 písm. b) zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, (dále jen "zákon o volbách do Parlamentu České republiky"). II. 8. Krajský soud v Brně ve svém vyjádření ze dne 31. 11. 2009 uvedl, že stěžovatel prakticky pouze opakuje své žalobní námitky, a proto odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Zároveň vyjádřil souhlas s upuštěním od ústního jednání. 9. Vedlejší účastník se k ústavní stížnosti ve stanovené lhůtě nevyjádřil. 10. Dne 19. 4. 2010 byl Ústavnímu soudu doručen Amicus curiae brief nevládních organizací, akademických institucí a odborníků zabývajících se právy lidí s postižením. Toto podání (jež je v tomto nálezu pro svou obsáhlost pouze stručně shrnuto a jehož plné znění je zpřístupněno na www.usoud.cz/clanek/3608) podpořilo stanovisko stěžovatele. 11. Amicus curiae brief obsahoval z velké části obdobné argumenty jako ústavní stížnost. Poukázal zejména na možný nesoulad zákonné úpravy s mezinárodními smlouvami - zejména pak s ustanovením čl. 29 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, jež byla Českou republikou ratifikována 28. 9. 2009; citované ustanovení zaručuje mentálně postiženým osobám účast na veřejném a politickém životě, jež je jim v České republice v současné době upřena. Dále podání obsahovalo rozbor judikatury Evropského soudu, podle níž by bylo možno nahlížet na paušální omezení práva volit ve vztahu ke všem osobám zbaveným způsobilosti k právním úkonům jako na neproporcionální. Zvláštní pozornost byla v podání věnována otázce, zda jsou osoby s mentálním postižením schopny samostatně a informovaně se rozhodovat. Amicus curiae brief konečně poukázal na úpravu v některých zemích (Švédsko, Slovinsko, Nizozemí, Velká Británie, JAR), v nichž fungují systémy příznivější k volebnímu právu osob se zdravotním postižením. III. 12. Všichni účastníci vyjádřili souhlas s upuštěním od ústního jednání či se k této otázce ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Protože ani Ústavní soud neočekával od tohoto jednání další objasnění věci, upustil od něj dle ustanovení § 44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). IV. 13. Ústavní soud si vyžádal spis Krajského soudu v Brně sp. zn. 29 Ca 267/2008, z něhož zjistil následující. 14. Stěžovatel byl rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 20. 4. 2006 č. j. 23 Nc 902/2002-109 potvrzeným rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 4. 3. 2008 č. j. 37 Co 267/2006-146 pravomocně dnem 18. 4. 2006 zbaven způsobilosti k právním úkonům. Městský soud v Brně svým rozhodnutím ze dne 15. 9. 2008 sp. zn. 23 P 90/2008 ustanovil jeho opatrovníkem statutární město Brno. 15. Nově ustanovený opatrovník poté požádal Úřad městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora o sdělení, zda je stěžovatel zapsán v stálém seznamu voličů tímto úřadem vedeném a zda je u něj uvedena poznámka ovlivňující jeho možnost volební právo vykonat. Opatrovníkovi stěžovatele byla doručena odpověď, z níž vyplývalo, že stěžovatel je uveden v stálém seznamu voličů s poznámkou a volební právo vykonat nemůže. Dne 5. 12. 2008 podal stěžovatel (opakovanou) žádost o provedení opravy v seznamu voličů, kterou by byla poznámka odstraněna. Dne 9. 12. 2008 mu byla doručena zamítavá odpověď, pročež se obrátil na Krajský soud v Brně podle ustanovení § 88 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; krajský soud však jeho návrh napadeným rozhodnutím zamítl, neboť dle jeho názoru zákonná úprava, o jejíž ústavnosti neměl pochyb, nedovolovala, aby byla ze stálého seznamu voličů poznámka o překážce výkonu volebního práva vymazána. V. 16. Formálně bezvadná ústavní stížnost byla podána osobou oprávněnou a řádně zastoupenou. K jejímu projednání je Ústavní soud příslušný a zároveň jde o návrh přípustný. Ústavní