IV.ÚS 3109/07 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 3109/07 ze dne 5. 1. 2009   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové a soudců Miloslava Výborného a Michaely Židlické ve věci navrhovatele P. R. a V. K., právně zastoupených advokátem Mgr. Petrem Martinů, Špitálka 33, Brno, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 9. 2007 č. j. 29 Odo 445/2006-75, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 8. 2005 č. j. 14 Cmo 98/2005-49 a usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27.12. 2004 č. j. 13 Cm 194/2004-34, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Ústavnímu soudu byl dne 6. 12. 2007 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelé domáhali zrušení výše citovaných usnesení obecných soudů. Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu. II. Stěžovatelé se žalobou ze dne 25. 2. 2004 domáhali před obecnými soudy vydání rozhodnutí, jímž by bylo určeno, že jsou společníky obchodní společnosti PEKAST, s. r. o., a žalovaný je povinen doručit rejstříkovému soudu návrh na zápis změny týkající se obou stěžovatelů. Obecné soudy v ústavní stížností napadených rozhodnutích dospěly k závěru, že o stejném návrhu týchž žalobců již bylo v minulosti rozhodováno, a jedná se tak o věc rozhodnutou. S tímto právním názorem však stěžovatelé nesouhlasí a poukazují na skutečnost, že v novém návrhu vychází z nových tvrzení a skutečností. V předešlém soudním řízení, které se věnovalo otázce uzavření dohody o převodu majetkového podílu ve společnosti PEKAST, s. r. o., pominuly soudy zcela otázku určitosti takového právního úkonu. V nové žalobě vznesli stěžovatelé námitku, že zmíněné dohody o převodu majetkového podílu neobsahují žádné ujednání o ceně. III. Ústavní soud přezkoumal napadená rozhodnutí orgánů státní moci z pohledu tvrzeného porušení ústavně zaručených práv a konstatuje, že zásah do základních práv stěžovatelů neshledal. Ústavní soud ve své ustálené judikatuře již mnohokrát vymezil rozsah svých pravomocí ve vztahu k obecné pravomoci soudů a konstatoval, že je vždy nutno vycházet z teze, podle níž není Ústavní soud součástí obecné soudní soustavy a nepřísluší mu tedy vykonávat dohled či dozor nad rozhodovací činností obecných soudů a nelze jej tedy vnímat jako další odvolací orgán. Do pravomoci obecných soudů by byl Ústavní soud oprávněn zasáhnout jen v těch případech, kdyby jejich právní závěry byly v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními. Z odůvodnění napadených rozhodnutí je zřejmé, že obecné soudy se námitkami stěžovatelů zabývaly a řádně odůvodnily své závěry o tom, že se jedná již o věc rozhodnutou. Ústavní soud tak odkazuje na odůvodnění napadených rozhodnutí s tím, že z ústavního hlediska není obecným soudům čeho vytknout. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud konstatuje, že neshledal existenci zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatele a z toho důvodu ústavní stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 5. ledna 2009 Vlasta Formánková předsedkyně senátu