IV.ÚS 3114/16 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 3114/16 ze dne 10. 1. 2018   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Jana Filipa, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Jaromíra Jirsy o ústavní stížnosti M. V., zastoupeného JUDr. Vladimírem Dvořáčkem, advokátem, sídlem Sokolovská 32/22, Praha 8 - Karlín, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. června 2016 č. j. 4 Tdo 786/2016-51, usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. července 2015 č. j. 4 To 108/2015-1549 a rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 22. prosince 2014 č. j. 6 T 149/2014-1222, spojené s návrhem na vyslovení nepoužitelnosti důkazů získaných z domovní prohlídky uskutečněné na základě příkazu soudce Obvodního soudu pro Prahu 3 k domovní prohlídce ze dne 21. března 2014 sp. zn. Nt 3045/2014 pro trestní řízení vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 6 T 149/2014, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Ústí nad Labem a Okresního soudu v Teplicích, jako účastníků řízení, a Nejvyššího státního zastupitelství, Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem a Okresního státního zastupitelství v Teplicích, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 16. 9. 2016, navrhl stěžovatel zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí z důvodu tvrzeného porušení jeho základních práv a svobod podle čl. 4 odst. 4, čl. 8 odst. 2, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3, čl. 38 odst. 1 a 2 a čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 47 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 14 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, jakož i čl. 89 odst. 2 a čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"). Současně navrhl, aby Ústavní soud vyslovil nepoužitelnost důkazů získaných z domovní prohlídky uskutečněné na základě příkazu soudce Obvodního soudu pro Prahu 3 (dále jen "obvodní soud") ze dne 21. 3. 2014 k domovní prohlídce sp. zn. Nt 3045/2014 pro trestní řízení vedené u Okresního soudu v Teplicích (dále jen "okresní soud") pod sp. zn. 6 T 149/2014. II. Shrnutí řízení před obecnými soudy 2. Rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 22. 12. 2014 č. j. 6 T 149/2014-1222 byl stěžovatel uznán vinným spácháním přečinu nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 1 trestního zákoníku, zločinu nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 3 písm. a), b), odst. 4 písm. b) trestního zákoníku a přečinu padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 348 odst. 1 trestního zákoníku a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř roků, k jehož výkonu byl zařazen do věznice s ostrahou. Současně mu byl uložen trest propadnutí věci, a to v rozsudku blíže specifikovaných střelných zbraní, tlumičů, zásobníků a nábojů, dále zásahové výbušky a občanských průkazů a cestovních dokladů jiných států vystavených na jiná jména. 3. Trestného jednání se měl stěžovatel dopustit zjednodušeně řečeno tím, že od přesně nezjištěné doby nejméně do dne 17. 4. 2014, v době kolem od 18-19 hodin, kdy byly nalezeny, měl ve skryté místnosti své pracovny zamaskované ve skříni a v trezoru ve skladu v přízemí rodinného domu v Teplicích, který obýval společně se svojí rodinou, uloženy v rozsudku blíže specifikované střelné zbraně, tlumiče, zásobníky a náboje, vše v kožené brašně, igelitové tašce a krabicích, dále zásahovou výbušku uloženou v šedém trezoru ve skladu v přízemí, kdy zde dále měl uloženy podle odborného zjištění padělané či obsahem podstatně změněné osobní doklady Litevské republiky a Slovinské republiky, na kterých měl vlastní fotografii, přestože je a vždy byl pouze občan České republiky, jakož i dva neplatné cestovní doklady České republiky, oba znějící na jeho jméno a s jeho fotografiemi, ačkoli podle správních evidencí byly vydány na jiné osoby. 4. Uvedené zbraně a doklady byly zajištěny při domovní prohlídce, která se uskutečnila v rodinném domě stěžovatele dne 17. 4. 2014 na základě příkazu soudce obvodního soudu k domovní prohlídce ze dne 21. 3. 2014 sp. zn. Nt 3045/2014. Tento příkaz byl vydán v souvislosti s jiným trestním řízením, vedeným pro trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1, odst. 2, odst. 3 písm. c) trestního zákona, jakož i zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 trestního zákoníku. 5. V průběhu řízení stěžovatel opakovaně namítal podjatost předsedy senátu, soudce Mgr. Martina Roubalíka. Usnesením okresního soudu ze dne 2. 10. 2014 č. j. 6 T 149/2014-919 bylo rozhodnuto, že je tento soudce podle § 30 odst. 1 trestního řádu vyloučen z vykonávání úkonů v tomto trestním řízení. Důvodem byla skutečnost, že podal na stěžovatele trestní oznámení pro podezření ze spáchání zločinu křivého obvinění podle § 345 odst. 2, odst. 3 písm. e) trestního zákoníku, čímž byl mezi ním a stěžovatelem založen vztah poškozeného a pachatele. Šlo o reakci na několik podání stěžovatele, podle nichž měl soudce Mgr. Martin Roubalík manipulovat s důkazními prostředky ve spolupráci s Policií České republiky v neprospěch pachatele. Nadto měl uvést, že se jej výroky stěžovatele velmi dotkly a z tohoto důvodu již není s to nestranně projednat a rozhodnout daný případ. K stížnosti příslušné státní zástupkyně bylo uvedené rozhodnutí změněno usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen "krajský soud") ze dne 22. 10. 2014 č. j. 4 To 320/2014-947 tak, že soudce Mgr. Martin Roubalík není vyloučen z vykonávání úkonů v tomto trestním řízení. Ústavní stížnost stěžovatele proti tomuto usnesení byla odmítnuta usnesením ze dne 9. 2. 2015 sp. zn. IV. ÚS 252/15 (všechna v tomto usnesení uvedená rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). 6. K námitce stěžovatele okresní soud usnesením ze dne 22. 12. 2014 č. j. 6 T 149/2014-1238 opětovně rozhodl, že soudce Mgr. Martin Roubalík není vyloučen z vykonávání úkonů v tomto řízení. Stížnost proti tomuto usnesení zamítl krajský soud usnesením ze dne 8. 4. 2015 č. j. 4 To 109/2015-1409, toto usnesení však bylo následně zrušeno nálezem ze dne 27. 1. 2016 sp. zn. I. ÚS 1965/15 (N 15/80 SbNU 191). Podle Ústavního soudu krajský soud nedostatečně zvážil skutečnost, že v mezidobí vyjádřil soudce Mgr. Martin Roubalík při rozhodování v trestní věci stěžovatele názor, že námitka stěžovatele "postrádá (jako ostatně všechny předchozí) aspekt relevantnosti a racionality" a že jde "pouze o prázdné proklamace" a dále že stěžovatel "se vůči němu dopustil zločinu křivého obvinění", přestože za něj nebyl pravomocně odsouzen. Tyto skutečnosti měly opodstatňovat závěr, že tento soudce není nestranný, neboť vyvracely domněnku jeho subjektivní nestrannosti. 7. O stížnosti stěžovatele tak opětovně rozhodoval krajský soud, který usnesením ze dne 2. 5. 2016 č. j. 4 To 109/2015-1688 potvrdil závěr, že soudce Mgr. Martin Roubalík není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v této trestní věci. Ústavní stížnost proti tomuto usnesení byla zamítnuta nálezem ze dne 25. 4. 2017 sp. zn. IV. ÚS 2213/16. Z jeho odůvodnění vyplývá, že nález sp. zn. I. ÚS 1965/15 přiměl krajský soud, aby opětovně projednal stížnost stěžovatele, avšak zároveň nevyjádřil jednoznačný právní názor, že soudce Mgr. Martin Roubalík je vzhledem ke svým výše uvedeným výrokům v dané věci podjatý. V opačném případě by totiž musel zrušit i usnesení okresního soudu, což se nestalo. Ústavní soud dále konstatoval, že krajský soud splnil svou povinnost, provedl opětovný a důkladný rozbor celé situace, přičemž správně zohlednil závěry uvedené jak v nálezu sp. zn. I. ÚS 1965/15, tak v usnesení sp. zn. IV. ÚS 252/15. 8. Krajský soud zamítl odvolání stěžovatele proti rozsudku okresního soudu usnesením ze dne 3. 7. 2015 č. j. 4 To 108/2015-1549. Následné dovolání pak bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2016 č. j. 4 Tdo 786/2016-51 jako zjevně neopodstatněné. III. Argumentace stěžovatele 9. Stěžovatel namítá porušení svého práva na nezávislý a nestranný soud podle čl. 36 odst. 1 Listiny, neboť v jeho věci rozhodoval na prvním stupni vyloučený soudce Mgr. Martin Roubalík, u něhož měla být vyvrácena domněnka jeho subjektivní nestrannosti. V tomto ohledu poukazuje stěžovatel na právní názor vyslovený v nálezu sp. zn. I. ÚS 1965/15, který navzdory své kasační závaznosti neměl být ze strany obecných soudů respektován. 10. Další část námitek se týká důkazní použitelnosti věcí zabavených při domovní prohlídce provedené dne 17. 4. 2014 v rodinném domě stěžovatele. Tato domovní prohlídka byla realizována v trestní věci hospodářského charakteru, a tudíž při ní zabavené zbraně a osobní doklady podle názoru stěžovatele nelze použít v jiné trestní věci. Omezení základního práva stěžovatele na nedotknutelnost obydlí nesmí být zneužito k jinému účelu. 11. Okresní soud m