IV.ÚS 3118/21 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 3118/21 ze dne 4. 1. 2022   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Jana Filipa a Pavla Šámala (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele T. R., zastoupeného Mgr. Jiřím Zemanem, advokátem, sídlem Kotlářská 989/51a, Brno, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 2. září 2021 č. j. 13 Co 110/2021-1358 a rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 31. března 2021 č. j. P 239/2014-1293, za účasti Krajského soudu v Brně a Okresního soudu Brno-venkov, jako účastníků řízení, a J. R. a nezletilého T. R., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jimi byla porušena základní práva zakotvená v čl. 32 odst. 1 a 4, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i v čl. 3 a čl. 8 Úmluvy o právech dítěte. 2. Z ústavní stížnosti a z napadených rozhodnutí se podává, že v záhlaví uvedeným rozsudkem Okresní soud Brno - venkov (dále jen "okresní soud") uložil vedlejší účastnici (dále jen "matka"), matce nezletilého vedlejšího účastníka (dále jen "nezletilý"), povinnost sdělit stěžovateli jako otci nezletilého (dále též jen "otec"), údaje o úplném výpisu z účtu specifikovaného v napadeném rozsudku za dobu od 1. 9. 2020 do 31. 12. 2020 (výrok I.). Dále jí uložil povinnost sdělit otci údaje o úplném výpisu z tohoto účtu za dobu od 1. 1. 2021 do budoucna, s účinky vykonatelnosti dnem doručení písemného vyhotovení rozhodnutí tak, že údaje za jednotlivé měsíce budou sděleny vždy do 10. dne měsíce následujícího po uplynutí každých po sobě jdoucích šesti měsíců od ledna 2021, alternativně je matka povinna otci zajistit přístup k uvedenému účtu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí (výrok II.). Matce rovněž uložil povinnost sdělit otci údaje o nakládání s nespotřebovaným výživným pro nezletilého, placeným otcem nezletilého, a o hrazení mimořádných výdajů nezletilého z výživného pro nezletilého placeného otcem, a to vždy do 10. dne měsíce následujícího po uplynutí každých po sobě jdoucích šesti měsíců od ledna 2021, za dobu od 1. 1. 2021 do budoucna s vykonatelností dnem doručení písemného vyhotovení rozhodnutí (výrok III.). V neposlední řadě rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). 3. Proti rozsudku okresního soudu podala matka odvolání. Napadeným rozsudkem Krajského soudu v Brně (dále jen "krajský soud") byl rozsudek okresního soudu ve výrocích I. a II. změněn tak, že matka je povinna doručovat otci měsíční výpisy z výše uvedeného účtu, počínaje výpisem z účtu za srpen roku 2021, a to vždy do posledního dne měsíce následujícího po měsíci, jehož se příslušný výpis z účtu týká. Návrh otce, aby mu matka byla povinna doručit měsíční výpisy z výše uvedeného účtu, za období od 31. 8. 2020 do 31. 7. 2021 byl zamítnut (výrok I.). Výrokem II. byl rozsudek okresního soudu ve výroku III. změněn tak, že návrh otce, aby matce byla uložena povinnost předložit mu vyúčtování výživného s uvedením mimořádných výdajů nezletilého a jak bylo naloženo s nespotřebovaným výživným, a to ode dne 9. 12. 2020 a dále do budoucna, se zamítá. Řízení o návrhu otce, aby matce byla uložena povinnost předložit mu vyúčtování výživného s uvedením mimořádných výdajů nezletilého a jak bylo naloženo s nespotřebovaným výživným za období od 16. 1. 2020 do 8. 12. 2020, bylo zastaveno. Výrokem III. bylo rozhodnuto o nákladech řízení před soudy obou stupňů tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 4. Požadavek otce na zasílání výpisů z účtu, na kterém je uložena spořicí část výživného pro nezletilého, považoval krajský soud za legitimní a důvodný, neboť na tomto účtu se nachází finanční prostředky spořicí složky výživného. Podle krajského soudu je otec oprávněn být informován o tom, jak je s těmito prostředky nakládáno. Ostatně i matka se zasíláním výpisů z účtu otci souhlasila, v průběhu řízení otci výpisy z účtu za období do července roku 2021 i doručila. I když krajský soud předpokládal, že matka by otci výpisy z účtu zasílala v zájmu jistoty a předcházení novému sporu mezi rodiči, který nepřiměřeně zatěžuje i nezletilého, matce uložil povinnost doručovat otci měsíční výpisy z účtu i nadále. Okresní soud tedy rozhodl ve výrocích I. a II. v zásadě správně, ovšem uloženou povinnost formuloval nejasným a neurčitým způsobem, a také ji formuloval v rozporu se zněním návrhu otce. V zájmu vykonatelnosti rozhodnutí krajský soud tuto formulaci změnil uvedeným způsobem. Současně krajský soud změnil výroky I. a II. rozsudku okresního soudu i tak, že návrh otce za období od 31. 8. 2020 do 31. 7. 2021 zamítl, neboť za toto období již matka svou povinnost splnila, a návrh otce je tak ke dni rozhodnutí krajského soudu v tomto rozsahu nedůvodný. 5. Požadavek otce na vyúčtování běžného výživného s uvedením mimořádných výdajů nezletilého a s tím, jak bylo naloženo s nespotřebovaným výživným, shledal krajský soud nedůvodným. Podle krajského soudu má otec sice (v obecné rovině) jako nepečující rodič právo požadovat po matce jako pečujícím rodiči vyúčtování hospodaření s běžným výživným, takovému návrhu lze však vyhovět jen tehdy, jsou-li kvalifikované a důvodné pochybnosti o úrovni správy jmění nezletilého (výživného) prováděné matkou, což v předmětné věci nebylo zjištěno. Otec neuvedl žádné konkrétní skutečnosti svědčící pro závěr, že matka s běžným výživným nenakládá řádně a ve prospěch nezletilého. Otec opakovaně uváděl, že má pouze "důvodné podezření", že výživné je matkou užíváno k uspokojování výživy jí samotné, jejího partnera a jejich dítěte. Toto podezření se však otci prokázat nepodařilo a ani jiné skutečnosti svědčící pro závěr "zneužívání" běžného výživného nikoliv ve prospěch nezletilého nevyšly v řízení najevo. Krajský soud poznamenal, že i kdyby matka běžné výživné každý měsíc zcela nespotřebovala, je skutečností, že může odkládat část nespotřebovaného výživného stranou a použít jej později na mimořádné výdaje. Podle krajského soudu otec také přehlíží, že odůvodněné potřeby nezletilého dítěte jsou jen jedním z kritérií pro stanovení výše výživného a že tomuto hledisku pro určování výživného předchází právo nezletilého podílet se na životní úrovni otce. Nezletilý má tedy právo profitovat z životní úrovně otce, která je kvantifikována pravomocně stanoveným běžným výživným ve výši 20 000 Kč měsíčně, z něhož má nezletilý právo, prostřednictvím matky, uhrazovat nejen samozřejmé a nezbytné potřeby, ale také koníčky, kulturu, výlety, dovolené apod. Krajský soud poukázal na to, že aby matka mohla vyúčtovat nespotřebovanou část běžného výživného, musí nejprve provést vyúčtování spotřebovaného výživného. Aby bylo vyúčtování přesné a úplné, jak otec podle obsahu všech svých podání nepochybně požaduje, musela by matka skutečně vést "účetnictví", a proto krajský soud nesouhlasil s okresním soudem, že uložená povinnost matku nijak nadbytečně nezatěžuje. Navíc matce uložená povinnost předkládat otci vyúčtování výživného by byla jen další zátěží psychiky nezletilého, který by nepochybně musel být do procesu vyúčtovávání také vtahován. Krajský soud proto považoval návrh otce na vyúčtování výživného za rozporný se skutečností, že potřeby nezletilého jsou matkou, i za přispění výživného otce, zabezpečovány dostatečně. II. Argumentace stěžovatele 6. V ústavní stížnosti stěžovatel poukazuje na usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 1. 2012 sp. zn. III. ÚS 3771/11 a ze dne 3. 3. 2020 sp. zn. I. ÚS 2508/19 (všechna rozhodnutí jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz), ze kterých dovozuje, že právo na vyúčtování výživného bude moci být uplatňováno tam, kde jsou zjištěny skutečnosti svědčící pro závěr, že druhý rodič jmění řádně nespravuje, a dále tam, kde je výše výživného taková, že umožňuje tvorbu úspor - což je přesně posuzovaný případ, kdy sama matka opakovaně uvádí, že celé běžné výživné nespotřebuje. 7. Stěžovatel uvádí, že z jednání matky bylo v průběhu řízení před okresním soudem zjištěno, že matka otci řádné vyúčtování nepředávala, že běžné výživné není spotřebováno a umožňuje tvorbu úspor - což bylo krajským soudem opomenuto. 8. Stěžovatel dále namítá, že jde-li o spořící složku výživného, předala matka mu vyúčtování až poté, co převedla prostředky nezletilého na nově zřízený spořící účet specifikovaný v napadených rozhodnutích. Jak bylo naloženo s prostředky nezletilého před zřízením tohoto účtu, není stěžovateli známo a podle výše uvedeného by měl být jeho nárok na uvedené zjištění zachován a to od 25. 1. 2020 do 13. 8. 2020. Stěžovatel dále uvádí, že matka z jím poukázaného výživného uhradila náklady na právní zastoupení ve výši 10 000 Kč, které vznikly matce v souvislos