IV.ÚS 3149/23 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 3149/23 ze dne 8. 1. 2025   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Baxou o ústavních stížnostech stěžovatelek 1) X, zastoupené JUDr. Tomášem Štípkem, advokátem, sídlem Ostravská 2966, Rožnov pod Radhoštěm, a 2) Y, zastoupené JUDr. Michalem Pacovským, advokátem, sídlem Čelakovského sady 433/10, Praha 2 - Vinohrady, obou proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. září 2023 č. j. 1 To 82/2022-6104 a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. prosince 2021 č. j. 1 T 8/2016-5947, za účasti Vrchního soudu v Olomouci a Krajského soudu v Brně, jako účastníků řízení, a Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a Krajského státního zastupitelství v Brně, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnosti se odmítají. Odůvodnění: 1. Ústavními stížnostmi podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelky domáhají zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí z důvodu tvrzeného porušení jejich práv zakotvených v čl. 11, čl. 26 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. Stěžovatelky podaly proti napadeným rozhodnutím samostatné ústavní stížnosti pod sp. zn. IV. ÚS 3149/23 a I. ÚS 3273/23, které Ústavní soud rozhodnutím pléna ze dne 27. 3. 2024 spojil ke společnému řízení a podle § 5 odst. 7 Rozvrhu práce Ústavního soudu určil soudcem zpravodajem Josefa Baxu, jemuž byla přidělena první ze spojovaných věcí. 3. Ještě před tím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu. 4. Zásada subsidiarity ústavní stížnosti má dvě stránky, formální a materiální. Pro projednání ústavní stížnosti nestačí jen formálně vyčerpat všechny dostupné opravné prostředky, které stěžovatelům právní předpis přiznává (tzv. formální stránka). Věc musí být současně pro jiné orgány veřejné moci definitivně uzavřena, nemohou mít žádné zákonné procesní prostředky, jak napravit případnou protiústavnost (tzv. materiální stránka). Až v tomto okamžiku může Ústavní soud "vstoupit do hry" a případně zasáhnout na ochranu základních práv a svobod stěžovatelů [stanovisko pléna ze dne 7. 3. 2023 sp. zn. Pl. ÚS-st. 58/23 (č. 57/2023 Sb.), body 23 až 25]. Jinými slovy, Ústavní soud zásadně nemůže zasahovat do probíhajícího soudního řízení; nemůže rozhodnout dříve, než tak učiní obecný soud. 5. V řízení před obecnými soudy měly stěžovatelky postavení zúčastněných osob. Napadenými rozhodnutími obecné soudy kromě vyslovení viny a uložení trestu níže uvedenému obviněnému, rozhodly i o zabrání náhradní hodnoty v podobě finančních prostředků stěžovatelek podle § 102 trestního zákoníku za použití § 101 odst. 2 písm. e) trestního zákoníku. Stěžovatelky jako zúčastněné osoby nemohly podat dovolání. Nezbývalo jim tedy nic jiného, než se obrátit na Ústavní soud. 6. Usnesením ze dne 31. 7. 2024 č. j. 5 Tdo 454/2024-6479 ale Nejvyšší soud na podkladě dovolání obviněného J. R. částečně zrušil stěžovatelkami napadený rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ve výrocích pod body IV. a V. ohledně J. R. a zrušil také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušenou část rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Ve zbývajícím rozsahu zůstal napadený rozsudek nezměněn. Nejvyšší soud Vrchnímu soudu v Olomouci přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Podle databáze infoSoud má ve věci proběhnout jednání u Vrchního soudu v Olomouci dne 16. 1. 2025. 7. Nyní tedy souběžně probíhá jiné soudní řízení. Podle § 261 trestního řádu přitom platí, že prospívá-li důvod, z něhož rozhodl odvolací soud ve prospěch některého obžalovaného, také dalšímu spoluobžalovanému nebo zúčastněné osobě, rozhodne odvolací soud vždy též v jejich prospěch. Ústavní soud samozřejmě nemůže předjímat, jakým způsobem obecný soud rozhodne, nemůže ale logicky rozhodnout o ústavních stížnostech stěžovatelek dříve, než se k věci vyjádří obecné soudy. Pokud by tak učinil, mohl by tím nepřípustně zasáhnout do rozhodování obecných soudů. Ať už obecné soudy rozhodnou jakkoli, jsou ústavní stížnosti vzhledem k zásadě subsidiarity ústavní stížnosti nepřípustné (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). 8. Ústavní soud tím stěžovatelkám nezavírá dveře k ústavnímu přezkumu. Stěžovatelky se mohou na Ústavní soud obrátit poté, co obecné soudy ve věci rozhodnou s konečnou platností. Zákonná lhůta pro podání ústavní stížnosti bude tedy zachována. 9. Soudce zpravodaj proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako nepřípustnou [§ 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu]. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 8. ledna 2025 Josef Baxa v. r. soudce zpravodaj