IV.ÚS 3172/20 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 3172/20 ze dne 12. 11. 2020   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatelů L. V. a V. V., t. č. Vazební věznice a ústav pro výkon zabezpečovací detence Brno, proti jiným zásahům, zejména proti mučení osob se zdravotním postižením, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění 1. Dne 9. 11. 2020 byla Ústavnímu soudu doručena stížnost, kterou stěžovatelé podali proti tzv. jinému zásahu - mučení více osob se zdravotním postižením. 2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě. 3. Návrh stěžovatelů trpí zjevnými vadami; stěžovatelé především nejsou zastoupeni advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). 4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatelé (společně, nebo každý sám) se v minulosti obrátili na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami a na nedostatky byli opakovaně upozorňováni s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 1512/18, sp. zn. IV. ÚS 1513/18, sp. zn. I. ÚS 1907/19, sp. zn. III. ÚS 1995/19). Stěžovatelé však opět zvolili postup, kterým ignorují zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byli soudem poučeni o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. 5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický. 6. Vzhledem k uvedeným důvodům se Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost (podobně jako ve věcech vedených pod sp. zn. IV. ÚS 310/20, sp. zn. I. ÚS 505/20, sp. zn. I. ÚS 506/20, sp. zn. I. ÚS 2960/20) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 12. listopadu 2020 Josef Fiala v. r. soudce zpravodaj