IV.ÚS 3176/22 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 3176/22 ze dne 13. 12. 2023   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy, soudce Josefa Baxy a soudkyně zpravodajky Daniely Zemanové o ústavní stížnosti stěžovatelky R. A. Ď., zastoupené JUDr. PhDr. Stanislavem Balíkem, Ph.D., advokátem, sídlem Kolínská 1686/13, Praha 3 - Vinohrady, proti I. výroku usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. září 2022, č. j. 11 Co 289/2022-2558, v části, kterou bylo změněno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 7. července 2022, č. j. 0 P 281/2018-2483, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a R. A. V. a nezletilé M. A. V., zastoupené opatrovníkem Úřadem městské části Praha 8, sídlem Zenklova 1/35, Praha 8 - Libeň, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadeného rozhodnutí 1. Z ústavní stížnosti, jejích příloh a vyžádaného spisu sp. zn. 0 P 281/2018 Obvodního soudu pro Prahu 8 (dále jen "obvodní soud") vyplývá, že obecné soudy rozhodovaly o návrzích prvního vedlejšího účastníka (otce) na nařízení výkonu rozhodnutí za neuskutečněný styk s nezletilou vedlejší účastnicí (nyní ve věku 13 let) v tam blíže specifikovaných termínech. 2. Obvodní soud v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrhy otce na nařízení výkonu rozhodnutí za neuskutečněný styk s nezletilou ve dnech 29. 9. 2021 (I. výrok), 13. 10. 2021 (II. výrok), 7. 3. 2022 (III. výrok), 21. 3. 2022 (IV. výrok), 9. 1. 2022 (V. výrok), 23. 4. 2022 (VI. výrok), 30. 4. 2022 (VII. výrok), 7. 5. 2022 (VIII. výrok), 21. 5. 2022 (IX. výrok), v termínu od 4. 6. 2022 do 5. 6. 2022 (X. výrok) a v termínu od 18. 6. 2022 do 19. 6. 2022 (XI. výrok). Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o nařízení výkonu rozhodnutí (XII. výrok). 3. Podle obvodního soudu nebylo sporu o tom, že se v uvedených termínech styk neuskutečnil; dospěl však k závěru, že není namístě ukládat stěžovatelce (matce) pokuty či dokonce nařídit odnětí nezletilé, jak navrhoval otec, ale naposledy poskytnout prostor rodičům pro nápravu vzniklé situace. 4. K odvolání otce rozhodl Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") napadeným usnesením tak, že usnesení obvodního soudu v I., II. a V. až XI. výroku potvrdil; v III. a IV. výroku ho změnil tak, že se nařizuje výkon rozhodnutí - rozsudku obvodního soudu ze dne 12. 5. 2021, č. j. 0 P 281/2018-1841, ve znění opravného usnesení ze dne 5. 8. 2021, č. j. 0 P 281/2018-1868, ve spojení s rozsudkem městského soudu ze dne 2. 3. 2022, č. j. 11 Co 380/2021-2287, uložením pokuty stěžovatelce za zmařený styk otce s nezletilou dne 7. 3. 2022 ve výši 4 000 Kč a dne 21. 3. 2022 ve výši 4 000 Kč, splatných vždy do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení na účet obvodního soudu (I. výrok). O nákladech řízení před soudy obou stupňů rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (II. výrok). 5. Městský soud na rozdíl od obvodního soudu dospěl k závěru, že dva neuskutečněné asistované styky, a to ve dnech 7. 3. 2022 a 21. 3. 2022 (jichž se týká ústavní stížnost - pozn. Ústavního soudu), byl návrh otce důvodný. Rekapituloval, že rozsudkem ze dne 2. 3. 2022 přistoupil k opětovné možnosti obnovení styku nezletilé s otcem formou asistovaného styku, který měl probíhat v organizaci Arcidiecézní charity Praha - Poradna Magdala ve dnech 7. 3. 2022, 21. 3. 2022 a 4. 4. 2022 po dobu jedné hodiny; na tuto formu styku měl následně navazovat plynulý navykací režim styku. Žádné z těchto setkání neproběhlo. První z nich stěžovatelka zrušila ze zdravotních důvodů nezletilé, k druhému nezletilou nepřivedla, resp. uvedla, že se jí nezletilou nepodařilo přivést, přišla sama a chtěla konzultovat aktuální zdravotní stav nezletilé; třetí setkání zrušil otec z důvodu pozitivního testu na onemocnění Covid-19. 6. Na základě uvedeného měl městský soud za to, že stěžovatelka ihned po vyhlášení zmíněného rozsudku zmařila asistovaný styk s otcem, aniž pro to byly relevantní důvody. Soud si byl vědom právního názoru Ústavního soudu, podle kterého uložení pokuty povinnému rodiči nemůže být prostředkem k vynucení jeho povinnosti, není-li její splnění v důsledku odmítavého postoje nezletilého zcela v jeho moci. S ohledem na okolnosti posuzované věci nicméně dospěl k závěru, že - aniž by zpochybňoval úzkostný stav nezletilé a její neurotizaci - bylo nezbytné, aby stěžovatelka umožnila alespoň zahájení styku. Městský soud sice vyjádřil pochopení pro stěžovatelku, která se snaží "chránit" své dítě, avšak zdůraznil, že není možné přistoupit na to, aby nezletilá přebírala nezdravý postoj "úniku do nemoci" - bolesti břicha, hlavy, odchody ze školy, vždy ve dnech, kdy se má uskutečnit styk s otcem. Nepřiměřenou zátěž nezletilé nebylo možno podle městského soudu omezit tím, že se s otcem nebude stýkat, tím spíše, vyplývalo-li ze spisu, že má problém s mužským vzorem. Neumožnila-li proto stěžovatelka bez dostatečného důvodu ani samotné zahájení styku ve výše uvedených dnech, jevilo se uložení pokuty účelným. K tomu soud doplnil, že na setkáních mělo mimo jiné dojít i k pokusu o korekci názorů, postojů a jednání otce, které mu nezletilá vytýká. Závěrem připomněl, že úkolem stěžovatelky jako matky je nezletilou řádně na styk s otcem připravovat; nebylo totiž možno přijmout jednání stěžovatelky, která veškerá rozhodnutí ohledně toho, zda dojde ke styku s otcem nebo ne, nechává dlouhodobě na nezletilé. Ta pod tíhou rozhodování při probíhajících konfliktech rodičů upadá do psychické nepohody. Kriticky se rovněž vyjádřil k postoji otce, který nedbá rad odborníků ani soudů a nadále odmítá upravit své chování, jež je často nevhodné nebo pro nezletilou s ohledem na její věk neuchopitelné. II. Argumentace stěžovatelky 7. Stěžovatelka tvrdí, že napadenou částí usnesení městského soudu došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv podle čl. 10 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 a čl. 8 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod; namítá rovněž porušení čl. 3 a čl. 12 Úmluvy o právech dítěte. 8. Rozhodnutí městského soudu je v napadené části zatíženo vadou překvapivosti a je nepřezkoumatelné. K tomu stěžovatelka poukazuje na čestné prohlášení P. F., která popsala průběh události, která se odehrála dne 29. 6. 2022 po jednání obvodního soudu, s nímž se soud nevypořádal. P. F. uvedla, že otec vyběhl z jednací síně za nezletilou a sděloval jí, že je smutný z jejích postojů vůči němu, z čehož měla být nezletilá velmi vystresovaná. Městský soud nevzal v úvahu zájem nezletilé a při ukládání pokut nesprávně vyhodnotil, do jaké míry bylo splnění povinnosti připravit nezletilou na styk s otcem ve stěžovatelčině moci. Rovněž nepřihlédl k tomu, že otec nečinil a doposud nečiní nic pro nápravu svého nevhodného chování, naopak na nezletilou vyvíjí nátlak a sám způsobuje, že se s ním nezletilá nechce stýkat. Přistoupil-li městský soud k uložení pokut stěžovatelce pro nesplnění povinnosti i přesto, že nebylo v její moci nezletilou přimět k uskutečnění styku, postupoval v rozporu se závěry nálezové judikatury Ústavního soudu. 9. Sdělením ze dne 9. 6. 2023 stěžovatelka informovala Ústavní soud mimo jiné o tom, že rozsudkem ze dne 31. 5. 2023 rozhodl městský soud o styku nezletilé s otcem tak, že jej upravil pouze formou videohovoru každý čtvrtek od 18:00 do 18:30; následně Ústavnímu soudu zaslala kopii tohoto rozhodnutí. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 10. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas k tomu oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Její ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario), neboť stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv. 11. Usnesením ze dne 28. 6. 2023, č. j. IV. ÚS 3176/22, Ústavní soud ustanovil opatrovníkem nezletilé Úřad městské části Praha 8, neboť ústavní stížností bylo napadeno rozhodnutí, jehož závěry se dotýkají konkrétních zájmů nezletilé, která má v řízení postavení vedlejšího účastníka. IV. Vyjádření k věci 12. Ústavní soud si pro posouzení věci vyžádal spis obvodního soudu a dále vyjádření účastníka a vedlejších účastníků řízení. 13. Městský soud odkázal na odůvodnění svého rozhodnutí, v němž vysvětlil, z jakých zjištění vycházel a na základě jakých úvah dospěl ke svým závěrům. Poukazovala-li stěžovatelka v ústavní stížnosti na "dění, které se odehrálo dne 29. 6. 2022", soud zdůraznil, že pokuty byly stěžovatelce uloženy za zmařené styky ve dnech 7. 3. a 21. 3. 2022, tedy v období předcházejícím. Navrhl, aby byla ústavní stížnost odmítnuta. 14. Otec zaslal Ústavnímu soudu obsáhlé vyjádření. Vzhledem však k tomu,