IV.ÚS 3177/19 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 3177/19 ze dne 15. 6. 2021   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Filipa (soudce zpravodaje) a soudců Jaromíra Jirsy a Jiřího Zemánka o ústavní stížnosti stěžovatele R. S., zastoupeného Mgr. Robertem Cholenským, Ph.D., advokátem, sídlem Bolzanova 461/5, Brno, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. června 2019 č. j. 30 Cdo 5374/2017-305, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu, jímž došlo podle jeho tvrzení k porušení jeho ústavních práv. 2. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen "obvodní soud") sp. zn. 15 C 184/2015 se podávají následující skutečnosti. Stěžovatel byl obviněn a následně obžalován pro podezření ze spáchání přečinu hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob podle § 355 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní zákoník"), přečinu podněcování nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod podle § 356 odst. 1 trestního zákoníku a přečinu založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka podle § 403 odst. 1 trestního zákoníku. Těch se měl dopustit tak, že dne 1. 5. 2011 v rámci demonstrace Dělnické mládeže pronesl v německém jazyce projev, v němž mimo jiné uvedl: "My všichni dnes demonstrujeme v různých městech proti plánům na přecizení našich národů, proti fantazii velkokapitalistů na naše promíchání... Jde o to, že není žádný problém, aby byl vymazán samostatný národ... Kolik sem chcete ještě zatáhnout takzvaných pracovních sil z Afriky, Indie nebo odkudkoliv, aby nám naše práce byla sebrána? Aby byla zašlapána naše kultura? Aby jsme přihlíželi, jak jsou naše města utápěna v multikulturním teroru? ... Kdy dostane národ svá práva... Ti nahoře nebudou mít chřtán nikdy dost plný... Tak dlouho nás budou ždímat, než z nás vyždímají poslední kapku čisté krve... Ptám se vás, kdo z vás někdy slyšel o velkých vynálezcích z Afriky? O strojních konstruktérech, o básnících, o myslitelích z Indie? Odborné síly, které k nám do teď přišly, pracují buďto ve fabrikách nebo jako řidiči odpadních vozidel... Ptám se každého z vás, jak dalece to má ještě s našimi zeměmi jít, než vezmeme do rukou hole a pochodně a ty, kteří nás utlačují a posílají nám sem svůj lidský odpad, vyhodíme z evropské pevnosti? Poslat je tam, odkud přitáhli. Měli bychom je nejlépe poslat hned zpátky do Izraele nebo do USA s letenkou bez návratu a jejich pracovní síly hned za nimi... Historie se musí správně a nově vyučovat. Není jen 12 let zlé války a vyhnání, ale před tím staletí přátelství a společného tvoření". Přitom měl na sobě červené tričko, u kterého bylo na zadní straně vyobrazené bílé ozubené kolo s černou výplní s překříženým rudým mečem s kladivem, kdy obsahem svého projevu a současným užitím symbolu překříženého kladiva a meče v ozubeném kole měl propagovat nacistické hnutí. 3. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 18. 9. 2014 sp. zn. 4 T 78/2013 byl stěžovatel uvedené obžaloby zproštěn, neboť uvedený skutek není trestným činem. Soud dospěl k závěru, že přednesený projev byl demagogický a z hlediska stěžovatelovy trestní odpovědnosti hraniční. Projev byl uzpůsoben tak, aby se řečník vyhnul jednoznačným vyjadřováním, což se mu podle názoru soudu v zásadě zdařilo. Dále byl zaměřen na sociálně slabší vrstvy, resp. skupiny vnímající jisté ohrožení pozic, možností či budoucnosti. Projev zjednodušoval a zobecňoval složité a provázané sociální i ekonomické problémy současné Evropy a nabízel snadná vysvětlení a radikální, rychlá řešení. Vyznačoval se nedostatkem logiky a chybějící odbornou argumentací a obsahoval i zjevné nepravdy. Projev nicméně explicitně nepodněcuje k nenávisti a nepropaguje žádné trestněprávně relevantní hnutí. Výzva k násilí není jednoznačná a není ani zřejmé, vůči komu by mělo směřovat. Ani použité symboly nejsou obecně známými způsoby propagace (neo)nacistických hnutí. Ani podporou politických stran, které např. mají své členy v Evropském parlamentu, nemůže zásadně dojít ke spáchání trestného činu. Stěžovatelovo jednání tak soud neoznačil za trestné, nejde pak ani o přestupek. 4. Stěžovatel následně podal proti České republice (dále jen "žalovaná") žalobu na zaplacení částek 818 011 Kč a 238 eur s příslušenstvím. Ty měly představovat újmu vzniklou stěžovateli trestním řízením, konkrétně kompenzaci nemajetkové újmy v podobě zásahu osobnostní sféry, způsobenému povinností podrobit se úkonům trestního řízení v cizím státě a strpět rozsáhlou medializaci případu, vykreslující jednání stěžovatele jako extrémistické a nenávistné (500 000 Kč), náhradu za použití motorového vozidla k hlavnímu líčení (16 538 Kč), náhradu za nutnost vybrat si dovolenou pro účast na hlavním líčení (238 eur), odměnu za služby tlumočníka a právního zástupce (231 473 Kč) a náhradu nemajetkové újmy za průtahy v trestním řízení (70 000 Kč). V průběhu řízení žalovaná přiznala stěžovateli náhradu nákladů řízení ve výši 44 286 Kč. 5. Obvodní soud rozhodl o stěžovatelově žalobě rozsudkem ze dne 20. 10. 2016 č. j. 15 C 84/2015-229 tak, že výrokem I zastavil řízení co do částky 44 286 Kč, výrokem II přiznal stěžovateli nárok na částky 238 eur, 100 000 Kč, 186 437 Kč a 2579,44 Kč s příslušenstvím, výrokem III ve zbytku žalobu zamítl a výrokem IV stanovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Z požadované náhrady nákladů trestního řízení obvodní soud přiznal stěžovateli většinu požadované částky (186 437 Kč). Za užívání vozidla pro cestování k hlavnímu líčení přiznal obvodní soud stěžovateli částku 2 579,44 Kč, ve zbytku požadované částky (tzv. amortizaci) soud nárok zamítl. Za oprávněný považoval soud rovněž nárok na náhradu vyčerpané dovolené k účasti na hlavním líčení (238 eur), neboť tím byl stěžovatel připraven o dva dny dovolené sloužící jinak k účelu rekreace a zotavení po práci. 6. Náhradu za újmu způsobenou průtahy v řízení soud stěžovateli nepřiznal. Tři roky trvající trestní řízení odpovídá podle obvodního soudu složitosti předmětné trestní věci (dané zejména stěžovatelovou cizí státní příslušností). Jde-li o zásah do osobnostních práv stěžovatele, vzal obvodní soud za prokázané, že jeho případ byl medializován, a to dokonce s označením stěžovatele jako pachatele trestného činu. Úkorné vnímání trestního stíhání ze strany stěžovatele potvrzují i časté porady s obhájcem a průběh hlavního líčení, jakož i okolnost stíhání v cizím státě podle cizích právních předpisů. Trestní stíhání omezovalo stěžovatelovu politickou činnost, neboť v dalších projevech by mohlo být spatřováno naplnění vazebních důvodů. Z uvedených důvodů soud považoval za dostatečnou kompenzaci částku ve výši 100 000 Kč. Stěžovatel byl podle soudu v řízení zhruba z poloviny úspěšný, pročež žádné ze stran nenáleží náhrada vynaložených nákladů řízení. 7. Proti uvedenému rozsudku podali odvolání stěžovatel i vedlejší účastník. Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") rozsudkem ze dne 16. 5. 2017 č. j. 12 Co 33/2017-289 změnil rozsudek obvodního soudu tak, že ve výroku II zamítl žalobu i co do částky 238 eur a 100 000 Kč s příslušenstvím. Ve zbytku rozsudek potvrdil. Městský soud se zcela ztotožnil se závěry obvodního soudu ohledně nároků na náhradu nákladů spojených s obhajobou, náhradu za užití vozidla a na kompenzaci za nemajetkovou újmu způsobenou průtahy řízení. Za nesprávné naopak městský soud označil posouzení nároku na náhradu za vyčerpání dovolené. Za vyčerpanou dovolenou mu byla poskytnuta náhrada mzdy a v jeho majetkové sféře se tato okolnost nikterak neprojevila. Na postup stěžovatelova německého zaměstnavatele nelze aplikovat právní předpisy České republiky a relevantní je pouze skutečnost, že stěžovatelova účast u soudu se nikterak neprojevila v jeho majetkové sféře. Obsahová náplň trávení dovolené je podle městského soudu právně irelevantní. 8. Podle městského soudu nebylo na místě přiznat nárok za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním stěžovatele. Stanovení formy a výše zadostiučinění musí vycházet především z povahy trestní věci a dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry obviněného. Přitom podle ustálené judikatury nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti. Přiznání satisfakce nad rámec konstatování porušení práva je podle městského soudu namístě teprve tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti obviněnému takové satisfakce skutečně dostat mělo. Stěžovatel o své vlastní vůli vystupoval v cizí zemi s kontroverzními politickými projevy. Medializace jeho jednání a následného trestního stíhání neměla souvislost jen s činností orgánů činných v trestním