IV.ÚS 3179/23 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 3179/23 ze dne 22. 12. 2023   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Ronovskou o ústavní stížnosti stěžovatele Petra Bartheldiho, bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. října 2023 č. j. 30 Cdo 2997/2023-111, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění 1. Ústavnímu soudu byla dne 1. prosince 2023 doručena ústavní stížnost stěžovatele proti v záhlaví uvedenému usnesení Nejvyššího soudu. Napadeným usnesením bylo zastaveno dovolací řízení z důvodu nesplnění zákonné podmínky povinného zastoupení. 2. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu, a zda jsou tak dány procesní podmínky řízení před Ústavním soudem. Dospěl k závěru, že tyto požadavky splněny nejsou, neboť kromě jiných vad není navrhovatel zastoupen advokátem (§ 30 a § 31 zákona o Ústavním soudu). 3. Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu známo, že se navrhovatel opakovaně obrací na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami a opakovaně je na tyto nedostatky upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě bude důvodem odmítnutí ústavní stížnosti (např. ve věcech sp. zn. III. ÚS 819/23, sp. zn. IV. ÚS 3356/22 nebo sp. zn. IV. ÚS 2190/23). Navrhovateli se tak dostalo náležitého poučení, včetně informace o nezbytnosti právního zastoupení advokátem a upozornění na následky spojené s neodstraněním vad. Přestože si stěžovatel musí být daných procesních podmínek řízení dostatečně vědom, podal nyní opět neprojednatelný návrh. 4. Co se týče stěžovatelova návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů, byl stěžovatel již dříve poučen (např. ve věci sp. zn. IV. ÚS 2411/21), že Ústavní soud neustanovuje účastníkům řízení právního zástupce. Stěžovateli bylo sděleno, že se lze se žádostí na určení advokáta obrátit na Českou advokátní komoru a že se žádost podává na předepsaném formuláři (§ 18c odst. 2 zákona o advokacii), který je dostupný na internetových stránkách České advokátní komory, nebo mu může být na žádost zaslán. 5. Ústavní soud zastává názor, že není nezbytné, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v řadě řízení předcházejících. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, bylo by setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým (viz např. usnesení sp. zn. II. ÚS 2579/21 ze dne 5. 10. 2021). 6. Ústavní soud proto stejně jako v mnoha dalších případech navrhovatelovu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 22. prosince 2023 Kateřina Ronovská v. r. soudkyně zpravodajka