IV.ÚS 3229/23 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 3229/23 ze dne 15. 5. 2024 Svévolná interpretace § 138 odst. 1 občanského soudního řádu (osvobození právnické osoby od soudních poplatků)   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy, soudce Zdeňka Kühna a soudkyně zpravodajky Kateřiny Ronovské o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti OYSTER Invest a.s., sídlem Okružní 71, Pavlov, zastoupené JUDr. Zdeňkem Kramperou, advokátem, sídlem Kořenského 1107/15, Praha 5 - Smíchov, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 36 Co 325/2023-30 ze dne 20. listopadu 2023 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 č. j. 9 C 221/2023-21 ze dne 4. září 2023 a č. j. 9 C 221/2023-32 ze dne 1. prosince 2023 a s ní spojeném návrhu na zrušení § 11 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 9, jako účastníků řízení, takto: I. Usnesením Městského soudu v Praze č. j. 36 Co 325/2023-30 ze dne 20. listopadu 2023 a usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 č. j. 9 C 221/2023-21 ze dne 4. září 2023 bylo porušeno právo stěžovatelky na soudní ochranu zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Usnesení Městského soudu v Praze č. j. 36 Co 325/2023-30 ze dne 20. listopadu 2023 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 č. j. 9 C 221/2023-21 ze dne 4. září 2023 se ruší. III. Návrh na zrušení § 11 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena její základní práva zaručená čl. 94 odst. 2 Ústavy a čl. 4 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a 2, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). S ústavní stížností spojila návrh na zrušení § 11 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o vyšších soudních úřednících"), neboť má za to, že je v rozporu s čl. 81, čl. 82 a čl. 94 odst. 2 Ústavy a čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny. 2. Z ústavní stížnosti a vyžádaného soudního spisu se podává, že stěžovatelka se žalobou ze dne 10. 8. 2023 u Obvodního soudu pro Prahu 9 (dále jen "obvodní soud") domáhá po Ing. Evě Mikulčákové, správkyni konkursní podstaty úpadce obchodní společnosti NAP a.s. (dále jen "správkyně konkursní podstaty"), zaplacení částky ve výši 298 200 000 Kč, která má představovat náhradu újmy způsobené jednáním správkyně konkursní podstaty. Ta podle tvrzení stěžovatelky porušila zákonem uloženou povinnost jednat s odbornou péčí. Částka odpovídá ceně podílu na nemovitostech, ke kterému pozbyla stěžovatelka své vlastnické právo tím, že nemovitosti byly vydraženy v konkursním řízení na majetek druhého spoluvlastníka. Stěžovatelka požádala o osvobození od soudních poplatků, které odůvodnila tím, že jí postupem správkyně konkursní podstaty vznikla značná majetková újma, nedisponuje proto žádnými prostředky, ani majetkem vyšší hodnoty, a objektivně není schopna uhradit soudní poplatek. 3. Usnesením obvodního soudu č. j. 9 C 221/2023-17 ze dne 15. 8. 2023, které vydal asistent soudce, byla stěžovatelka vyzvána, aby ve lhůtě 15 dnů odůvodnila svůj návrh na osvobození od soudních poplatků a věrohodným způsobem osvědčila své majetkové poměry a další rozhodné skutečnosti. Obvodní soud vyjmenoval způsoby, jakými má stěžovatelka svá tvrzení osvědčit. Měly to být doklady prokazující veškeré příjmy stěžovatelky či uvedení důvodu, proč příjmy chybí, a z jakých prostředků jsou hrazeny náklady související s podnikáním. Dále měla doložit výpisy z účtů, označit veškerý majetek větší hodnoty, uvést celkovou výši dluhů, označit konkrétní místo provozování podnikání a náklady s tím spojené a uvést další skutečnosti, které by mohly vést k rozhodnutí o přiznání osvobození od soudních poplatků v její prospěch. 4. Dne 30. 8. 2023 stěžovatelka obvodnímu soudu předložila požadované doklady a sdělila, že veškeré aktivity soustředí na ochranu a obranu svých práv a majetku, a to prostřednictvím svých statutárních zástupců bez nároku na jakoukoliv odměnu. Dále uvedla, že jejím jediným majetkem byl podíl na nemovitostech a že dosud nedošlo ani k vyplacení jejího nároku jako zajištěného věřitele z titulu nároku na oddělené uspokojení ve výši 16,5 mil. Kč. 5. Napadeným usnesením obvodní soud stěžovatelce osvobození od placení soudních poplatků nepřiznal. V odůvodnění obšírněji shrnul, jakými listinami doložila stěžovatelka své prohlášení o majetkových poměrech a jaká skutková zjištění z nich vyvodil. Poté dospěl k závěru, že žádost stěžovatelky je nedůvodná, neboť sice prokázala, že je nemajetná, má toliko dluhy (na dani z nemovitosti, dani z příjmu, dani z přidané hodnoty) a vede několik řízení, v nichž se domáhá ochrany svého práva, ale dostatečně svou žádost neosvědčila. Obvodní soud k tomu dále konstatoval, že stěžovatelka je zastoupena advokátem a z obsahu spisu nevyplývá, že by byly právní služby poskytovány bezplatně nebo že by byl ujednán jiný způsob úhrady odměny, a není tudíž zřejmé, z čeho a jakým způsobem jsou advokátní služby hrazeny. Stejně tak nebylo podle obvodního soudu zřejmé, jakým způsobem byly hrazeny soudní poplatky a náklady na zastoupení advokátem v jiných řízeních, které stěžovatelka vede, případně zda byla v těchto řízeních od soudních poplatků osvobozena. 6. V odvolání proti napadenému usnesení obvodního soudu stěžovatelka nejprve namítala nesprávné obsazení soudu. S odkazem na § 138 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), tvrdila, že rozhodování o návrhu na osvobození od soudních poplatků je vyhrazeno předsedovi senátu a že asistent soudce nemůže činit úkony, které jsou zvláštním zákonem výslovně svěřeny soudci. Stěžovatelka dále namítala, že asistent soudce se nedotazoval na podmínky poskytování právních služeb sjednané mezi ní a jejím právním zástupcem a taková otázka podle ní ani nebyla pro posouzení návrhu rozhodná. Asistent soudce ji nevyzval, aby se k této otázce vyjádřila, a rozhodl tak na základě neúplně zjištěného skutkového stavu. Stěžovatelka tvrdila, že jí náklady na obranu jejích práv v soudních řízeních pomáhá nést obchodní společnost LUSTAMAR s. r. o., s níž uzavřela dohodu, že vzniklé náklady budou v budoucnu započteny na úplatu za postoupení pohledávky stěžovatelky z titulu nároku na oddělené uspokojení. 7. Napadeným usnesením městský soud usnesení obvodního soudu potvrdil. K námitce ohledně rozhodování asistentem soudce městský soud uvedl, že tento postup je zcela v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu. Dále konstatoval, že stěžovatelka jako podnikatelka musí počítat s rizikem neúspěchu, jehož důsledky nelze přenášet na stát formou úlev z poplatkové povinnosti. Poměry obchodní společnosti mohou podle městského soudu odůvodňovat osvobození od soudního poplatku jen v případě, že se žadatelka dostala do tíživé finanční situace z důvodu vyšší moci či nepředvídatelných okolností, které nemají svůj původ v jejím podnikání. Stěžovatelka podle městského soudu hodnověrným způsobem neprokázala, že se nikoliv vlastním přičiněním, nýbrž v důsledku mimořádných událostí, které nemohla předvídat ani ovlivnit, dostala do natolik tíživé finanční a majetkové situace, která jí neumožňuje soudní poplatek ani z části uhradit. Městský soud konstatoval, že daňová ztráta či nulové daňové přiznání nemají bez dalšího žádnou vypovídající hodnotu o stěžovatelčině majetkové a finanční kondici, neboť mohou být pouze důsledkem daňové optimalizace uplatněné za účelem minimalizace daňové povinnosti či rozhodnutí statutárního orgánu či akcionářů omezit nebo utlumit činnost společnosti. Podle městského soudu si stěžovatelka po celou dobu své podnikatelské činnosti dokázala zajistit finanční prostředky k financování rozmanitých podnikatelských záměrů i k běžnému chodu umožňující její dlouhodobou existenci, a není proto jasné, jakým způsobem zpeněžení jejího podílu fatálně zasáhlo do její dosavadní schopnosti podnikat. Dohodu s obchodní společností LUSTAMAR s. r. o. označil městský soud za "signifikantní," umožňující snížení finančního podnikatelského rizika souvisejícího s vedením sporu. Městský soud potvrdil závěr obvodního soudu, že pro úspěšné prokázání majetkových poměrů je nutné prokázat obsah dohody o odměně za právní zastupování. II. A