IV.ÚS 3333/20 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 3333/20 ze dne 19. 10. 2021   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Pavla Šámala, soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka a soudce Josefa Fialy o ústavní stížnosti stěžovatele: O. I. S., zastoupeného Mgr. Hedvikou Hartmanovou, advokátkou, sídlem Kaprova 15/11, Praha 1 - Josefov, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. června 2020 č. j. 101 Co 16/2020-2533, za účasti Krajského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a 1) J. S., 2) nezl. S. M. S. a 3) nezl. N. I. S., jako vedlejších účastnic řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. 1. V ústavní stížnosti stěžovatel navrhuje zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí s tvrzením, že jím došlo k porušení čl. 32 odst. 4, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"), čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. 2. Rozsudkem Okresního soudu Praha-západ (dále jen "okresní soud") ze dne 28. 6. 2019 č. j. 11 Nc 104/2017-1969 bylo rozhodnuto, že nezletilá S. M. S. a nezletilá N. I. S. se svěřují do péče matky (výrok I.). Okresní soud dále rozhodl, že stěžovatel je povinen přispívat na výživu nezletilé S. měsíčně 12 000 Kč, a na výživu nezletilé N. měsíčně částkou 10 000 Kč s účinností od 1. 12. 2017 (výrok II.). Výrokem III. okresní soud rozhodl o dlužném výživném za období od 1. 9. 2017 do 30. 6. 2019. Výrokem IV. rozsudku okresního soudu byly obě nezletilé svěřeny pro dobu po rozvodu do péče matky a výrokem V. okresní soud určil, že stěžovatel je povinen přispívat na výživu nezletilé S. měsíčně částkou 12 000 Kč a na výživu nezletilé N. měsíčně částkou 10 000 Kč s účinností od právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů. Soud dále rozhodl, že stěžovatel je oprávněn stýkat se s nezletilými v každém lichém kalendářním týdnu od čtvrtku od 15:00 hodin, kdy nezletilé vyzvedne ve školním zařízení, do pondělí následujícího sudého kalendářního týdne do 8:00 hodin, kdy nezletilé odevzdá do školního zařízení. Dále je stěžovatel oprávněn stýkat se s nezletilými v každém sudém kalendářním týdnu od středy od 15:00 hodin, kdy nezletilé vyzvedne ve školním zařízení, do čtvrtka do 8:00 hodin, kdy nezletilé odevzdá ve školním zařízení (výrok VI.). Výroky VII. až XIII. byly podrobněji upraveny pravidla styku a bylo rozhodnuto o rozsahu styku stěžovatele s nezletilými v období jednotlivých prázdnin. Výroky XIV. a XV. byl nahrazen souhlas stěžovatele s tím, aby nezletilé navštěvovaly blíže určenou základní školu a mateřskou školu, jakož i jeho souhlas se zápisem do těchto škol. Návrhy stěžovatele na nahrazení souhlasu matky s tím, aby nezletilé navštěvovaly blíže určenou mateřskou a základní školu, jakož i jejího souhlasu se zápisem byl zamítnut výroky XVI. a XVII. rozsudku. Výrokem XVIII. okresní soud rozhodl také o předběžné vykonatelnosti výroků XIV. a XV. rozsudku a výroky XIX. a XX. rozhodl o náhradě nákladů řízení. 3. Napadeným rozsudkem Krajského soudu v Praze (dále jen "krajský soud") byl změněn výrok II. a V. rozsudku okresního soudu tak, že stěžovatel je povinen s účinností od 1. 10. 2017 do 31. 12. 2017 přispívat na výživu nezletilé S. částkou 22 500 Kč a na výživu nezletilé N. částkou 20 000 Kč měsíčně, s účinností od 1. 1. 2018 nadále a s účinností od právní moci rozsudku o rozvodu manželství je pak stěžovatel povinen přispívat na výživu nezletilé S. 12 000 Kč měsíčné a na výživu nezletilé N. částkou 10 000 Kč měsíčně. Ve výrocích VI. až XII. byl rozsudek okresního soudu změněn tak, že stěžovatel je oprávněn stýkat se s oběma nezletilými každý týden v pondělí od 14:00 do 15:30 v prostorách Pro Dialog, z.s. za přítomnosti pracovníka organizace. Výrok XIV. rozsudku okresního soudu byl změněn tak, že soud za stěžovatele uděluje souhlas, aby nezletilá S. navštěvovala ve školním roce 2020/2021 a nadále Základní školu a mateřskou školu X, a ve zbylé části výrok XIV. potvrdil. Výrok XV. rozsudku okresního soudu byl změněn tak, že krajský soud za stěžovatele udělil souhlas, aby nezletilá N. navštěvovala ve školním roce 2020/2021 a nadále mateřskou školu Y, a ve zbylé části výrok XV. potvrdil. Dále krajský soud rozhodl tak, že výrok XVIII. rozsudku okresního soudu se vypouští a ve výrocích I., IV., XVI. a XVII. rozsudek okresního soudu potvrdil. Rozhodl také o náhradě nákladů řízení. II. 4. Krajskému soudu stěžovatel vytýká, že svěřením nezletilých do péče matky a stanovením velmi omezeného rozsahu asistovaného styku s nezletilými byla porušena jeho práva i práva nezletilých dětí. K natolik výraznému omezení rodičovských práv dle stěžovatele neexistují žádné důvody. Stěžovatel uvádí, že veškeré zmínky o tom, že nezletilé manipuluje, jsou neodůvodněné a účelové. Nezletilé k němu mají silnou citovou vazbu, což krajský soud nevzal v úvahu. Přístup soudů byl podle stěžovatele silně diskriminační, jelikož soudy nepracovaly s fakty a před jeho sděleními byla bez dalšího jednostranně upřednostňována tvrzení matky, kterou soudy zcela nepochopitelně podporovaly. Namítá také, že krajský soud dospěl k naprosto neadekvátní výší výživného, které vůbec nezohledňuje jeho reálnou pracovní a finanční situaci a stávající úroveň. Stěžovatel poukazuje na to, že není schopen hradit své dluhy, natož stanovené výživné. Na jeho majetek je vedeno insolvenční řízení (konkurs), je nemajetný a pobírá podporu v nezaměstnanosti. Výši výživného stěžovatel nepovažuje ani za řádně zdůvodněnou. V průběhu řízení mělo docházet také k neodůvodněným průtahům, které stěžovatel v ústavní stížnosti blíže popisuje. III. 5. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s § 29 až § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a contrario). IV. 6. Ústavní soud ve své ustálené judikatuře zřetelně akcentuje doktrínu minimalizace zásahů do činnosti orgánů veřejné moci, která je odrazem skutečnosti, že v řízení o ústavních stížnostech [čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, § 72 a násl. zákona o Ústavním soudu] jako soudní orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy) přezkoumává rozhodnutí či postup orgánů veřejné moci jen z toho hlediska, zda jimi nedošlo k porušení ústavně zaručených základních práv a svobod. 7. Svěření nezletilého dítěte do péče jednoho z rodičů či do jejich střídavé péče, úprava styku toho z rodičů, kterému nezletilé dítě do péče nebylo svěřeno, nebo stanovení výše výživného, je výsledkem hodnocení důkazů provedených obecnými soudy a spadá tak do jejich nezávislé pravomoci. Při rozhodování ve věcech práva rodinného je proto především na obecných soudech, aby vyšly z individuálních okolností každého případua z nich vyplývajícího zájmu dítěte (srov. čl. 3 Úmluvy o právech dítěte), který má být vždy prioritním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí. Soudy musí pečlivě uvážit, jaký výchovný model je v danou chvíli nejvhodnější a v nejlepším zájmu konkrétního dítěte, zda jsou splněny podmínky umožňující svěření dítěte do střídavé péče, kterému z rodičů dítě do péče svěřit a jak co nejcitlivěji a nejvhodněji upravit styk nezletilého dítěte s tím rodičem, kterému do péče svěřeno nebylo. Úkolem soudu zároveň je snažit se nalézt takové řešení, které nebude omezovat ani právo rodiče zaručené v čl. 32 odst. 4 Listiny. Obecné soudy mají povinnost vyložit, na základě jakých skutečností rozhodly tak, jak rozhodly, a toto své rozhodnutí také musí přesvědčivým způsobem odůvodnit. 8. Obecně lze konstatovat, že z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, že krajský soud se věcí řádně zabýval, aplikoval relevantní zákonná ustanovení, vycházel z řádně provedeného dokazování, vzal v úvahu podstatné okolnosti, zohlednil zájem nezletilých a věnoval potřebnou pozornost celkovému kontextu rodinné situace. Srozumitelně přitom objasnil, na základě jakých úvah dospěl k učiněným závěrům a své rozhodnutí taktéž adekvátním způsobem odůvodnil. 9. Z konkrétních námitek stěžovatele se Ústavní soud nejprve zabýval otázkou péče o nezletilé a úpravy styku s nimi. 10. Do péče matky byly nezletilé svěřeny již rozhodnutím okresního soudu, který předně poukázal na přetrvávající hluboký konflikt mezi rodiči (ke kterému shodně přispíval jak stěžovatel, tak matka nezletilých) a po provedeném dokazování se na základě znaleckého posudku, výslechu znalkyně a dalších provedených důkazů přiklonil ke svěření nezletilých do péče matky. Kromě skutečnosti, že od narození nezletilých byla jejich primární pečovatelkou, zohlednil také to, že jeho manipulace nezletilých vůči matc