IV.ÚS 3412/21 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 3412/21 ze dne 8. 2. 2022   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Josefa Fialy (soudce zpravodaje) a soudců Jana Filipa a Pavla Šámala o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti PUMPA, a. s., sídlem U Svitavy 54/1, Brno, zastoupené JUDr. Ing. Pavlem Schreiberem, advokátem, sídlem Jakubská 121/1, Brno, proti II. výroku rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2021 č. j. 23 Cdo 107/2020-236, ve znění opravného usnesení ze dne 24. ledna 2022 sp. zn. 23 Cdo 107/2020, I. výroku v části, v níž bylo v částce 279 958 Kč s příslušenstvím potvrzeno zamítnutí žaloby, rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 6. června 2019 č. j. 35 Co 101/2018-208, a II. výroku v části, v níž byla v částce 279 958 Kč s příslušenstvím zamítnuta žaloba, rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 12. dubna 2018 č. j. 59 C 79/2017-176, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci a Okresního soudu v Liberci, jako účastníků řízení, a obchodní společnosti GEREX Liberec, s. r. o., sídlem Krokova 293/4, Liberec, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v uvedeném rozsahu rozhodnutí označených v záhlaví s tvrzením, že jimi byla porušena její základní práva zaručená v čl. 11 odst. 1, čl. 26 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a v čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě. 2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že stěžovatelka se žalobou u Okresního soudu v Liberci (dále jen "okresní soud") domáhala po vedlejší účastnici zaplacení částky 645 394 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody s tvrzením, že jde o rozdíl mezi sjednanou cenou zboží, které stěžovatelce vedlejší účastnice nedodala, ačkoli se k tomu zavázala, a vyšší cenou téhož zboží, které stěžovatelka koupila jako náhradu poté, co se od vedlejší účastnice dozvěděla o nedodržení smluvených podmínek dodání. Okresní soud zjistil, že stěžovatelka a vedlejší účastnice e-mailem uzavřely smlouvu na dodávku tří typů plastových trubek. Celková cena objednávky byla 3 314 600 Kč a termín dodání 24. 4. 2015. E-mailem ze dne 14. 4. 2015 vedlejší účastnice informovala stěžovatelku, že pro nedostatek PP a PE granulátu není schopna dodržet termín dodání a jako alternativu nabídla místo granulátu PE 100 použití granulátu PE 80, který by však stačil buď jen na výrobu druhého typu trubek, nebo částečnou výrobu prvního a třetího typu trubek. Použitím granulátu PE 80 by došlo ke snížení maximálního provozního tlaku. E-mailem ze dne 15. 4. 2015 vedlejší účastnice stěžovatelce sdělila, že bude-li souhlasit, může být druhý typ trubek z granulátu PE 80 dodán do 5. 5. 2015, zbylé typy trubek nejpozději 16. 5. 2015. E-mailem ze dne 20. 4. 2015 vedlejší účastnice stěžovatelku informovala o svém konečném stanovisku, že trubky je schopna vyrobit z původně objednaného granulátu PE 100 s termínem dodání druhého typu trubek 5. 5. 2015 při zachování smluvené ceny a první a třetí typ trubek v průběhu května 2015 ovšem za vyšší ceny oproti objednávce. V e-mailu ze dne 24. 4. 2015 zaslanému vedlejší účastnici stěžovatelka uvedla, že "prosí o storno objednávky" a jako důvod uvedla nedodržení avizovaného termínu a ceny. Současně požádala o potvrzení storna e-mailem. Stěžovatelka dne 24. 4. 2015 objednala poptávané trubky u obchodní společnosti Nicoll Česká republika, s. r. o. (dále jen "společnost Nicoll"), za celkovou cenu 3 959 993,88 Kč (tj. o 645 393,88 Kč vyšší oproti objednávce u vedlejší účastnice). Okresní soud vyhodnotil, že termín dodání zboží 24. 4. 2015 sjednaný stěžovatelkou a vedlejší účastnicí v písemné podobě není skutečným sjednaným termínem dodání, protože na základě objednávek, e-mailu a výslechu svědků shledal, že strany sjednaly termín dodání na 5. 5. 2015. Dospěl k závěru, že smluvní vztah byl ukončen dohodou stran. Storno objednávky neposoudil jako odstoupení od smlouvy s přihlédnutím k praxi stran a jednáním, která předcházela. Dodal, že u odstoupení se o storno neprosí, nýbrž se odstoupení oznamuje, a dále se nežádá o potvrzení odstoupení. Žádost o storno vyhodnotil jako návrh na zrušení smluvního závazku dohodou, který byl vedlejší účastnicí akceptován, což měl prokázáno následným jednáním, neboť pracovnice vedlejší účastnice objednávku přeškrtla. Okresní soud uzavřel, že ke zrušení závazkového vztahu došlo ještě před datem dodání 5. 5. 2015, k porušení smluvního závazku tudíž nemohlo dojít a nevznikl nárok na náhradu škody. Napadeným rozsudkem okresní soud zastavil řízení o částce 5 004 Kč s příslušenstvím pro částečné zpětvzetí žaloby (I. výrok), žalobu zamítl (II. výrok) a rozhodl o nákladech řízení (III. výrok). 3. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci (dále jen "krajský soud") napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek okresního soudu ve výroku o zamítnutí žaloby, byť na základě odlišných důvodů. Neztotožnil se s tím, že termín dodání byl sjednán na 5. 5. 2015, jak uvedl okresní soud, neboť vyhodnotil, že dodání bylo sjednáno na 24. 4. 2015, jak vyplývá z e-mailové nabídky, která byla akceptována. Pouhé vědomí vedlejší účastnice, že stěžovatelka bude zakoupené trubky svému odběrateli dodávat 5. 5. 2015 nemohlo na sjednaném termínu nic změnit. Podle krajského soudu nemůže být žaloba důvodná v části o zaplacení 279 958 Kč představující rozdíl mezi cenou druhého typu trubek sjednanou s vedlejší účastnicí a cenou, za kterou druhý typ trubek následně stěžovatelka pořídila od třetího subjektu. Ačkoli vedlejší účastnice e-mailem ze dne 24. 4. 2015 vyjádřila připravenost dodat do 5. 5. 2015 druhý typ trubek ve sjednaném množství a za původně sjednanou cenu, stěžovatelka si i druhý typ trubek objednala u třetí osoby s termínem dodání 5. 5. 2015. U druhého typu trubek nezapříčinila rozdíl mezi cenou dohodnutou s vedlejší účastníci a cenou náhradní dodávky vedlejší účastnice porušením smlouvy, nýbrž šlo o rozhodnutí stěžovatelky, že druhý typ trubek nepřijme jako částečné plnění podle původní smlouvy. Odmítnout částečné plnění lze podle § 1930 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jen odporuje-li to povaze závazku nebo účelu smlouvy. Možnost částečného plnění nevylučují ani stěžovatelkou zmiňované komplikace v případě vad dodaného zboží. Vedle toho krajský soud vyhodnotil, že je dán další důvod, pro který je celá žaloba nedůvodná. Dojde-li vývojem na trhu k nárůstu ceny oproti ceně dohodnuté ve smlouvě, pak realizací náhradní koupě za zvýšenou cenou dochází k majetkové újmě kupujícího, za kterou odpovídá prodávající, jen když původní závazkový vztah z kupní smlouvy byl zrušen pro porušení povinností prodávajícího. Krajský soud však vyhodnotil, že původní závazkový vztah mezi stěžovatelkou a vedlejší účastnicí nebyl zrušen a stěžovatelka tak měla vedle sebe dvě kupní smlouvy (jednu s vedlejší účastnicí, druhou se společností Nicoll), každou na dodávku totožných trubek tří typů. Smlouva se společností Nicoll nebyla náhradní koupí, ale šlo o koupi stojící vedle trvajícího závazku s vedlejší účastnicí. Rozdíl cen v těchto smlouvách proto není škodou. 4. Nejvyšší soud zrušil rozsudek okresního soudu a krajského soudu v těch částech, v níž byla žaloba v částce 365 436 Kč (po opravě v částce 360 432 Kč, viz bod 5.) s příslušenství zamítnuta, resp. v odvolacím řízení potvrzeno zamítnutí v této částce, a dále je zrušil v nákladových výrocích (I. výrok) a odmítl dovolání ve zbývajícím rozsahu (II. výrok). Zrušující výrok odůvodnil tím, že krajský soud nerespektoval pravidla pro výklad právního jednání, když shledal, že nedošlo ke zrušení závazkového vztahu mezi stěžovatelkou a vedlejší účastnicí. Krajský soud totiž akcentoval jen znění e-mailu s prosbou o storno objednávky. Nepřesvědčivě se však vypořádal s následným jednáním zaměstnankyně vedlejší účastnice, která po obdržení daného e-mailu objednávku přeškrtla s tím, že nebude vyřizována. Opomenul e-mail jednatele vedlejší účastnice zaslaný stěžovatelce, kde se uvádí, že objednávka byla stornována. Výrok o odmítnutí zbytku dovolání odůvodnil Nejvyšší soud tím, že se stěžovatelce nepovedlo dovoláním zpochybnit zamítnutí žaloby v částce 279 958 Kč. Nejvyšší soud zjistil, že krajský soud rozhodnutí založil primárně na úvaze, že rozdíl v cenách byl způsoben rozhodnutím stěžovatelky nepřijmout druhý typ trubek podle původní smlouvy, ale objednat ho u třetího subjektu za vyšší cenu. V tomto závěru rozsudek krajského soudu stěžovatelka dovoláním nenapadla a jí zpochybňovaný argument, že nemě