IV.ÚS 349/09 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 349/09 ze dne 9. 6. 2009   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Miloslava Výborného a soudců Pavla Rychetského a Michaely Židlické o ústavní stížnosti stěžovatelky ANEX CZ s. r. o., IČ: 272 64 866, se sídlem Veselá 199/5, 602 00 Brno, zastoupené JUDr. Lenkou Faltýnovou, advokátkou se sídlem nám. Míru 143, 344 01 Domažlice, proti příkazu k domovní prohlídce vydanému soudcem Okresního soudu v Karlových Varech dne 12. prosince 2008 pod sp. zn. 0 Nt 399/2008 a jinému zásahu orgánu veřejné moci, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Příkazem soudce Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 12. prosince 2008 sp. zn. 0 Nt 399/2008 byla na návrh státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Karlových Varech nařízena podle § 83 odst. 1 tr. řádu domovní prohlídka v přízemní části dvoupatrového rodinného domu na adrese Poštovní 1140, Varnsdorf, užívané stěžovatelkou, tj. společností ANEX CZ, s. r. o. Na základě tohoto příkazu byla dne 16. prosince 2008 provedena ve shora specifikované části rodinného domu domovní prohlídka, o čemž byl Celním ředitelstvím Ústí nad Labem pořízen protokol o provedení domovní prohlídky ze dne 16. prosince 2008 sp. zn. 1634/TS-87/07. V průběhu domovní prohlídky byly ze strany policejního orgánu zajištěny movité věci konkretizované v předmětném protokolu. II. Stěžovatelka v projednávané ústavní stížnosti namítla, že příkazem k domovní prohlídce bylo zasaženo do jejích ústavně zaručených práv a svobod garantovaných zejména čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") ve spojení s čl. 8 odst. 2, čl. 11 odst. 1, 4, čl. 12, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny a pokud jde o následky, spočívající v zadržování zajištěných věcí, zásah do jejích základních práv dosud trvá. Stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud napadený příkaz k domovní prohlídce zrušil a Celnímu ředitelství Ústí nad Labem uložil, aby nepokračovalo v porušování základních práv a svobod stěžovatelky a obnovilo stav před porušením. V odůvodnění ústavní stížnosti stěžovatelka zdůraznila především to, že domovní prohlídka byla v daném případě provedena ve fázi trestního řízení před zahájením trestního stíhání a jako taková mohla být provedena jen jako neodkladný nebo neopakovatelný úkon. Z obsahu odůvodnění napadeného příkazu však nevyplývá, že by soudce domovní prohlídku jako neodkladný nebo neopakovatelný úkon skutečně nařídil. Jediným uvedeným důvodem nařízení domovní prohlídky byla skutečnost, že prověřované firmy ve vzájemné komunikaci používají i faxové spojení, které je registrované na adrese, kde byla prohlídka nařízena. Dle stěžovatelky k porušení shora specifikovaných ústavních práv a svobod došlo i při realizaci příkazu k domovní prohlídce ze strany Celního ředitelství Ústí nad Labem v postavení policejního orgánu. Tento policejní orgán neprovedl předchozí výslech ve smyslu ustanovení § 84 tr. řádu, neumožnil zaměstnankyni stěžovatelky informovat jednatele stěžovatelky, že má být v prostorách užívaných stěžovatelkou provedena domovní prohlídka, zakázal jí brát telefony, pouze ji vyzval k podání vysvětlení bez konkrétního vymezení toho, k čemu se má vyjádřit, místo podání vysvětlení nesprávně označil jako Liberec, ač vysvětlení bylo podáno ve Varnsdorfu, kde měla být provedena prohlídka. Ač zaměstnankyně stěžovatelky uvedla, že je ochotna při provádění domovní prohlídky spolupracovat a požadované věci vydat, policejní orgán sám věci odebral, a to vše, co v prostorách nalezl, včetně mobilního telefonu zaměstnankyně, řádně nesepsal seznam zajištěných věcí a nezajistil řádné uložení odebraných věcí tak, aby nedošlo k jejich poškození, ztrátě či zneužití. Dále stěžovatelka uvedla, že je jí znemožněno plnit povinnosti ve vztahu k finančním orgánům, neboť zajištěné věci dosud nebyly vráceny. III. Na základě výzvy Ústavního soudu se k ústavní stížnosti vyjádřil účastník řízení: Celní ředitelství Ústí nad Labem, oddělení 31 - referát pátrání, uvedlo, že na základě dožádání Celního ředitelství Plzeň, které předmětnou trestní věc zpracovává, provedlo dne 16. 12. 2008 domovní prohlídku v prostorách označených v příkazu k domovní prohlídce vydaného soudcem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 12. prosince 2008 sp. zn. 0 Nt 399/2008, a to za přítomnosti pracovníka Celního ředitelství Plzeň. Předchozí výslech zaměstnankyně stěžovatelky dle § 84 tr. řádu byl proveden formou úředního záznamu o podání vysvětlení ve smyslu § 158 tr. řádu v místě provádění domovní prohlídky. V úředním záznamu bylo jednou omylem chybně uvedeno místo sepsání Liberec, ale dále je již uvedeno správné místo sepsání Varnsdorf. Pracovnici stěžovatelky bylo umožněno zavolat z mobilního telefonu rodinnému příslušníku, ale nikoliv dalším osobám. Důvodem byla souběžná realizace prohlídek na více místech České republiky a mohlo by dojít ke zmaření účelu těchto prohlídek. Pracovník Celního ředitelství Plzeň určil, které věci jsou důležité pro trestní řízení a zaměstnankyně stěžovatelky je vydala, což se týkalo rovněž jejího mobilního telefonu, který byl - dle jejího vyjádření - používán i k pracovním hovorům. Zajištěné věci byly uloženy do krabic a pytlů, zapečetěny lepící páskou a označeny podpisem pracovnice stěžovatelky. Všechny zajištěné a sepsané dokumenty a věci byly předány Celnímu ředitelství Plzeň. Celní ředitelství Plzeň, oddělení 31 - odhalování organizované trestné činnosti, ve svém vyjádření uvedlo, že v jedné trestní věci vedené pod sp. zn. 1634/TS-87/07 bylo dne 16. prosince 2008 v různých městech provedeno celkem osm domovních prohlídek, na kterých se operativně podílela i další Celní ředitelství. Při domovní prohlídce u stěžovatelky byl zajištěn pouze důkazní materiál, který byl vyhodnocen dle v té době zjištěných poznatků jako věci důležité pro trestní řízení, u kterých byl předpoklad, že dále bude lépe zmapována a zdokumentována činnost organizované skupiny podílející se na prověřované trestné činnost. Nedošlo k zajištění "všeho", jak je tvrzeno v ústavní stížnosti, zajištěné listinné materiály jsou pouze z let 2007 a 2008. Ohledání zajištěných písemností (cca 5 000 dokumentů) bylo dokončeno v měsíci dubnu 2009 a v současné době probíhá jejich analýza. Po zjištění, které věci nejsou důležité pro trestní řízení, budou tyto ihned vráceny stěžovatelce. K námitce nedostatečného odůvodnění příkazu k domovní prohlídce Celní ředitelství Plzeň uvedlo, že zde byla fakticky uvedena pouze skutečnost poukazující na faxové propojení konkrétních firem, neboť nadále byly prováděny úkony dle § 88 tr. řádu, které měly být ukončeny až ke dni 17. února 2009 a nebylo namístě sdělovat osobám, u kterých byly prováděny domovní prohlídky, že bylo využito citované ustanovení trestního řádu. Dále Celní ředitelství Plzeň konstatovalo, že všechny vydané a zajištěné věci byly řádně zaprotokolovány. Písemné materiály byly uloženy do průhledných plastových pytlů a papírových krabic, které byly zapečetěny celní páskou a podepsány nesmytelnou fixou zaměstnankyní stěžovatelky přes pásku tak, aby nebylo možné bez narušení obalu nic vyjmou ani vložit. Vyjádření byla zaslána stěžovatelce na vědomí. Stěžovatelka zaslala k vyjádření repliku v níž podrobněji popsala pochybení orgánů činných v trestním řízení s tím, že v protokole o domovní prohlídce nejsou podrobně sepsány veškeré zajištěné písemnosti. IV. Ústavní soud po přezkoumání napadeného příkazu k domovní prohlídce, jakož i vyhodnocení spisového materiálu, který si opatřil, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Ústavní soud v minulosti již mnohokrát zdůraznil, že zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti orgánů veřejné moci, neboť není vrcholem jejich soustavy. Pokud orgány činné v trestním řízení postupují v souladu s obsahem hlavy páté Listiny, nemůže na sebe Ústavní soud atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností. Na druhé straně je však jako soudní orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy České republiky) nejen oprávněn, ale i povinen posoudit, zda bylo řízení jako celek spravedlivé a zda v něm nebyla porušena ústavně zaručená základní práva a svobody stěžovatele. Opakovaně bylo Ústavním soudem vyloženo, že jeho pravomoc je vybudována převážně na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, jejichž protiústavnost již nelze zhojit jinými procesními prostředky. Pravomoc přezkoumat jiný zásah orgánu veřejné moci je dána jen za podmínky nemožnosti nápravy jiným způsobem. Nutno poznamenat, že domovní prohlídka je pouze jedním z úkonů přípravného řízení, který upravuje trestní řád, a její procesní použitelnost, jakož i její hodnocení z hlediska důkazního, je především věcí orgánů činných v trestním řízení a v případném soudním řízení zejména obecných soudů. Ústavní soud se otázkami domovních prohlídek a prohlídek jiných prostor a pozemků zabýval již mnohokrát. Již v nálezu sp. zn. III. ÚS 287/96 (N