IV.ÚS 3526/16 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 3526/16 ze dne 21. 3. 2017 N 48/84 SbNU 559 Právo rodičů na informace z trestního spisu o vyšetřování úmrtí jejich dítěte   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavního soudu - senátu složeného z předsedy senátu Jana Musila a soudců Jaroslava Fenyka (soudce zpravodaj) a Jaromíra Jirsy - ze dne 21. března 2017 sp. zn. IV. ÚS 3526/16 ve věci ústavní stížnosti P. P. a T. H., zastoupených Mgr. Davidem Zahumenským, advokátem, se sídlem Burešova 615/6, 602 00 Brno, proti vyrozumění Policie České republiky, Městského ředitelství policie Brno, 3. oddělení obecné kriminality, ze dne 27. května 2016 č. j. KRPB-190036-141/TČ-2014-060273-HK o neumožnění nahlédnutí do spisu, proti vyrozumění Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 20. června 2016 č. j. 5 ZN 2345/2014-40 o neumožnění nahlédnutí do spisu, proti vyrozumění Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 19. srpna 2016 č. j. 1 KZN 1059/2016-14 o odložení podání a proti jinému zásahu spočívajícímu v tom, že stěžovatelům není umožněno nahlédnout do spisu vedeného Policií České republiky. I. Vyrozuměním Policie České republiky, Městského ředitelství policie Brno, 3. oddělení obecné kriminality, ze dne 27. května 2016 č. j. KRPB-190036-141/TČ-2014-060273-HK o neumožnění nahlédnutí do spisu, vyrozuměním Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 20. června 2016 č. j. 5 ZN 2345/2014-40 o neumožnění nahlédnutí do spisu, vyrozuměním Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 19. srpna 2016 č. j. 1 KZN 1059/2016-14 o odložení podání byla porušena práva stěžovatelů na ochranu rodičovství a rodiny dle čl. 32 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na spravedlivý proces garantované v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Tato rozhodnutí se proto ruší. III. Ve zbytku se ústavní stížnost odmítá. Odůvodnění I. Vymezení napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 24. 10. 2016, která splňuje formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelé domáhali zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí a zákazu v záhlaví specifikovaných jiných zásahů orgánů veřejné moci s tvrzením, že postupem soudů (patrně míněny orgány činné v trestním řízení - pozn. Ústavního soudu) rozhodujících v jejich případě došlo k porušení práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života zakotveného v čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), práva na život zakotveného v čl. 6 Listiny, jakož i k porušení čl. 8 a čl. 2 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Porušení těchto práv stěžovatelé spatřují v tom, že jim bylo znemožněno nahlédnout do spisu týkajícího se prověřování úmrtí jejich nezletilého syna M. H. II. Rekapitulace skutkového stavu a procesního vývoje 2. Stěžovatelé jsou rodiči zesnulého nezletilého M. H. (dále též jen "zesnulý nezletilý"). Ten se narodil dne X. X. XXXX v Nemocnici Vyškov, po jeho narození rodiče odmítli jeho další pobyt v nemocnici a převzali jej do domácího ošetřování. Do jejich domova docházel pravidelně pediatr a laktační asistentka. U nezletilého M. H. se několik dní po porodu začaly objevovat náznaky možných zdravotních komplikací, konkrétně neklid a problémy s příjmem mateřského mléka. Vzhledem k tomu, že problémy s nutričním příjmem se opakovaly, dne 8. 7. 2014 laktační asistentka doporučila stěžovatelům vyhledání lékařské pomoci. Ti se neprodleně s nezletilým M. H. dostavili na ambulanci Fakultní nemocnice Brno - Pracoviště dětské medicíny, kde byl tento zhlédnut lékařkou MUDr. Mikovou a kde podstoupil vyšetření ultrazvukem. MUDr. Miková sdělila rodičům, že dítě jeví akutně toliko známky dehydratace, avšak žádný život ohrožující stav nediagnostikovala. 3. Doporučila jim však hospitalizaci dítěte za účelem doplnění tekutin a dalšího pozorování k vyloučení možných komplikací, neboť stav nezletilého se lékařce zdál nezvyklý, ač žádné konkrétní podezření neměla. Stěžovatelé však hospitalizaci dítěte odmítli s tím, že je-li jejím jediným důvodem dehydratace, jsou schopni nápravu zjednat i v domácím prostředí. MUDr. Miková spolu s MUDr. Šťastnou, která měla nezletilého k hospitalizaci přijmout, znovu na stěžovatele apelovaly, ať nezletilého M. H. ponechají v nemocnici k dalším vyšetřením a vyvrácení všech pochybností o jeho zdravotním stavu, stěžovatelům vysvětlily možné zdravotní důsledky odmítnutí hospitalizace a nechaly je podepsat oznámení o odmítnutí zdravotních výkonů (tzv. informovaný souhlas v podobě negativního reversu), který tyto důsledky uváděl. Konkrétně byli stěžovatelé poučeni o tom, že v důsledku odmítnutí hospitalizace může u nezletilého dojít k rozvratu vnitřního prostředí, syndromu náhlého úmrtí až ke smrti. Dítě podle MUDr. Mikové v tuto chvíli nejevilo žádné akutní známky zhoršeného zdravotního stavu. 4. Hned druhého dne došlo k rapidnímu zhoršení zdravotního stavu nezletilého M. H., jehož stěžovatelé ihned dovezli do výše zmíněné nemocnice. Zde byl bez dalšího hospitalizován, neboť se dle posouzení lékařů nacházel v život ohrožujícím stavu. Přes poskytnutí urgentní péče a podstoupení život zachraňujících úkonů nezletilý M. H. dne 10. 7. 2014 zemřel. Bezprostřední příčinou smrti byla podle pitevního protokolu pozdní novorozenecká sepse, septická meningoencefalitida gramnegativní (proteová). 5. V souvislosti s jeho úmrtím bylo vůči stěžovatelům zahájeno trestní stíhání pro trestný čin usmrcení z nedbalosti dle ustanovení § 143 odst. 1 a 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, jehož se, jednoduše řečeno, měli stěžovatelé podle policejního orgánu dopustit tím, že odmítnutím zdravotního výkonu - hospitalizace zesnulého nezletilého, svého syna, dne 8. 7. 2014 způsobili pozdější detekci zdravotních komplikací, které vedly k jeho smrti a které mohly být odstraněny, býval-li by byl zesnulý nezletilý hospitalizován již při první návštěvě nemocnice tak, jak doporučovaly lékařky. K jejich stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání státní zástupkyně činná při Městském státním zastupitelství v Brně toto usnesení zrušila, neboť dle jejího názoru (opět zjednodušeně řečeno) nebyla dostatečně prokázána příčinná souvislost mezi jednáním stěžovatelů a následkem v podobě úmrtí zesnulého nezletilého, jakož i subjektivní stránka stěžovatelů ve vztahu k tomuto následku. Následně byla dne 16. 9. 2015 usnesením policejního orgánu věc odložena, neboť dle názoru policejního orgánu nešlo o podezření z přečinu a nebylo namístě věc vyřídit jinak. 6. Stěžovatelé poté dne 25. 5. 2016 podali žádost o umožnění nahlédnutí do spisu, již odůvodnili tím, že měli v řízení postavení obviněných, a tím, že si jako rodiče zesnulého nezletilého přejí seznámit se se skutečnostmi, které byly v souvislosti s prošetřováním smrti jejich syna zjištěny. Policejní orgán svým vyrozuměním konkretizovaným v záhlaví tohoto nálezu stěžovatelům sdělil, že není oprávněn jim nahlédnutí do spisu umožnit, neboť v době ukončení prověřování věci podle ustanovení § 158 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "trestní řád") byli stěžovatelé v postavení podezřelých, kteří nejsou uvedeni v taxativním výčtu osob dle ustanovení § 65 odst. 1 trestního řádu, které mají právo do spisu nahlížet. 7. Stěžovatelé dne 31. 5. 2016 adresovali Městskému státnímu zastupitelství v Brně, které provádělo v předmětné trestní věci dozor, žádost o přezkoumání důvodů odepření nahlédnutí do spisu dle ustanovení § 65 odst. 2 trestního řádu, kterou odůvodnili tím, že mají v dané věci postavení poškozených, neboť jim trestným činem byla způsobena nemajetková újma, jelikož jím byla způsobena smrt jejich dítěte, dále tím, že měli postavení obviněných, a tedy jsou tzv. jinou osobou ve smyslu ustanovení § 65 odst. 1 trestního řádu. Dále v této žádosti stěžovatelé uvedli, že jsou především rodiče, jimž tragicky zemřel syn, čímž byli psychicky zasaženi, a to i s přihlédnutím k tomu, že v souvislosti s tímto úmrtím byli trestně stíháni a z pochopitelných důvodů se chtějí seznámit se skutečnostmi, které byly v souvislosti s prošetřováním smrti jejich syna zjištěny. Stěžovatelé rovněž státního zástupce požádali o souhlas ve smyslu ustanovení § 65 odst. 1 in fine trestního řádu, bude-li toho dle jeho názoru třeba. 8. O této žádosti rozhodla státní zástupkyně činná při Městském státním zastupitelství v Brně napadeným vyrozuměním, specifikovaným v záhlaví tohoto nálezu. V něm uvedla, že žádost stěžovatelů vyhodnotila jako žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu dle ustanovení § 157a odst. 1 trestního řádu (tzv. "žádost o výkon dozoru"). V něm se v podstatě ztotožnila s postupem policejního orgánu, který nahlédnutí do spisu stěžovatelům neumožnil, a to s odůvodněním, že stěžovatelé nepatří do výčtu osob dle ustanovení § 65 odst. 1