IV.ÚS 354/22 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 354/22 ze dne 15. 3. 2022   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Jana Filipa a Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele T. A. H., zastoupeného Mgr. Stanislavem Beranem, advokátem, sídlem Karlovo náměstí 671/24, Praha 1 - Nově Město, proti výrokům I až III rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. prosince 2021 č. j. 18 Co 345/2021-1029 a výrokům I a II rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 10. června 2021 č. j. 0 P 257/2018-899, 60 P a Nc 490/2018, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 6, jako účastníků řízení, a N. J. H. a nezletilého N. T. H., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených výroků soudních rozhodnutí, a to pro jejich rozpor s čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. 2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že napadeným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 (dále jen "obvodní soud") bylo rozhodnuto, že stěžovatel (otec) je oprávněn stýkat se s nezletilým vedlejším účastníkem do června 2022 na území České republiky v každém lichém roce, a to týden v měsíci březnu, týden v měsíci červnu a týden v měsíci září, vždy od pondělí 8:00 hodin do neděle 18:00 hodin, v každém sudém roce týden v měsíci březnu, týden v měsíci červnu, týden v měsíci září, a to vždy od pondělí 8:00 hodin do neděle 18:00 hodin, dále týden v období vánočních svátků od 22. 12. od 8:00 hodin do 28. 12. do 18:00 hodin (I. výrok). Dále bylo rozhodnuto, že počínaje červencem 2022 je stěžovatel oprávněn se stýkat s nezletilým v každém sudém roce vždy dva týdny na území České republiky, a to v březnu a v září od pondělí 8:00 hodin do neděle 18:00 hodin, a v měsících červnu a prosinci od 22. 12. od 8:00 hodin do 28. 12. do 18:00 hodin v bydlišti stěžovatele ve Spojených státech amerických; v každém lichém roce počínaje rokem 2023 je stěžovatel oprávněn stýkat se s nezletilým vždy jeden týden v měsíci březnu na území České republiky a měsících červnu a září vždy na území Spojených států amerických v místě bydliště stěžovatele, a to vždy od pondělí 8:00 hodin do neděle 18:00 hodin (II. výrok). Stěžovateli byla uložena povinnost první vedlejší účastnici (matce) 30 dnů před plánovaným stykem prokázat, kdy se styk uskuteční, vyjma styků během vánočních svátků (III. výrok), s tím, že si stěžovatel nezletilého vždy převezme a následně odevzdá v místě bydliště první vedlejší účastnice (IV. výrok). Obvodní soud dále upravil styk stěžovatele s nezletilým prostřednictvím komunikačních prostředků (sociálních sítí) vždy v úterý a v sobotu od 18:00 hodin SEČ po dobu 20 minut (V. výrok) a rozhodl o nákladech řízení (VI. výrok). 3. K odvolání obou rodičů Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") napadeným rozsudkem změnil rozsudek obvodního soudu tak, že stěžovatel je oprávněn stýkat se s nezletilým na území České republiky v každém roce v měsíci únor, květen, září a listopad, a to vždy v těchto po sobě jdoucích dnech takto: od neděle 8:00 hodin do téže neděle 18:00 hodin, od pondělí 8:00 hodin do úterý 18:00 hodin, od středy 8:00 hodin do čtvrtka 18:00 hodin a od pátku 8:00 hodin do 18:00 hodin. Zároveň stěžovateli uložil povinnost v době svého styku umožnit první vedlejší účastnici v pondělí a ve středu, vždy v 19:00 hodin, videohovor s nezletilým v délce 20 minut (I. výrok). Soud dále rozhodl, že stěžovatel je povinen první vedlejší účastnici sdělit konkrétní termíny styků v daném roce vždy do 15. 1. kalendářního roku, v němž se mají styky uskutečnit (II. výrok). K předávání a odevzdávání nezletilého ke styku a po jeho skončení městský soud určil místo předškolní/školní docházky nezletilého, případně, nebude-li toto zařízení otevřeno, tak v místě bydliště první vedlejší účastnice (III. výrok). Též upravil styk prostřednictvím komunikačních prostředků, a to každé úterý od 18:45 hod a každou sobotu od 18:00 hodin SEČ, po dobu 20 minut (IV. výrok) a rozhodl o nákladech řízení (V. výrok). 4. Městský soud zohlednil zejména nízký věk nezletilého (v době rozhodování soudu mu bylo 4 a půl roku), jeho faktické verbální schopnosti odpovídající dítěti ještě nižšího věku (zprávy z logopedie, pedopsychologie, z anglické školky) a dále skutečnost, že ačkoliv se stěžovatel s nezletilým vídají dvakrát týdně prostřednictvím videohovoru, jejich faktický styk proběhl na území České republiky doposud méně než desetkrát. To vedlo městský soud k závěru, že nezletilý ještě není dostatečně psychicky ani fyzicky zralý nejen na strávení stěžovatelem navrhovaných dvou týdnů ve Spojených státech amerických, ale ani na to, aby strávil se stěžovatelem delší čas na území České republiky bez občasného přespání u první vedlejší účastnice, která je "primárním rodičem". Soud zohlednil též existující jazykovou/komunikační bariéru mezi nezletilým a stěžovatelem. Vzhledem k tomu, že budoucí vývoj nezletilého nelze předvídat, nebylo dle soudu namístě již nyní rozhodovat o konkrétním termínu budoucího styku nezletilého se stěžovatelem ve Spojených státech amerických. S přihlédnutím k tomu, že stěžovatel i první vedlejší účastnice, která má navíc ve střídavé péči další tři děti z předchozího manželství, musejí plánovat svůj volný čas s dostatečným předstihem, považoval městský soud za potřebné, aby stěžovatel první vedlejší účastnici sdělil plánované termíny styku vždy do 15. 1. daného kalendářního roku; sdělení termínu styku pouhých 30 dní předem, jak stanovil obvodní soud, městský soud neshledal za odpovídající nejlepšímu zájmu nezletilého. II. Argumentace stěžovatele 5. Stěžovatel nesouhlasí předně s rozsahem styku, který byl rozsudkem městského soudu zásadním způsobem omezen. Lékařské zprávy, kterými soud podpořil své závěry, dle stěžovatele v žádném případě nenasvědčují tomu, že by byl styk s ním jakkoliv problematický a pro nezletilého nevhodný; pro jeho omezení tak nebyl žádný důvod. V důsledku rozhodnutí městského soudu se nezletilý bude muset v průběhu týdnů, kdy má probíhat styk se stěžovatelem, neustále přesouvat, což jistě není v jeho nejlepším zájmu. Zásahem městského soudu bylo stěžovateli dále znemožněno stýkat se s nezletilým na území Spojených států amerických, a nezletilý tak nemá příležitost seznámit se se svou rodinou ze stěžovatelovy strany. Již ve svém odvolání namítal, že by bylo vhodné stanovit styk tak, aby zahrnoval též období letních prázdnin, tedy období, v němž stykem nebude nijak zasahováno do školních ani jiných povinností nezletilého. Odůvodnění městského soudu však neobsahuje jedinou zmínku o tom, proč tomuto návrhu nemohlo být vyhověno, stejně tak v něm není vysvětleno, z jakých důvodů byl styk v průběhu roku rozvržen právě stanoveným a ne jiným způsobem. Námitky stěžovatel vznáší i proti městským soudem uložené povinnosti informovat první vedlejší účastnici o termínech všech plánovaných styků nejpozději do 15. 1. daného roku. Stěžovatel je přesvědčen, že v nejlepším zájmu nezletilého je především to, aby styk se stěžovatelem probíhal řádně a pravidelně, přičemž je vedlejší, v jak výrazném časovém předstihu se rodiče na konkrétním termínu domluví. Požadavek, aby stěžovatel již počátkem daného kalendářního roku byl schopen sdělit termíny všech plánovaných styků, však v souladu se zájmy nezletilého není, neboť pouze zvyšuje riziko, že přinejmenším k některému ze styků nakonec z předem nepředvídatelných důvodů nedojde. III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 6. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas k tomu oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, v němž byla vydána v záhlaví uvedená soudní rozhodnutí s napadenými výroky, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost proti napadeným výrokům rozsudku městského soudu je přípustná (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario), neboť stěžovatel vyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv. 7. V rozsahu, v níž ústavní stížnost napadá výroky I a II rozsudku obvodního soudu, jde však o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný. Tyto výroky byly totiž změněny rozsudkem městského soudu, pročež je Ústavní soud již nemůže (znovu) zrušit. IV. Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti 8. Obecně platí, že ve věcech péče o nezletilé Ústavní soud přistupuje k možnosti přehodnocování závěrů soudů zdrženlivě. Tato zdrženlivost se odráží mimo jiné v tom, že ve věcech upravených v d