IV.ÚS 3678/19 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 3678/19 ze dne 10. 11. 2019   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jaromíra Jirsy a soudců Jana Filipa (soudce zpravodaje) a Pavla Rychetského o ústavní stížnosti stěžovatelky S. M., zastoupené Mgr. Danou Růžičkovou, advokátkou, sídlem Smetanova 662/5, Tábor, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. srpna 2019 č. j. 6 Co 990/2019-1939 a rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 15. května 2019 č. j. 0 P 57/2019-1666, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu ve Strakonicích, jako účastníků řízení, a 1. nezletilého K. M. a 2. nezletilé V. M., v soudním řízení zastoupených městem Blatná, sídlem T. G. Masaryka 322, Blatná, a 3. K. M., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Stěžovatelka (dále též "matka") se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhá zrušení shora uvedených soudních rozhodnutí, neboť má za to, že jimi byla porušena její základní práva zaručená podle čl. 10 odst. 2 a čl. 32 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. Z odůvodnění ústavní stížnosti a z obsahu napadených rozhodnutí se podává, že Okresní soud ve Strakonicích (dále jen "okresní soud") rozsudkem ze dne 15. 5. 2019 č. j. 0 P 57/2019-1666 rozhodl tak, že návrh matky na změnu výchovného prostředí 1. a 2. vedlejšího účastníka (dále jen "nezletilí") se zamítá (výrok I), že návrh matky na novou úpravu styku matky s nezletilými se zamítá (výrok II) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III). 3. Okresní soud dospěl na základě provedeného dokazování k jednoznačnému přesvědčení, že změna výchovného (stabilizovaného, rodinného) prostředí nezletilých není v žádném případě v současnosti, tedy bezprostředně po pravomocném rozhodnutí ve věci samé rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen "krajský soud") ze dne 23. 10. 2018 č. j. 22 Co 1308/2018-1276 [na základě kterého byli nezletilí svěřeni do péče 3. vedlejšího účastníka (dále též "otec"), matce byla uložena povinnost přispívat na jejich výživu a současně bylo matce umožněno právo na asistovaný styk v centru Temperi o. p. s., a též jí byl umožněn telefonický styk s nezletilými pomocí aplikace Skype], v jejich zájmu. Obě nezletilé děti jsou v takovém věku, že potřebují především stabilní rodinné prostředí. Nezletilí mají právě v osobě otce vytvořeno stabilní rodinné prostředí, na nějž se váže i oblast základní školy, školních a mimoškolních aktivit a kamarádů v L. Otec skýtá záruky řádné péče (což se prokázalo a ověřilo ze zpráv lékaře, základní školy, centra asistované spolupráce Temperi o. p. s. a opatrovníka). Nezletilci se ke změně výchovného prostředí vyjádřili jednoznačně negativně, když opakovaně sdělují, že k matce do J. nechtějí a přejí si zůstat v péči otce. Dle závěrů soudu tedy nedošlo k žádné podstatné změně poměrů, která by ospravedlňovala změnu výchovného prostředí nezletilých. Okresní soud tedy na základě provedeného dokazování neshledal žádný důvod, proč by vytrhával nezletilé děti ze stabilního výchovného prostředí otce. Při posuzování tohoto emočně velmi vypjatého případu musel reflektovat názor obou nezletilců, neboť je nutné jejich přání považovat za zásadní vodítko (nikoliv jediné) při hledání jejich nejlepšího zájmu. Při pečlivém a komplexním posouzení zájmů nezletilých (s přihlédnutím i ke zdravotnímu stavu nezletilého K. - diagnostikována dyslexie) pak dospěl soud k jednoznačnému závěru, že nemůže za dané situace připustit opětovnou změnu výchovného prostředí a rozhodnout tak, že budou obě nezletilé děti svěřeny ze stabilního výchovného prostředí otce do výchovného prostředí matky. Z výše uvedených důvodů byl návrh matky na změnu výchovného prostředí zamítnut. 4. Okresní soud se dále zabýval otázkou nové úpravy styku matky s nezletilými dětmi. Zde se opět snažil oba rodiče přimět k smysluplné dohodě v zájmu nezletilých dětí, která by na jedné straně zajistila nemožnost nátlaku matky na nezletilé děti, tak jak je popisováno z písemných zpráv od střediska Temperi o. p. s., a na druhé straně by matce umožnila mít širší styk s oběma nezletilými dětmi. Za situace, kdy však matka odmítá (a to pro soud překvapivě především z finančních důvodů, jak matka vypověděla) setkávání a asistované styky v Temperi o. p. s., kdy zcela nepochopitelně, bezdůvodně a nekoncepčně ruší, mění či ukončuje asistované styky (potažmo kompletní spolupráci) v Temperi o. p. s., tedy jinými slovy asistované styky od 23. 3. 2019 nevyužívá, především však v kontextu vyjádření nezletilých dětí, kdy obě opakovaně sdělily, že nechtějí, aby styk s matkou probíhal v J., ale naopak si přejí, aby pokračoval asistovaný styk v Temperi o. p. s, pak soud nemohl návrhu matky vyhovět. Matka i zcela nelogicky přestala užívat aplikaci Skype na svém mobilním telefonu, tudíž rozsah telefonického (audiovizuálního) styku sama znemožňuje, byť otec této formě styku taktéž nijak svévolně nebrání. Matka tedy nevyužívá jednak umožněné asistované styky v Temperi o. p. s. a jednak nevyužívá ani audiovizuální spojení s dětmi, a místo toho, aby vynaloženou energii soustředila právě na tato osobní či jiná setkání s dětmi, ať už ve středisku Temperi o. p. s. či pomocí telefonu, tabletu, PC, aby soud po úspěšném absolvování asistovaných styků, kladných zpráv ze střediska Temperi o. p. s. a stabilizaci rodinných vztahů, mohl styk matky s nezletilými rozšířit, tak zcela bez rozmyslu zahlcuje soud stále (obsahově) stejnými podáními a návrhy na vydání předběžných opatření. Nejedná též v zájmu dětí, když (mimo jiné) léky na předpis (antidepresiva) umisťuje před dveře rodinného domu otce, kde k nim mají přístup děti, pohybující se volně na zahradě. Taktéž argument matky, že nemá dostatečnou důvěru k asistovanému styku ve středisku Temperi o. p. s. je dle názoru soudu nevěrohodný, když jde o již čtvrté středisko pro rodinu a děti, které rodiče navštěvují, přičemž spolupráce s předchozími středisky byla ukončena i z vůle (potažmo chování) matky. Středisko Temperi o. p. s. naopak ve svých zprávách doporučuje v pokračování asistovaných styků matky s nezletilými dětmi (tak jako opatrovník). Okresní soud též zjistil názor obou nezletilých. Obě nezletilé děti se při pohovorech jak v předchozích řízeních, tak především v tomto probíhajícím řízení, opakovaně vyjádřily tak, že chtějí jednoznačně zůstat v péči otce a do J. za matkou jezdit nechtějí, neboť matka při asistovaných stycích v Temperi o. p. s. na děti naléhá a někdy i křičí. Dětem naopak vyhovují asistované styky v organizaci Temperi o. p. s. Audiovizuálnímu kontaktu se obě nezletilé děti taktéž nebrání. Otec dle zjištění soudu nebrání ani asistovanému styku, ani audiovizuálnímu kontaktu matky s dětmi pomocí aplikace Skype. Na základě výše uvedeného pak okresní soud nemohl (svým způsobem předčasnému) návrhu matky na novou úpravu styku s nezletilými dětmi vyhovět, když je nutné pokračovat v asistovaných stycích ve středisku Temperi o. p. s., uklidnit emočně vypjatou situaci v rodině, a tak jak naznačily obě nezletilé děti, tak při stycích matka nesmí křičet a na děti naléhat. Styk nezletilců s matkou v bydlišti matky nyní není v jejich zájmu. 5. K odvolání stěžovatelky proti výše rubrikovanému rozsudku okresního soudu rozhodl krajský soud rozsudkem ze dne 22. 8. 2019 č. j. 6 Co 990/2019-1939 tak, že se rozsudek okresního soudu potvrzuje (výrok I) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II). Krajský soud po doplněném dokazování dospěl ke stejnému závěru jako okresní soud, že není v zájmu nezletilých měnit jejich výchovné prostředí, když zdůraznil, že rozsudek okresního soudu nebyl založen pouze na přání nezletilých, ale na celkových okolnostech a důkazech, které řádně provedl. Zmínil též závěry znaleckého posudku PhDr. Mgr. Tylové, podle kterého osobnost matky vykazuje narušenou osobnostní strukturu s egocentrickými, histrionskými a paranoidními rysy, což potvrdily též znalecké posudky MUDr. Tučka a PhDr. Chalupové, ze kterých též vyplývá, že aktuálně se v klinickém obrazu matky v osobnosti manifestuje široká škála symptomů svědčících pro výrazně maladaptivní formy chování v oblasti sociální a emoční, které zásadním způsobem mají negativní výchovný dopad. Matce chybí vhodné sociální zábrany a korekce vnitřní rozkolísanosti. U matky fakticky chybí schopnost dlouhodobého systematického soustavného výchovného vedení. V současné době není schopna ani formální výchovné kooperace s otcem a jeho rodinou. II. Stěžovatelčina argumentace 6. Stěžovatelka v ústavní stížnosti zejména ke stabilitě výchovného prostředí uvedla, že předtím měly děti stabilní výchovné