IV.ÚS 3749/17 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 3749/17 ze dne 9. 1. 2018 N 3/88 SbNU 55 Porušení práv dítěte dodatečným odkladem povinné školní docházky z důvodu konfliktu rodičů   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavního soudu - senátu složeného z předsedy senátu Jana Musila a soudců Jaromíra Jirsy (soudce zpravodaj) a Jana Filipa - ze dne 9. ledna 2018 sp. zn. IV. ÚS 3749/17 ve věci ústavní stížnosti nezletilé N. P., zastoupené Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí, se sídlem v Brně, Šilingrovo náměstí 3/4, jako kolizním opatrovníkem, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 9. 2017 č. j. 19 Co 195/2017-803, jímž byl předběžným opatřením nahrazen souhlas otce s odkladem stěžovatelčiny školní docházky, za účasti Krajského soudu v Brně jako účastníka řízení a H. P., zastoupené JUDr. Margit Beranovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Rooseveltova 6/8, a D. P., zastoupeného Mgr. Janem Vondrou, advokátem, se sídlem v Brně, Černíkova 2986/14, jako vedlejších účastníků řízení. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 9. 2017 č. j. 19 Co 195/2017-803 se zrušuje, neboť jím bylo porušeno základní právo stěžovatelky na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života podle čl. 10 odst. 2, právo na vzdělání podle čl. 33 odst. 1 a právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1, ve spojení s čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Odůvodnění I. Řízení ve věci péči soudu o nezletilou 1. Rozvedení rodiče nezletilé (vedlejší účastníci) navrhli dne 12. 8. 2016 a 25. 10. 2016 u Městského soudu v Brně (řízení je vedeno pod sp. zn. 22 Nc 80/2013) změnu péče o nezletilou - ze střídavé na výlučnou péči jednoho z nich. Do současné doby nebylo řízení pravomocně skončeno, a nezletilá je proto nadále podle rozhodnutí opatrovnického soudu ve střídavé péči obou rodičů - v režimu lichý týden u matky, kdy pobývá v Brně, sudý týden u otce, kdy pobývá v Olomouci. Řízení o změně formy péče bylo zahájeno v době, kdy nezletilá byla předškolního věku a měla být zapsána do první třídy základní školy. Všem zúčastněným bylo zřejmé, že střídavá péče by nutně vedla k docházce do dvou základních škol v týdenních intervalech, což by mělo nepochybně negativní vliv na vývoj nezletilé a její vzdělávání; rodiče proto usilovali o výlučnou péči, která by zmíněné riziko odvrátila. 2. Nezletilá byla v průběhu roku 2017 přijata do dvou základních škol - v Brně a Olomouci, s tím, že bude navštěvovat jednu z nich podle toho, kterému z rodičů bude svěřena do výlučné péče. Řízení o změně péče ovšem před začátkem školního roku 2017/2018 vlivem mnoha okolností, zejména v důsledku usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. 8. 2017 č. j. 19 Co 115/2017-768, kterým byl zrušen rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 22. 2. 2017 č. j. 22 Nc 80/2013-750, pravomocně neskončilo a v srpnu 2017 byla nezletilá postavena do situace, že měla nastoupit do dvou základních škol (v Brně i Olomouci). V reakci na tuto skutečnost začala matka dne 28. 8. 2017 usilovat o dodatečný odklad povinné školní docházky nezletilé podle § 37 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, jehož podmínkou je souhlas obou rodičů (je-li škole známo, že jeden z rodičů s odkladem nesouhlasí) a doporučující posudek školského poradenského zařízení, odborného lékaře nebo klinického psychologa. Matka proto nechala nezletilou dne 22. 8. 2017 vyšetřit v pedagogicko-psychologické poradně psycholožkou PhDr. Miroslavou Čapkovou, která zjistila, že nezletilá je sice přiměřeně zralá ke zvládnutí školní docházky, nicméně její zahájení ve dvou základních školách označila za nevhodné a odklad doporučila; totéž vyplynulo z lékařské zprávy dětské lékařky MUDr. Bartoškové ze dne 29. 8. 2017. Psycholožka PhDr. Marta Skulová konstatovala dne 30. 8. 2017, že nezletilá vnímá střídání prostředí jako silnou zátěž. S dodatečným odkladem však nesouhlasil otec nezletilé, a tak matka podala dne 30. 8. 2017 návrh na vydání předběžného opatření k Městskému soudu v Brně, kterým usilovala o nahrazení souhlasu otce s odkladem školní docházky ve školním roce 2017/2018. II. Napadené řízení o nahrazení projevu vůle otce 3. Městský soud v Brně usnesením ze dne 4. 9. 2017 č. j. 22 Nc 80/2013-792 zamítl návrh matky na nařízení předběžného opatření o nahrazení souhlasu otce s odkladem školní docházky (výrok I); dospěl k závěru, že nebylo osvědčeno akutní ohrožení poměrů nezletilé ve smyslu § 102 odst. 1 o. s. ř., neboť oba rodiče byli srozuměni s tím, že nezletilá bude ve školním roce 2017/2018 navštěvovat dvě základní školy, a to v Brně (v bydlišti matky) a v Olomouci (v bydlišti otce). Nezletilá byla rodiči již dlouho předtím připravována na nástup do školy, rodiče věděli, že jejich dcera byla přijata do dvou základních škol, a měli podle nalézacího soudu nastalou situaci řešit dříve, aby případné řešení co nejméně zatěžovalo a stresovalo nezletilou. Z výše uvedených zpráv psycholožky PhDr. Čapkové, dětské lékařky MUDr. Bartoškové a psycholožky PhDr. Skulové bylo podle nalézacího soudu především patrné, že důvodem doporučení dodatečného odkladu byla střídavá péče a nevyjasněný vztah mezi rodiči, nikoliv nedostatečná připravenost a vyspělost nezletilé. Výrokem II uvedeného usnesení byl jmenován nezletilé kolizní opatrovník - statutární město Brno. 4. Na základě matkou podaného odvolání však Krajský soud v Brně následně změnil rozhodnutí uvedené v bodě 3 usnesením ze dne 27. 9. 2017 č. j. 19 Co 195/2017-803, a to tak, že nahradil předběžným opatřením souhlas otce s odkladem školní docházky nezletilé ve školním roce 2017/2018 do základní školy v Olomouci. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že si lze stěží představit akutnější potřebu úpravy než v situaci, kdy je třeba vyřešit, zda dítě nastoupí do školy, či nikoliv. Odvolací soud výslovně uvedl, že rodiče se do začátku školního roku nedočkali meritorního rozhodnutí ve věci, neboť Krajský soud v Brně usnesením ze dne 2. 8. 2017 č. j. 19 Co 115/2017-768 zrušil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 22. 2. 2017 č. j. 22 Nc 80/2013-750, kterým zamítl návrh rodičů na svěření nezletilé do výlučné péče jednoho z nich. Až v důsledku tohoto rozhodnutí měli rodiče stanout před akutní otázkou, zda a kam nezletilá do první třídy nastoupí; matka se proto podle odvolacího soudu v souladu s odbornými zprávami psychologů a dětské lékařky rozhodla pro dodatečný odklad školní docházky. Odvolací soud se pozastavil nad tím, že nalézacímu soudu nepřipadalo nic divného na tom, že nezletilá, která byla už tehdy nadměrně zatěžována střídavou péčí, měla bez dalšího navštěvovat první třídu střídavě po týdnu ve dvou městech, což žádný rozumný rodič ani rozhodující orgán nemůže považovat za řešení, které by bylo v nejlepším zájmu dítěte. Odvolací soud uzavřel, že neutěšený psychický stav (byť jinak školsky zralé) dívky s projevy supdepresivních potíží, která je silně zatížená postoji rodičů k jejímu výchovnému prostředí a vzdělávání, lze jednoznačně podřadit pod nedostatečnou duševní vyspělost nezletilé k plnění povinné školní docházky a odůvodňuje dodatečný odklad ve smyslu § 37 odst. 3 školského zákona. Proto odvolací soud nahradil předběžným opatřením souhlas otce a umožnil matce, aby požádala o dodatečný odklad školní docházky dcery. III. Řízení o dodatečném odkladu 5. Matka následně dne 5. 10. 2017 opětovně podala žádost o dodatečný odklad školní docházky nezletilé stěžovatelky, které ještě týž den ředitelka základní školy v Brně (rozhodnutí sp. zn. 102/2017/Zap) vyhověla s odůvodněním, že byly splněny všechny předpoklady pro dodatečný odklad. K návrhu byl totiž přiložen doporučující posudek pedagogicko-psychologické poradny ze dne 22. 8. 2017 a doporučující lékařská zpráva ze dne 29. 8. 2017 (viz výše) včetně usnesení o nahrazení souhlasu otce s odkladem docházky. 6. Krajský úřad Jihomoravského kraje rozhodnutí ředitelky dne 15. 11. 2017 potvrdil (č. j. JMK 165021/2017) a odvolání nezletilé zamítl s odůvodněním, že ředitelka správně povolila dodatečný odklad, neboť pro to byly splněny všechny předpoklady. IV. Řízení ve správním soudnictví 7. Krajský soud v Brně odmítl usnesením ze dne 21. 12. 2017 č. j. 30 A 259/2017-67 žalobu otce na zrušení rozhodnutí správních orgánů uvedených v části III a nepřiznal žalobě odkladný účinek, neboť dospěl k závěru, že otec nebyl k podání žaloby aktivně legitimovaný. Správní soud tak rozhodl o žalobě procesně formálním (formalistickým) způsobem, ačkoliv při svém rozhodnutí již měl k dispozici usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 12. 2017 č. j. IV. ÚS 3749/17-19 (viz bod 10) o odkladu vykonatelnosti stížností napadeného (a pro správní soud "podkladového") rozhodnutí, v němž je explicitně uvedeno, že nezletilé stěžovatelce bezprostředně hrozí zejména porušení jejího ústavního práva na vzdělání podle čl. 33 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). V. Ústavní stížnost a