IV.ÚS 3779/11 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 3779/11 ze dne 10. 1. 2013 N 9/68 SbNU 153 K povinnosti soudu přezkoumat otázku (nedostatku) pravomoci rozhodce i v exekučním řízení, a to i bez námitky účastníka   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného - ze dne 10. ledna 2013 sp. zn. IV. ÚS 3779/11 ve věci ústavní stížnosti Rudolfa Hlaváčka, za účasti manželky stěžovatele Marie Hlaváčkové, obou zastoupených JUDr. Juditou Jakubčíkovou, advokátkou se sídlem v Klatovech, Krameriova 139, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. října 2011 č. j. 14 Co 436/2011-91, proti usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 26. dubna 2011 č. j. 77 EXE 23/2011-30 a proti usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 9. března 2011 č. j. 77 EXE 23/2011-22 o nařízení exekuce a udělení pověření k jejímu provedení pro 6 800,82 Kč, za účasti Krajského soudu v Plzni a Okresního soudu Plzeň-město jako účastníků řízení a společnosti PPF B1 B. V., se sídlem Strawinskylaan 933, WRC TWR B 1077XX Amsterodam, Nizozemí, zastoupené JUDr. Vladimírem Muzikářem, advokátem se sídlem v Brně, Havlíčkova 13, jako vedlejší účastnice řízení. I. Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. října 2011 č. j. 14 Co 436/2011-91 se ruší, neboť postupem předcházejícím jeho vydání došlo k porušení práv stěžovatele zaručených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Ve zbývající části se ústavní stížnost odmítá. Odůvodnění I. 1. Stěžovatel se svou včas podanou ústavní stížností domáhá s odvoláním na porušení práva na spravedlivý proces a práva na soudní ochranu, zaručených čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), práva na rovnost účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny, jakož i pro porušení čl. 90 a čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky, zrušení shora označených rozhodnutí obecných soudů. 2. Jak uvádí stěžovatel v ústavní stížnosti, podala PPF B1 B. V., soukromá společnost s ručením omezeným, založená dle právních předpisů Nizozemského království, jako oprávněná (vedlejší účastnice) k Okresnímu soudu Plzeň-město návrh na nařízení exekuce pro vymožení peněžité částky 6 800,82 Kč s příslušenstvím a na udělení pověření k jejímu provedení. Okresní soud Plzeň-město usnesením ze dne 9. března 2011 č. j. 77 EXE 23/2011-22 nařídil exekuci, přičemž ve výroku I k ní uvedl "... podle vykonatelného rozhodnutí sp. zn. V2009/00656, které vydal rozhodce JUDr. Michaela Lang Rozhodnutí sp. H/2007/05058, které vydal rozhodce JUDr. Michaela Lang dne 8. 2. 2008 dne 30. 12. 2009 pro zaplacení ...". Proti tomuto usnesení s takto zmatečným označením vykonatelného rozhodnutí podal stěžovatel i jeho manželka včas odvolání, ve kterém navrhovali, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil. Usnesením ze dne 26. dubna 2011 č. j. 77 EXE 23/2011-30 Okresní soud Plzeň-město vydal opravné usnesení, ve kterém opravil označení vykonatelného rozhodnutí "... podle vykonatelného rozhodnutí sp. zn. V2009/00656, které vydal rozhodce JUDr. Michaela Lang dne 30. 12. 2009 pro zaplacení ..." s tím, že ke zmatečnosti došlo písařskou chybou. I proti tomuto opravnému usnesení podal stěžovatel i jeho manželka včas odvolání, ve kterém rovněž navrhovali, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil. K oběma podaným odvoláním stěžovatele a jeho manželky Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 3. října 2011 č. j. 14 Co 436/2011-91 usnesení soudu prvního stupně ze dne 9. března 2011 ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 26. dubna 2011 potvrdil. 3. Stěžovatel v ústavní stížnosti podrobně rozvádí průběh exekučního řízení z hlediska postupu vedlejší účastnice, obecných soudů a pověřeného soudního exekutora JUDr. Karla Urbana Exekutorského úřadu Brno-město a poukazuje na jejich pochybení. Předně uvádí, že se soudy prvního ani druhého stupně nezabývaly jeho námitkou, že společnost PPF B1 B. V., založená dle právních předpisů Nizozemského království, nemůže na území České republiky vystupovat a jednat prostřednictvím právního zástupce na základě jemu udělené plné moci. Okresním soudem Plzeň-město vydané usnesení ze dne 9. března 2011 bylo v důsledku zmatečného označení vykonatelného rozhodnutí chaotické a nevykonatelné a následně vydané opravné usnesení navíc ani nebylo stěžovateli doručováno do vlastních rukou, nýbrž zasláno na doručenku a vhozeno do poštovní schránky. Stěžovatel proto považuje obě tato usnesení Okresního soudu Plzeň-město za nepřezkoumatelná. Stěžovatel dále vyslovuje názor, že opravným usnesením byla jemu a jeho manželce odebrána možnost, aby o jejich odvoláních mohl odvolací soud vůbec rozhodnout. Odvolací soud neprojednal jeho věc bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti, takže mu nebyla dána možnost se bránit, a soud nepostupoval zákonným způsobem, když celý případ o nařízení exekuce rozdělil na dvě části a rozhodl tak odděleně o stěžovatelových odvoláních a pak pod jinou spisovou značkou o částečném zastavení exekuce. V době vydání opravného usnesení Okresního soudu Plzeň-město již navíc stěžovatel na základě výzvy pověřeného Exekutorského úřadu Brno-město fakticky všechny své závazky dne 8. 4. 2011 uhradil, na což v odvolání proti opravnému usnesení upozornil. Na tuto skutečnost mělo být ze strany ostatních zúčastněných na exekuci, včetně obecných soudů, reagováno. Ze všech těchto důvodů stěžovatel v závěru ústavní stížnosti navrhuje, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí obecných soudů pro zásah do jeho základních práv zrušil. 4. Přípisem ze dne 16. 1. 2012 vznesla právní zástupkyně jménem stěžovatele námitku podjatosti JUDr. Vlasty Formánkové jako bývalé kolegyně soudkyně Krajského soudu v Plzni JUDr. Aleny Polednové, která rozhodovala o odvolání v dané věci sp. zn. 14 Co 436/2011. Zároveň uvedla, že stěžovatel má za to, že i JUDr. Michaela Židlická, která byla podle rozvrhu práce Ústavního soudu ustanovena soudcem zpravodajem, by neměla v daném případě současně působit, resp. rozhodovat v senátu, který by měl o věci rozhodnout. II. 5. K posouzení ústavní stížnosti si Ústavní soud připojil exekuční spis Okresního soudu Plzeň-město sp. zn. 77 EXE 23/2011 a rozhodčí spis sp. zn. V2009/00656 a vyžádal si k ústavní stížnosti vyjádření Krajského soudu v Plzni, Okresního soudu Plzeň-město a vedlejší účastnice. 6. Ze spisu Okresního soudu Plzeň-město sp. zn. 77 EXE 23/2011 a rozhodčího spisu sp. zn. V2009/00656 Ústavní soud zjistil, že předmětná pohledávka vznikla na základě úvěrové smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 5. 5. 2003 č. 5305018810 uzavřené mezi stěžovatelem a obchodní společností Home Credit Finance, a. s. Později byla tato pohledávka právním nástupcem obchodní společnosti Home Credit Finance, a. s., postoupena žalující straně (vedlejší účastnici), která ji uplatnila v rozhodčím řízení. Rozhodčí nález k nesplněné části pohledávky stěžovatele vydal rozhodce (JUDr. Michaela Lang), jenž byl pro dané rozhodčí řízení jmenován na základě rozhodčí doložky sjednané v úvěrové smlouvě v hlavě 9 § 15 rozhodnutím představenstva Společnosti pro rozhodčí řízení, a. s. Dle uvedeného ustanovení hlavy 9 § 15 úvěrové smlouvy: "Veškeré spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností v rozhodčím řízení jedním rozhodcem jmenovaným Správcem, kterého jmenuje a odvolává předsednictvo Společnosti pro rozhodčí řízení, a. s., ze Seznamu rozhodců vedených Společností pro rozhodčí řízení, a. s., se sídlem Sokolská třída 60, Praha 2, podle jednacího řádu Společnosti pro rozhodčí řízení, a. s." Na základě rozhodčího nálezu podala vedlejší účastnice návrh na nařízení exekuce, o němž v souladu s návrhem rozhodly ústavní stížností napadenými rozhodnutími Okresní soud Plzeň-město a Krajský soud v Plzni. III. 7. Krajský soud v Plzni ve svém vyjádření k ústavní stížnosti ze dne 6. 6. 2012 pouze odkázal na odůvodnění svého rozhodnutí ze dne 3. října 2011 č. j. 14 Co 436/2011-91 a vyslovil souhlas s upuštěním od ústního jednání. 8. Vedlejší účastnice v právním zastoupení v obsáhlém vyjádření k ústavní stížnosti ze dne 26. 6. 2012 zrekapitulovala vývoj vzniku předmětné pohledávky a dovodila správnost nařízení exekuce obecnými soudy, neboť stěžovatel neuhradil na nákladech předcházejícího řízení částku, k níž byl podán návrh na nařízení exekuce. Pro nařízení exekuce byly splněny rozhodné skutečnosti - vykonatelný rozhodčí nález a povinný do dne podání návrhu na nařízení exekuce nesplnil v plné výši povinnosti stanovené mu rozhodčím nálezem. Vzhledem k tomu, že stěžovatel po podání návrhu na nařízení exekuce uhradil část pohledávky, navrhla vedlejší účastnice pro tuto částku částečné zastavení exekuce. S ohledem na shora uvedené vyslovuje vedlejší účastnice přesvědčení, že rozhodnutí odvolacího soudu bylo správné, a navrhuje, aby Ústavní soud ústavní stížnost v pln