IV.ÚS 3835/19 — Ústavní soud

ECLI: nalus:4-3835-19_1
Datum: 2020-04-28
NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       IV.ÚS 3835/19 ze dne 28. 4. 2020 N 79/99 SbNU 455 Vyvratitelná domněnka správnosti rozhodnutí orgánu veřejné moci (pochybnosti o datu doručení rozhodnutí)   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Jana Filipa, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jiřího Zemánka o ústavní stížnosti stěžovatele T. M., zastoupeného JUDr. Vlastiborem Vejvodou, advokátem, se sídlem v Praze 4, Na Hřebenech II 1062, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 11 Tdo 967/2019-460 ze dne 28. srpna 2019, za účasti Nejvyššího soudu jako účastníka řízení a a) Obvodního soudu pro Prahu 4 a b) Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 jako vedlejších účastníků řízení, takto: I. Usnesením Nejvyššího soudu č. j. 11 Tdo 967/2019-460 ze dne 28. srpna 2019 bylo porušeno právo stěžovatele zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. II. Usnesení Nejvyššího soudu č. j. 11 Tdo 967/2019-460 ze dne 28. srpna 2019 se zrušuje. Odůvodnění I. Rozhodnutí obecných soudů 1. Rozsudkem č. j. 2 T 161/2017-335 ze dne 25. září 2018 uznal Obvodní soud pro Prahu 4 (dále jen "nalézací soud") stěžovatele vinným a odsoudil jej k podmíněně odloženému úhrnnému trestu odnětí svobody. Městský soud v Praze (dále jen "odvolací soud") usnesením č. j. 7 To 460/2018-387 ze dne 4. ledna 2019 odvolání stěžovatele zamítl. Nejvyšší soud napadeným usnesením odmítl dovolání stěžovatele jako podané po zákonné lhůtě. II. Ústavní stížnost a vyjádření 2. Řádně zastoupený stěžovatel ve své včas podané ústavní stížností splňující i další náležitosti podání podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") namítá, že ač usnesení odvolacího soudu obdržel on i jeho obhájce teprve dne 9. dubna 2019, bylo jeho dovolání doručené nalézacímu soudu dne 23. května 2019 posouzeno jako opožděné. Nejvyšší soud vycházel z obsahu spisu nalézacího soudu, podle kterého bylo zamítavé usnesení odvolacího soudu doručeno státnímu zástupci a stěžovateli dne 23. ledna 2019 a dne 24. ledna 2019 obhájci, a proto lhůta k podání dovolání uplynula v pondělí 25. března 2019. Nejvyšší soud současně konstatoval, že z obsahu spisu je patrné, že k žádosti stěžovatele bylo usnesení znovu doručeno obhájci do datové schránky a stěžovateli poštou, toto opětovné doručení ale nezakládá (novou) lhůtu k podání dovolání. S ohledem na uvedené požádal stěžovatel místopředsedu nalézacího soudu o prošetření, kdy a jakým způsobem bylo doručeno usnesení odvolacího soudu ze dne 4. ledna 2019, když dne 23. a 24. ledna 2019 mu (jeho obhájci) bylo doručeno usnesení odvolacího soudu sp. zn. 7 To 460/2018 ze dne 11. prosince 2018. Místopředseda nalézacího soudu ve sdělení sp. zn. 40 Spr 1117/2019 ze dne 14. listopadu 2019 vyloučil, že by dne 24. ledna 2019 bylo stěžovateli a jeho obhájci doručeno usnesení odvolacího soudu sp. zn. 7 To 460/2018 ze dne 11. prosince 2018. Uvedené usnesení doručoval přímo odvolací soud (viz č. l. 382) a nalézací soud je ani rozeslat nemohl, neboť je neobsahuje ani systém ISAS nalézacího soudu; muselo by být nejdříve naskenováno a teprve potom by mohlo být doručováno do datových schránek; nemohlo proto dojít k omylu a v uvedené dny mohlo být (a bylo) doručeno jen usnesení odvolacího soudu sp. zn. 7 To 460/2018 ze dne 4. ledna 2019. 3. Stěžovatel nesouhlasí se závěry Nejvyššího soudu ani se sdělením místopředsedy nalézacího soudu a trvá na tom, že dne 24. ledna 2019 mu bylo doručeno usnesení o vyloučení předsedkyně senátu odvolacího soudu (č. l. 382, označené pouze spisovou značkou) a teprve po jeho opakované žádosti mu bylo doručeno i usnesení o zamítnutí odvolání (č. l. 387, označeno rovněž jen spisovou značkou). Podle stěžovatele měl Nejvyšší soud uložit nalézacímu soudu zjistit obsah příloh zaslaných zpráv, protože podobné zjištění není v moci stěžovatele. V rozhodnutí Nejvyššího soudu spatřuje stěžovatel zásah do svých základních práv zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), neboť výše naznačeným postupem stěžovateli uplynula lhůta k podání dovolání dříve, než mu bylo umožněno seznámit se s obsahem rozhodnutí odvolacího soudu, a proto požaduje, aby Ústavní soud napadené usnesení zrušil. 4. Ústavní soud připojil spisy nalézacího soudu sp. zn. 2 T 161/2017 a sp. zn. 40 Spr 1117/2019, vyjádření účastníka řízení a vedlejšího účastníka a). 5. Za Nejvyšší soud se k věci vyjádřil předseda senátu 11 Tdo, který uvedl, že námitky stěžovatele jsou založeny na zpochybnění data doručení rozhodnutí o odvolání, k nimž se Nejvyšší soud v napadeném usnesení vyjádřil; sdílí závěr místopředsedy nalézacího soudu, že obsahem zásilky doručené 24. ledna 2019 nebylo omylem usnesení o vyloučení předsedkyně senátu odvolacího soudu, ale jednoznačně usnesení o odvolání ze dne 4. ledna 2019. Nalézací soud neměl ani možnost poslat usnesení odvolacího soudu ze dne 11. prosince 2019, neboť není ani v systému ISAS nalézacího soudu - nemohlo nastat pochybení, a proto navrhl ústavní stížnost odmítnout. 6. K ústavní stížnosti se vyjádřil místopředseda nalézacího soudu, který uvedl, že ústavní stížnost je opakováním stížnosti, kterou stěžovatel zaslal nalézacímu soudu a k níž se vyjádřil pod sp. zn. 40 Spr 1117/2019 ze dne 14. listopadu 2019; na toto vyjádření odkázal. III. Rekapitulace obsahu spisů 7. V připojeném trestním spisu nalézacího soudu sp. zn. 2 T 161/2017 je na č. l. 382 založen originál usnesení vylučujícího (podle § 31 odst. 1 trestního zákoníku za použití § 30 odst. 1 trestního zákoníku) předsedkyni senátu odvolacího soudu z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci stěžovatele; na spodním okraji je rukou zapsán pokyn kanceláři k zaslání uvedeného usnesení obhájci a státnímu zástupci s následně vyznačeným datem 11. prosince 2018. Na č. l. 387-398 je založen originál usnesení odvolacího soudu, jímž je zamítnuto odvolání stěžovatele proti rozsudku nalézacího soudu. Na č. l. 398 verte je rukou napsán pokyn kanceláři, podle kterého: 1. je rozsudek v právní moci, 2. usnesení odvolacího soudu má být rozesláno podle referátu z č. l. 342 (poslední list rozsudku) a 3. poté má být spis předložen VSÚ; pokyn je datován 23. ledna 2019. K listu č. 398 jsou verte přišpendleny tři doručenky z datových schránek, z nichž je patrné, že obsahují tutéž zásilku, a u všech je shodně vyznačena identifikace zasílané písemnosti "č. listu 398, U MS Praha" a doručované písemnosti "MS Praha"; - Nejsvrchnější doručenka je adresována Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 4 (dále jen "státní zastupitelství") ke sp. zn. 2 ZT 63/2017, zásilka odeslána dne 23. ledna 2019 v 17:01:43 hod. - Prostřední doručenka je adresována stěžovateli, zásilka odeslána dne 23. ledna 2019 v 17:01 hod., doručena (přihlášením oprávněné osoby) dne 23. ledna 2019 v 18:59 hod. - Spodní doručenka je adresována obhájci, zásilka odeslána dne 23. ledna 2019 v 17:01 hod., doručena (přihlášením oprávněné osoby) dne 24. ledna 2019 v 03:11 hod. 8. K listu č. 399 (žlutý list) jsou připojeny doručenky adresované stěžovateli, státnímu zastupitelství a Policii České republiky, všechny odeslané dne 28. ledna 2019 v 9:59 hod. - Z doručenky stěžovatele je patrná identifikace písemnosti: "č. l. 399, NTŘ s PM+sděl. o pohl.", [zjevně informace o právní moci a vykonatelnosti rozsudku (č. l. 399), usnesení vyšší soudní úřednice o nákladech trestního řízení (č. l. 401) a sdělení o pohledávce (č. l. 402)] a obsah doručované písemnosti "Doložka PM - U 24. 1. 2019 Ntř, 2"; zprávu si stěžovatel z datové schránky vyzvedl dne 29. ledna 2019 v 6:45 hod. - Na doručence státnímu zastupitelství jsou písemnosti identifikovány: "č. listu 399, 2x rozh. s PM", a obsah doručované písemnosti "Doložka PM - kopie-rozsudek ze dne 25. 9. 2018, Doložka PM - UMS - odv. se odmítá". 9. Na č. l. 403-405 je založena žádost stěžovatele, opatřená podacím razítkem nalézacího soudu s datem 28. února 2019, místopředsedovi nalézacího soudu o posouzení a zjednání nápravy usnesení vyšší soudní úřednice o nákladech trestního řízení; v posledním odstavci na č. l. 404 stěžovatel uvádí: "... Dále je velmi nezvyklé, že odsouzenému bylo doručeno usnesení o povinnosti nahradit náklady řízení ještě před doručením rozhodnutí Městského soudu v Praze ...". Na č. l. 405 je založeno opravné usnesení vyšší soudní úřednice ze dne 4. března 2019, jímž byla uložená povinnost náhrady nákladů trestního řízení stěžovateli snížena; odesláno do datové schránky stěžovatele dne 6. března 2019 v 17:20 hod., doručeno dne 6. března 2019 v 17:24 hod. Na č. l. 406 (doručená nalézacímu soudu dne 10. dubna 2019) je založena urgence, kterou stěžovatel požaduje doručit rozhodnutí odvolacího soudu s tím, že rozhodnutí o nákladech trestního řízení včetně opravného usnesení bylo stěžovateli i jeho obhájci doručeno, rozhodnutí odvolacího soudu nikoli. Na urgenci je rukou připsán úřední záznam "Ač doručeno do D

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.